neděle 31. prosince 2017

Šťastný a veselý

Za pár hodin se rozloučíme se starým rokem a přivítáme rok nový. Máte ve zvyku bilancovat? Nebo se už k uplynulým dnům nevracíte a uděláte za nimi tlustou čáru. Já nebilancuji ani si nedávám předsevzetí, protože nemám silnou vůli, abych předsevzetí splnila. Sem tam si povzdechnu, že jsem měla to či ono udělat jinak. Jen tak pro sebe si říkám, jaký ten nový rok bude, co nám přinese? Mám ale přání, abychom se všichni ve zdraví potkávali, celý příští rok. Letos jsem psaní na blog flákala, ale v mysli jsem byla s vámi se všemi, co sem chodíte, píšete, inspirujete. Tak vám všem přeji ten nejbáječnější rok 2018. Rija

A to já si předsevzetí dávám, abych měla dobrou kondici celý rok.

Ježíšku děkuji

Tento způsob vánoc, zdá se být trošku mimo. Skoro vše, na co jsem se těšila, že budu dělat o letošních svátcích se neuskutečnilo. Těšila jsem se na procházky, vyšívání, čtení a díky pitomé rýmě jsem byla ráda, že ležím a nemusím se hýbat.  Naštěstí jsem si náležitě užila své rodiny, ani jsem neplánovala, že s blízkými budu tak moc. Takže všechno zlé je pro něco dobré. Je pravda, že tolik pohádek jsem už hodně dlouho neviděla. Teď už se cítím lépe, tak sedím u televize s jehlou v ruce. Pro změnu lehl manžel, bohužel bacily nám zůstávají v rodině :-))). Slunečné dny se schovaly a venku je šedivo a vlezlo, a tak se kochám z dárků, které jsem dostala od Ježíška. Největším dárkem bylo, že jsme se všichni sešli u jednoho stolu (i když ne na Štědrý den, ale sešli). Samozřejmě, že pod stromečkem nesmí chybět knihy. Dostala jsem tři romány, dva od Wilbura Smitha, a pak Vypravěčku, na kterou se moc těším. Potom jsem dostala čtyři překrásné knihy o Barrandovu. Zajímavé těžítko v podobě křišťálové koule s obrazem růže uvnitř. No a kdo si hraje nezlobí, takže puzzle. Ježíšek chce mít ode mě klid a protože nejsem žádný milovník skládaček a hlavolamů, tak má do smrti vystaráno. Obrázek vodopádu, v pozadí s modrou oblohou budu skládat do smrti. Mám kliku, že všichni mí chlapi naprosto přesně ví, čím mě potěšit. Mladší syn šperkem, má obdivuhodný vkus a starší syn domečky (prý jich mám málo) a medvídka. Bez medvídka by nebyly vánoce. A jako bonus krásnou truhličku, ve které byly zabalené domečky. Krabiček není nikdy dost a na blbosti na tvoření, neustále nějakou potřebuji. Doufám, že i vám Ježíšek splnil všechna tajná přání a teď v klidu a pohodě očekáváte příchod roku nového. Rija




středa 27. prosince 2017

Kouzlo z výstavy

Sváteční dny utekly, jako voda v řece a za pár dní dní skončí i tento rok. Včerejší den jsem prožívala se svou rodinou v poklidu. Jsem moc ráda, když mám všechny blízké u sebe. Dnešní den jsem původně měla v plánu proležet, jenže člověk míní a běh světa mění. Brácha s maminkou mě zlákali na výlet. V nedaleké Miroslavi byla výstava pohlednic Josefa Lady. Využili jsme příležitosti a když už jsme tam byli, tak jsme šli na prohlídku zámku s průvodcem. Do dneška jsem netušila, jaké zajímavosti se nachází skoro za humny (asi 30 minut autem :-))) ). Musím přiznat, že přestože není na zámku žádné původní vybavení, tak pokladů a zajímavostí skrýval mnohem víc, než jen výstavu Josefa Lady. Uchvátila je místní rarita. Slovanská epopej poskládaná z puzzlí. Samozřejmě, že obrazy nemají originální velikost, ale i tak jsou dost veliká. Obrazy obsahují 163 000 dílků a skládalo je padesát lidí čtyři měsíce. Prostě nádhera. Když si představím tu piplačku, než obrazy poskládali. Co jsem ale vůbec netušila, že puzzle jsou staré skoro 300 let a původně sloužily jako učební pomůcka při výuce zeměpisu. Na zámku v Miroslavi mají pár zajímavých historických puzzlí, kdy ještě dílky neměly takový tvar, jak je známe dnes. Dokonce puzzle s výjevem svatby britské královny Alžběty, jsou zajímavé tím, že příslušníci královské rodiny mají obličeje zachovány v celku. Ten kdo vyráběl tyto puzzle si musel pěkně vyhrát. Výlet jsme zakončili posezením v cukrárně s šálkem kávy. Zavzpomínali jsme na dobu, kdy jsme jako děti jezdily s maminkou na výlety. Pokud přemýšlíte, kam vyrazit ještě do konce roku na výlet, a nebo budete mít cestu kolem Miroslavi tak se nezapomeňte zastavit na zámku, určitě vás mile překvapí, tak jako mě. A když budete mít štěstí a průvodce vám bude dělat stejná paní, jako nám, tak zážitek bude ještě úžasnější. Rija























úterý 26. prosince 2017

Vánoční pohoda

Krásný sváteční večer přeji. Dlouho očekávané dny utekly jako voda. Doufám, že jste svátky prožili v klidu a pokoji. Mrzí mě, že jsem se sem dřív nedostala. Skolil mě nějaký virus a tak jsem byla ráda, že jsme na Štědrý den nebyli o hladu, dokonce jsem zvládla upéct i vánočku a byla i k jídlu :-))). Těšila jsem se, jak udělám letošní vánoce kouzelné, tajemné a nakonec jsem byla ráda, že jsem zvládla zabalit dárky a bylo mi úplně jedno jestli papír ladí nebo ne. I přes mou indispozici jsme měli krásný Štědrý den. Boží hod jsme prožili s mou maminkou a bráchou a dneska přijeli synové a maminka s bráchou k nám. Jsem moc ráda, když mám všechny své blízké vedle sebe a vůbec není důležité, jestli je všechno naleštěné, nebo kolik toho máme na stole. Hlavně, že jsme se všichni ve zdraví sešli. Bylo to moc příjemné setkání a už se těším na další. Rija










neděle 17. prosince 2017

Třetí adventní

Přeji krásnou třetí adventní neděli. Dnes ráno jsem se vzbudila a uvědomila si, že přesně za týden je Štědrý den. "Příšerné" zjištění. Určitě máte napečeno, nazdobeno, uklizeno a v pohodlí domova si užíváte sváteční den. Napečeno stále nemám. Uklizeno - jako každý jiný den, uklízím pravidelně. Nazdobeno, mám, tak nějak střídmě. Jediné, čeho si letos užívám dosytosti je pohoda. Tedy když pominu, že v práci probíhají inventury, ale za ty roky se už tolik nehroutím, jen stále tolik běhám (kdyby se ten pohyb alespoň odrazil na mé figuře). Plán na tento víkend byl jednoznačný, upéct alespoň trošičku cukroví a dozdobit. Realita byla ovšem diametrálně jiná. V týdnu přijel strýc a pozval nás na malou rodinou oslavu jeho narozenin. Mám báječnou rodinu, takže jsem oslavu vyměnila za pečení, velmi ráda. Krásně jsme zavzpomínali na dobu dávno minulou, popili dobrého domácího vínka a zazpívali si (bohužel ten dar mi nebyl dán do vínku, ale po dvou skleničkách zpívám velmi ráda :-)))) ). Odpoledne uteklo jako voda a vůbec mi nevadí, že nemám napečeno. Však to ještě nějak zvládnu. Rodina je přednější. Krásný a pohodový týden do Vánoc. Rija

čtvrtek 14. prosince 2017

Praha

Krásné a pohodové adventní dny. Vánoce se blíží mílovými kroky a já stále nemám napečeno, neustále mám někde něco rozděláno a nic se mi nechce. Nic neobvyklého, mám to každý rok, říkám tomu únava před koncem roku. Pravidelně před vánocemi mi dochází síly a až do jara bude trvat, než je zase dočerpám. Takže místo pečení tady třídím fotky. Zjistila jsem, že jsme měli s manželem poměrně akční rok. Většinu věcí jsme ani neměli v plánu, a tak nějak vyplynuly úplnou náhodou. Podařilo se nám navštívit tři hlavní města. Dvě jsem už dala a teď přiložím třetí - Prahu. Moji lásku stověžatou. Koncem září jsme vyrazili za kulturou. Měli jsme možnost navštívit představení muzikálu Ples upírů a při té příležitosti se projít po Praze. Moc jsem se těšila, jen jsem měla handicap, pár dní před odjezdem mě skolil nějaký bacil, tak jsem se snažila vyležet. Jenže tělo bylo oslabené a já šíleně unavená. I tak jsem si neodpustila procházku Kampou, přes Karlův most k Národnímu divadlu až na Václavské náměstí. Úplnou náhodou jsem den před odjezdem zjistila, že je na Kampě muzeum Karla Zemana, to jsem si nemohla nechat ujít. Od malička miluji jeho filmy. Občas když obloha vykouzlí nějaký zajímavý obraz, tak si říkám, že je to jak od Zemana. Zašli jsme si na kávu do Kavárny Slavia. Jen škoda, že už tam nikdy neuvidím Jana Wericha nebo pány Šimka a Grossmanna, jak píší nějaký svůj Návštěvní den. Počasí nám také přálo, takže odpoledne uteklo jako voda. Byla jsem zvědavá jaký bude muzikál a představení předčilo má očekávání. Krásná výprava, úžasné herecké a pěvecké výkony, prostě nádhera. Měli jsme štěstí a v hlavních rolí jsme viděli Natálii Grossovou a Mariana Vojtka. Byli jsme tak plni dojmů, přestože jsme domů přijeli až hodně po půlnoci, tak jsme ještě poseděli u skleničky a vstřebávali dojmy. Jsem zvědavá kam nás naše kroky zavedou v příštím roce. Rija