Krásné poslední prosincové dny. Poslední týdny mi uletěly, ani nevím jak. V půlce listopadu se mi vrátily problémy s průdušky a já skončila opět na antibiotikách. Poslední dobou mám pocit, že je zobu, jako lentilky. Vyzkoušela jsem všechno možné, aby se mi ulevilo a nemusela mít antibiotika, ale bohužel jsem se jim nevyhnula. A kašel mě trápí dál. Do adventu jsem vstoupila jen velmi pomalu a nedařilo se mi najít v sobě tu správnou vánoční atmosféru. Advent byl u nás ve znamení medvědů:-). Jak jinak, že. Plánovaná změna se nekonala a medvídci zůstali. Čím víc se blížily Vánoce, tím jsme měli dny bláznivější. Nakonec se vše podařilo a i k nám zavítal Ježíšek. Přinesl spoustu nádherných dárků. A mezi nimi i vysněného mazlíka - nový šicí stroj. Ne, že by starý šil špatně, ale ráda bych se posunula dál. Jen tedy nevím, jestli se Ježíšek trefil. Řekla bych, že je to malý počítač a s těmi se já až tak moc nekamarádím. Zatím se polehoučku oťukáváme a seznamujeme. Umí to spoustu věcí, tak doufám, že z nás brzy budou kamarádi. Kromě toho jsem našla pod stromečkem hned dvě kabelky. Jedna klasická černá a druhá trošku z jiného soudku, ale krásná. Medvědí louskáček doplňuje medvědí partu a na své využití čekají poukázky do knihkupectví. Konečně se na nás přišlo podívat i sluníčko. I když na Vánoce ráno jsme měli krásný bílý poprašek. S trochou fantazie to mohly být bílé Vánoce. Důležité je, že jsme je prožili v klidu a pohodě, mezi blízkými. Rija
