středa 31. ledna 2024

Leden končí

Neskutečné. První měsíc letošního roku je pryč. Utekl, jak voda v řece. Mám pocit, že první měsíc roku je čím dál hektičtější a plyne pořád rychleji. Ne, nebojte se, nebudu naříkat. Já jsem pomalejší. Ale kromě práce, jsem zvládla vytáhnout stroj a uvolnit kousíček místa ve skříni (ale fakt jen kousek, jednu novou jsem si koupila). Pokaždé, když uklidím vánoční dekorace, mám dilema, jestli nechám vzdušné bydlení, nebo vytáhnu další dekorace. Venku přituhovalo, tak přišly na řadu vločky. K vločkám přibyli sněhuláci. Jenže znáte to, chtělo by to něco..... Uviděla jsem látku, před očima jsem uviděla další dekorace a hurá na to, ale když je venku stroj, tak ještě tohle a tohle a víkend je krátký, tak přijde na řadu další víkend a venku je skoro jaro. Ale koncem ledna přeci nedám zajíce a kuřátka. Jedno malé tvoření je hotové a další čekají na dokončení. Šiji, dokud mě to baví. Zatím jen jednoduché, složitější možná časem. Však to znáte, kdo si hraje nezlobí. S mou rychlostí, bych ale přeci jen měla přejít na ty zajíce, ať pak nedělám jarní výzdobu v létě:-)))). Pohodový vstup do měsíce února. Zima určitě ještě bude. Proto zůstávám u zimy:-).  Rija







úterý 30. ledna 2024

Rok 2023 - 12 radostí

Když před pár dny Helenka na svém blogu vyhlásila výzvu 12 radostí v loňském roce, tak se mi ten nápad moc zalíbil. Málem bych na něj zapomněla. Pokusím se i já najít svých 12 radostí.

LEDEN

První měsíc loňského roku u nás ukázal, jak umí být rozmanitý. První dny skoro jarní a vzápětí přišla na pár dnů zima. 



ÚNOR

Únor byl u nás šedivý, ale i v šedivosti se dá objevit něco zajímavého. Na sníh jsme se jeli podívat na Vysočinu, kde jsme objevili moc krásné místo. 



BŘEZEN

V březnu se začalo probouzet jaro a nás to táhlo ven do přírody. Ani na pozorování hvězdné oblohy se nezapomnělo. Štěstí nám přálo Venuše, Jupiter a jeho měsíce. Nádherná podívaná. 




DUBEN

Aprílový duben se taky krásně předváděl. Krásu lze vidět i za humny. Měla jsem štěstí na souboj srnců o přízeň srn. Příznivý vítr mi dovolil sledovat podívanou z docela dobré vzdálenosti. Syn mě vzal na výlet do Rakouska. I když nám počasí moc nepřálo, tak jsem si Tulln zamilovala. 



KVĚTEN

Květen je nejkrásnější měsíc v roce a vůbec to nesouvisí s tím, že mám narozeniny:-))). Podařilo se mi pár nádherných fotografických úlovků ptáků. Nevím jestli jsem měla větší radost z rákosníka nebo ťuhýka, ale oba opeřenci mi udělali radost. Malý výlet do rozkvetlého Znojma a květnová návštěva botanické zahrady v Tullnu, to už jsou jen třešničky na dortu. A to jsem neměla ani tušení, kolik botanických zahrad navštívím. 





ČERVEN

V červnu mi největší radost dělala zahrádka. Sice jsem o její krásu bojovala se slimáky, ale nějakou krásu jsem zachytila. Podařilo se nám dokončit záhon kolem lavičky a doufám, že v letošním roce zbude mnohem více času na lenošení na lavičce:-).



ČERVENEC

Červenec byl ve znamení cestování. Začali jsme na začátku měsíce u Berounky a přes Toskánsko, skončili na Vysočině. Ačkoliv zážitků a radostí bylo mnoho. Zvítězila jediná, Florencie a Botticelliho Zrození Venuše. 


SRPEN

Horký srpen byl také plný zážitků. Zavítali jsme opět na Vysočinu do Počátků, projeli se na kole. Zvládli jsme i ranní snídani při východu slunce. Úžasný zážitek.




ZÁŘÍ

Září bylo stále krásně teplé, tak lákalo k výletům. Nemohli jsme jinak a opět po roce navštívili Třeboň a okolí. I obloha nám poskytla možnosti na pozorování. Tuhle kometu už se nám vidět nepodaří. 



ŘÍJEN

I měsíc říjen byl ve znamení výletů. Návštěva Vídně a procházka Belvedérem byla úžasná. Stejně tak pár dní v Beskydech. 









LISTOPAD

Pro mě největší událost loňského roku. Splněný sen v podobě koncertu André Rieu. Ani dvě návštěvy adventní Vídně tuto událost nepřekonaly.



PROSINEC

Mezi nejkrásnější chvíle prosince patří jednoznačně advent a Vánoce, čas strávený s rodinou. Nemůžu nevzpomenout a na krásné chvíle na konci roku v ráji České Kanady.



To byl můj plný radostí. Bylo jich mnohem víc, ale to by bylo na hodně dlouho.

Rija

pondělí 29. ledna 2024

Kouzla co umí jen příroda

První měsíc tohoto roku se nezadržitelně chýlí ke konci. Nevím proč, mi dny tak rychle ubíhají mezi prsty. V pátek ráno vstanu a než se probudím je pondělí a tak dny letí. Minulou neděli jsme měli krásné zimní povětří a tato neděle připomínala spíš jaro. Snažím se do duše uložit paprsek ubíhajícího dne, ale neustále je rychlejší než já. Podařilo se mi zachytit pár mrazivých střípků. Nikdo nedokáže malovat tak, jako opravdový mráz. Sedíte v autě a příroda maluje na nebe zase jinou nádheru. Za pár dní volavka nehybně stojí na břehu a předstírá, že tam vlastně ani není. Rybník je kouzelný v každém období. Miluji pohled skrz stříbřité kmeny topolů na blankytně modrou oblohu. Ten pohled se nikdy neokouká. Hladina rybníku poskytne další nezapomenutelný, kouzelný pohled. Když se dívám na barvy oblohy v zapadajícím slunci, tak vím, kde našel pan režisér Vorlíček inspiraci na barvu šatů legendární Popelky. Tohle dokáže jen příroda. Rija