První jarní den

 Dnes nám podle astronomického kalendáře začalo jaro. Ranní teploty to sice stále nechtějí pochopit a pořád nás trápí mrazíky, ale věřím, že nás velmi brzy přestanou trápit. Na příští týden hlásí krásné jarní teploty kolem 17 stupňů. Z okolních zahrádek slyším čilý pracovní ruch. Letos je to se mnou horší. Momentálně nesmím na sluníčko, tak velmi obtížně hledám místečka, kde bych mohla realizovat svou vášeň pro zahradu. Většina zahrady je na celodenním sluníčku. Jeden den v týdnu bylo pod mrakem, tak jsem po příjezdu z práce lítala po zahradě s nůžkami, jako kometa a snažila se ostříhat, alespoň to nejhorší a trošku vyhrabat rostlinky ze suché trávy. Jen je pro mě dost těžké nebýt moc na sluníčku, když mě práce venku moc těší. Včera jsem využila stínu, který vrhal dřevník na kousek pozemku a pustila jsem se do jarní výzdoby. Osázet truhlíky byla hračka, ale realizace dalšího nápadu, který jsem viděla na internetu už nebyla taková legrace. Což o to, materiálu máme na zahradě i v okolí vesnice dostatek, ale ruce si dělaly co chtěly a nějak nechtěly spolupracovat s mozkem:-))). Užila jsem si čerstvého vzduchu ve stínku. Kytky na zahrádce se také snaží. Momentálně kvete zlatý déšť, mini kosatce, bledule, první narcisky a poslední druh sněženek. Každý den se ale objeví něco nového. Užívám si každého dne, kdy to jde. Příjemné jarní dny i vám všem. Rija

Volání jara - Jarní výzva 2022

Počasí posledních dní je jak na houpačce. V týdnu se rtuť teploměru vyšplhala až na 16 stupňů, ve středu spadlo pár kapek a od pátku se vrátily ranní mrazíky, ale drží se i sluníčko. Sice mě láká k práci na zahrádce, ale zatím jsem ještě nezačala. Plány na tento víkend máme jiné, ale to až někdy příště. Jaruška , ve čtvrtek, na svém blogu, vyhlásila Jarní fotografickou výzvu. Foťák nosím skoro pořád sebou. Po zkušenost, kdy jsem si řekla, že dnes ho neberu, protože se vlastně nic neděje a chodím pořád stejnými místy a ejhle ono se dělo, tak bez foťáku raději nechodím. Už pár dní před výzvou jsem si všimla, že u nás na jihu je jaro opravdu za dveřmi. Od pátku se dívám pozorněji a přicházející jaro dokumentuji. Pupeny trnek a špendlíků jsou nalité a místy už jen, jen prasknout. Včera jsem si všimla, že na vrbách koukají lístečky. Dnes mě dorazil černý bez, ten už má regulérní lístky. Tudíž jaro je tady. I hladina rybníka je každý den jiná. V podvečer je klidná a lesklá jako zrcadlo a ráno se po hladině prohánějí vlnky, které vytvořil vítr. Nebýt větru, tak je venku krásné teplo. Jen červánky ještě říkají, že jaro tady ještě není. Takovou nádhernou barvu má obloha jen na sklonku zimy. Na zahrádce je jaro také vidět. Jeden druh sněženek odkvetl a další nakvétá, čemeřice je v plné kráse a plná květů. Dnes jsem viděla včelku. Dokonce i bledulka už se rozhodla, že se chce na jaro podívat. Na dvou místech rozkvetly krokusy. Narcisky mají poupata a zjistila jsem, že mi kvete plicník. Zatím jsem na zahrádce ještě nezačala pracovat, protože mám jiné úkoly a musím ještě došít pár restů, ale v nejbližších dnech už začnu. Sice na celý příští týden hlásí ranní mrazy, dokonce prý až -6, tak jsem na to zvědavá. Jaro vítej k nám. Rija