Přijde mi to jako nedávno, kdy jsem tu psala, že se rok s rokem sešel a je tady opět výstava. Koná se pravidelně v předvánočním čase a zrovna dnes cestou z výstavy mě napadlo, po kolikáté jsem ji již navštívila. S údivem jsem zjistila, že je to už po jedenácté. Neskutečné. Přestože vím, že místní ženy mají šikovné ruce a dokáží vytvořit úžasná díla, tak každý rok objevím něco, co předčí všechna moje očekávání. Dnes mě rozesmála slova jedné známé, že patchwork přece vůbec není těžký. Vždyť je to jen šití rovně:-). To mě opravdu pobavila. Už jsem se o něco podobného párkrát pokoušela, tak vím, že je to opravdu precizní práce, než se člověk dobere výsledku. Nejhorší je, když si říkáte, jak vám to jde a jak se ty rohy potkávají a pak sešijete poslední kousek a on se nepotká. To máte chuť se vším praštit (možná i něco víc:-) ). Na dnešní výstavě mě zaujaly kabelky. Co mě dostalo, byly krabičky. Prostě opět úžasná podívaná. Holky jsou prostě šikulky. A neuhodli byste, kdo mi dělal společnost. Manžel. Vůbec nic nenamítal. Nechal mě si dílka prohlédnout a pokochat se nádherou. Tak a teď už může přijít advent:-). Rija
