neděle 31. května 2020

Zahrada na konci května

Za pár hodin končí nejkrásnější měsíc v roce. Měsíc, ve kterém je příroda nejkrásnější. Letošní květen se vyvedl podle pranostiky:"Studený máj, v stodole ráj". Konečně jsme se dočkaly nějakých srážek. Nemůžu říct, deště, protože chvílemi nejde říct, že prší. Něco padá z nebe a je to spíš k zlosti než k zalití. Jsem ale vděčná, za každou kapku, která spadne z nebe a nemusím ji dodávat zemi já. Ale, abych nebyla nespokojená, to ne. Příroda ožila, kytky vypadají k světu a postupně se rozvíjí další poupata. Nejistě rozkvétají růže a za pár dní budou jeden květ. Našlo se i pár krásných dní, kdy se dalo pracovat venku, takže jsme mohli pokračovat ve zvelebování zahrady. Naše zeleninová zahrádka dostala nový plotek, který ji oddělí od ostatní části zahrady. Postupně mám v plánu vylepšit místo kolem plotku, ale zatím je kolem práce víc než dost. Teď je mým prvořadým úkolem zbavit záhony plevele, který vyrazil raketovou rychlostí. Kéž by se tak dobře dařilo květinám a keřům, měla bych na zahradě prales. Plánů na nadcházející dny mám víc než dost, tak uvidíme, co nám přinese červen. Rija




















neděle 24. května 2020

Květnové dny

Začátkem května nám v práci skončilo omezení a nastal blázinec se zajištěním dostatečného množství, desinfekce, ochranných pomůcek a dalších věcí spojených s návratem studentů do škol. Pěkný blázinec, zvlášť, když některé věci zmizely z trhu a objevily se jiné, jejich ceny se pohybují za hranicí normálnosti a zdravého rozumu.
Naštěstí zdravý rozum mě neopouští při práci na zahrádce (i když manžel o mém zdravém rozumu pochybuje). Návštěvy zahradnictví byly nějak častější, protože bylo potřeba osázet truhlíky letničkami a navíc jsem dostala peníze, které jsem proměnila za nové rostliny a stromky do zahrádky. Splnil se mi další sen. Konečně naše zahrada byla obohacena o vodní prvek. Mám fontánu. Zurčení vody mě uklidňuje. Pár dní zabralo, najít fontáně správné místo a to místo zabydlet. Dvorek se pomalu začíná měnit v džungli. Nový doplněk získal i obývák, který po letnění fíkusu získal víc světla a místa. Nový květinový stolek nezabírá tolik místa a uvolnil se prostor na parapetech. Na zahradu přijde další okrasný prvek, jen ještě potřebuji novou kytku:-))))). Děti mají maminku přečtenou a vidí ji až do žaludku. Navíc košík okupuje nový méďa a navíc úžasná kosmetika. Vůbec jsem neměla tušení, že se dá sehnat fialkové mýdlo. Je to jako ulehnout na louku plnou fialek.
Uvolnění stavu umožnilo setkání s rodinou. Příjemné posezení u dobrot, s dobrými lidmi. Už mi to chybělo. Včera konečně krásně napršelo, tak co víc si přát. Jen trochu zdraví, pohodu a klid. Mám vás všechny ráda. Rija





sobota 2. května 2020

Zahrada začátkem května

Konečně u nás maličko napršelo. Přestože zalévám hodně, tak déšť nenahradím. Na přírodě je okamžitě vidět, jak ožila. Zelená je mnohem zářivější. I barvy na zahrádce jsou takové nějaké víc barevnější a vůně omamnější. Takto by mohlo pršet i celý měsíc. V noci déšť, přes den sluníčko. Naprosto ideální situace. Vím, je to jen moje fikce, ale krásná. Snění je povoleno. Konečně na zahrádce rozkvetl len. Nechávám ho záměrně vysemenit, a potom přesazuji do nádob, volných míst, aby jeho krásné modré kvítky vynikly na větších plochách. Loni jsem nasadila dřevitou pivoňku a byla jsem netrpělivá, zda mi letos pokvete. Když se objevilo jedno nesmělé malé poupátko, tak jsem rostlinu opečovávala, aby vydrželo a už se z poupěte klube krásný květ. To stejné ibišek bahenní. Moc jsem po něm toužila, ale nemám s ním žádnou zkušenost, tak jsem netrpělivě vyčkávala, zda zimu přežil. Zatím nesměle vystrkuje mini výhonky, ale vystrkuje. Maličko mě mrzí, že skalka letos nebude tak nádherná, jako jiné roky, ale doufám, že se nově nasazené rostliny brzy rozrostou a skalka se opět ukáže v celé své nádheře. Klematis už také nesměle otvírá svá kvítka, jen letos bude kvést méně, než loni. Květen je nejkrásnější období na zahradě. Rija
















pátek 1. května 2020

První máj

Byl pozdní večer – první máj –
večerní máj – byl lásky čas.
Hrdliččin zval ku lásce hlas,
kde borový zaváněl háj.
O lásce šeptal tichý mech;
kvetoucí strom lhal lásky žel,
svou lásku slavík růži pěl,
růžinu jevil vonný vzdech.
Jezero hladké v křovích stinných
zvučelo temně tajný bol,
břeh je objímal kol a kol;
a slunce jasná světů jiných
bloudila blankytnými pásky,
planoucí tam co slzy lásky.

Tohle jsou první slova, která mě napadají, každý rok na prvního máje. Je mnoho překrásných milostných básních, ale Máchův Máj je nejkrásnější. 
Dnes bylo něco jinak. Při probuzení, bubnoval na okna déšť a mě dnes v mysli vytanula vzpomínka na dobu dávno minulou. Kdy jsem jako školačka, musela ráno jet do Mikulova, kde jsme se už kolem sedmé ráno začínali řadit do prvomájového průvodu. Nebýt toho brzkého vstávání a let, kdy pršelo, mrzlo, sněžilo a nevím, co ještě, tudíž než průvod vyrazil vpřed, tak jsem byla zmrzlá na kost, byly prvomájové průvody, docela zábavné. Protože  jako dítě si pamatuji jen ty úžasná barevná mávátka a z pozdějších, studentských let, si vybavuji kafíčko u kamarádky a kus výborného koláče, od její maminky. Tenkrát mě ještě nenapadaly Máchovi verše, protože to byla povinná četba a ta v 16 není záživná. I když našly se takové knihy. 
Přeji vám všem krásný první máj a doufám, že naši muže nezapomenou na políbení pod rozkvetlým stromem. Obávám se, že u nás to bude docela boj, sehnat ten rozkvetlý strom. Šeříky dost zaschly a u nás je v okolí jediný veliký keř a nevím, zda vůbec rozkvetl. Malou naději mám, že u rybníka ještě pokvete střemcha. Tam by ten polibek mohl být reálný. Jinak bude muset stačit sedmikráska v trávníku. Rija