Trošku slavíme

Pomaličku končí sobotní den. Byl nádherný, slunečný, teplý a rodinný. Trošku to chvílemi kazil vítr a odpoledne spadlo i pár kapek, ale jinak to byl úžasný den. Ráno jsem upekla, jako každou sobotu ráno, chléb. Už si ani neumím představit, že bych jedla kupovaný chléb. Kromě chleba jsem upekla zákusek ke kávě, vyprala a uvařila. Odpoledne přijel syn s kamarádkou, tak jsme poseděli na sluníčku a ugrilovali večeři. Měli jsme příjemné odpoledne. Hned jsem se pochlubila nečekaným dárkem. S manželem udržujeme každý rok výročí seznámení, ne každý se seznámí v divadle. Letos jsem manželovi navrhla, ať neutrácí za květiny, případně za zbytečnosti, že si letos pořídím nový model do šatníku (o něm až někdy příště). Nebyl by to ale manžel, kdyby nevymyslel nějaké překvapení. Už pár let sním o magnólii v zahrádce. Měla jsem krásnou bílou hvězdičkovou, ale předloňské květnové mrazíky ji zlikvidovaly. Nebyl by to ale můj manžel, kdyby mi nesplnil můj sen. Jenže proč darovat nějakou obyčejnou magnolii a nebo jenom jednu. Dostala jsem hned tři a jednu skutečný unikát, tedy pro mě unikát. Kromě růžové a fialové magnólie mi manžel koupil žlutou magnólii. Netušila jsem, že taková vůbec existuje. Celý den jsem přemýšlela, kam s nimi. Žlutou jsem zasadila, protože místo jsem měla vymyšlené už dávno a druhé dvě nasadím zítra. Udělali jsme si nádherný večer a poseděli se skleničkou  venku, pozorovali oblohu a polemizovali, jestli bude pršet nebo ne. Spadly asi tři kapky, takže nakonec jsme měli možnost vidět i nádhenrý západ slunce. Uvidíme jaká nás čeká velikonoční neděle. Mějte se krásně a přeji příjemné a pohodové velikonční svátky. Rija