neděle 20. dubna 2014

Cesta k vodopádům

Sobotní plány na klidnou a pohodovou neděli padli hned ráno, kdy se na obloze objevilo sluníčko a všechno ukazovalo na krásný sváteční den. Při ranní kávě manžela napadlo, že odpoledne vyrazíme projet se na kolech a ulovit nějakou další kešku. Prý se kousek od nás nachází vodopád. Docela zajímavé zjištění. Na jižní Moravě a vodopád. A o dalších zajímavostech ani nemluvím. Jelo se dobře, nefoukal vítr a svítilo sluníčko. Vyrazili jsme hned po obědě. Cestou jsme objevili dokonce malý vodopád. Vůbec jsem netušila, že se tady taková stavba nachází. Menší zastávku jsme si udělali u statku, musela jsem si pohladit malá kůzlátka, která skotačila u plotu. Brzy jsme našli ten pravý vodopád. V jeho blízkosti se nacházela keška. Chvíli nám trvalo než jsme ji našli, ale máme ji. Padající voda byla nádherná. Dalším objeveným místě byla Kalvárie. Příznačné zastavení v době velikonočních svátků. Krásné místo s kapličkami a s křížovou cestou. Pár kilometrů od domova a já neměla tušení, že je tady další křížová cesta. Znám jen tu v Mikulově. Prvopočátek Kalvárie se datuje do 19. století, kdy obec postihl mor. Zajeli jsme do míst, kde jsem opět nikdy nebyla. Chvílemi bylo docela zajímavé, že jsme netušili, kde se přesně nacházíme. Nečekaně jsme se ocitli mezi kolejemi na nádráží, kam jsme sice měli naplánováno dojet, ale mysleli jsme, že je ještě daleko. Z plánovaných šesti kešek jsme nakonec našli jen tři. Jednu jsme nemohli najít a po chvíli hledání jsme to vzdali. Před pár lety by si někdo mohl myslet, že hodláme podminovat most. Dneska si nás nikdo nevšímal. Další dvě jsme nevyzvedli, protože bylo kolem nich moc rušno. Alespoň máme důvod se tam vrátit. Už nám zbývalo jen pár kilometrů domů, když nás zastihl déšť. No déšť je slabé slovo. Pořádný liják i s kroupami. Sice jsem otestovala novou bundu a zjistila, že je opravdu nepromokavá, ale zbytek těla byl během pár minut durch mokrý a přes mokré brýle jsem nic moc neviděla. Celkem jsme ujeli jenom 32 kilometrů a nebýt toho krupobití, tak se jelo naprosto pohodově. Přijeli jsme domů, dali si horkou sprchu, převlékli se a šli se projít s Nelou. Dali jsme si večeři na grilu a poseděli v pergole. Po dešti nebylo ani památky a i vítr ustal. Krásné zakončení svátečního dne. Přeji vám ať zítra moc nedostanete, já budu ráda, když se ráno postavím na nohy. Závěr dnešního dne: nutně potřebuji nepromokavé kalhoty a boty a bojovou přípravu. Protože chvílemi terén připomínal vojenské cvičení. Krásné velikonoce. Rija
Malý vodopád

Nakonec jsme našli ten skutečný vodopád


Úžasný pohled na padající vodu

Kalvárie s křížovou cestou


4 komentáře:

  1. Krásné svátky i Tobě:-)
    Ajka

    OdpovědětVymazat
  2. Kouzelné místo Rijo!
    Krásná zbytek svátečního den, pa Helena

    OdpovědětVymazat
  3. Rijko tedy to jsou nádherné fotečky :o) Úžasné výletování...Měj se moc krásně.Martina

    OdpovědětVymazat
  4. To tak bývá, že člověk se diví, co má za humny :-) Taky nás v neděli s Adélku chytli kroupy. Jak vypadala Nelinka po vycházce? :-))) Aduš byla krásně zablácená :-)

    OdpovědětVymazat