Podzimní foto výzva - Barevný podzim

 Když Jaruška před časem, na svém blogu, zveřejnila foto výzvu Barevný podzim, tak jsem s představila, jak si focení užiji a jak si při toulkách krajinou vychutnám tu podzimní nádheru.  Ani náhodou mě nenapadlo, že za pár dní mě skolí nějaký bacil a já skoro 14 dní strávím v posteli a to doslova. Už hodně dlouho mně nebylo tak zle, jako tentokrát. I testy jsem si pro jistotu několikrát udělala. Opět jsem chytla zánět průdušek. Trpím na to už od dětství, ale tentokrát mě bolelo celé tělo a  nemohla jsem pořádně dýchat. S nostalgií jsem mohla mohla pozorovat podzimní krajinu jen z okna. Hlavní ulici v obci zdobí dvě řady krásných velkých jasanů. Listí je z nich sice na podzim všude, ale nádherně se zbarvují od žlutých odstínů až po červené. Ulici jsem naštěstí stihla vyfotit před nemocí. Na další krásný strom se dívám z ložnice. Soused má malý sad a jeden strom doslova vyčnívá mezi ostatními. Nevím, jestli je to nějaký jiný druh švestky, nebo je to meruňka (na tu dálku nejsem schopná rozpoznat, co je to za strom). Jeho žluté barvy jsou překrásné. Když už jsem konečně mohla vstát, tak obec byla pár dní skrytá v mlhavém oparu. Naštěstí i mlhavý podzim (když nefučí a neprší) má své kouzlo. V týdnu se mi poštěstilo, při pracovních pochůzkách, užít si pár minut sluníčka a pokochat se nádherou, kolem řeky Dyje. Ještě štěstí, že termín ukončení výzvy vyšel na sobotu. Zvu vás na takovou netradiční procházku podzimní krajinou - většinou z lůžka:-))). Dnes ráno, to vypadalo na další mlhavý den, ale opar pomaličku stoupá, tak snad si užijeme na procházce i sluníčka. Přeji vám krásné listopadové dny. Rija

                                                                    Těsně před nemocí

                                                      Pohledy z okna

                                                             Malý javor na naší zahrádce

                                                         Přes sklo

                                                                   Poslední říjnovou neděli

                                                       Dyje

                                       Zajímalo by mě, co je to za strom, že má tak krásné listí

                                                            

Babí léto

Říjen se přehoupl do své druhé poloviny a ta začala opravdu skvěle. Včera bylo pravé podzimní počasí, mrholilo, bylo sychravo a jediný, komu nevadilo nevlídné počasí byla volavka na hladině rybníka. Dnes už tam nebyla. Ráno se den probouzel jen pozvolna, ale odpoledne se ukázalo pravé babí léto. Rtuť teploměru se vyšplhala na krásných 23 stupňů, tak jsem vzala Nelinku a šly jsme se projít. Ještě štěstí, že foukal mírný vítr, bylo by moc velké horko. Na přírodě už je vidět, že mám podzim. Některé stromy jsou krásně barevné, jiné už moc listí nemají. Babočka admirál dnes krásně pózoval, tak mám po dlouhé době krásnou fotku. Nešly jsme moc daleko, ale cesta nám trvala, jako kdybychom šly sto jarních kilometrů:-)))). Když nezastavovala Nela, tak jsem zastavovala já. Našla jsem v trávě i dvě hadovky smrduté. Takových dní, jako byl ten dnešní, by mohlo být ještě hodně. Před vesnicí jsem si všimla ptačího sněmu na vrcholku smrku. Kdo jiný by v této době mohl být v takovém houfu než špačci. Předváděli se jak nějací modelové. Jsou tak ochočení, že je nevyplašilo ani cinkání Nelinčiny známky, kterou nosí na popruhách. Nelince pěkně vytrávilo, dala si večeři a už hezky spí v pelíšku. Přeji pohodový další pracovní týden a pokud možno, krásně slunečný. Rija

                                             Rybník dnes ráno

                                               Rybník odpoledne

Konec září

Ještě štěstí, že jsem si čtvrteční volný a slunečný den užila. Zvládla jsem zachytit i posledních pár květů ze zářijové zahrádky. Navíc jsem měla štěstí a viděla i vzácnou drvodělku (tu jsem už viděla v létě v Brně), ale žahalku žlutou jsem viděla poprvé. V pátek jsem se probudila do deštivého dne. Spíš jen mrholilo, ale takové počasí je jen pro zlost. Nelinka většinou deštivé počasí nesnáší a nechce se většinou ani venčit. V pátek to bylo právě naopak. Nejspíš chtěla využít času, který jsem doma, a být se mnou. Nakonec jsme vyrazily. Mrholení nebylo tak hrozné, takže jsem se nakonec rozhodla, že půjdeme na kaštany. Našla jsem v obci dva stromy a jeden za obcí, téměř na hranici. V obci jsem žádné popadané kaštany nenašla, tak jsme nakonec došly až k hranici. Kaštanů tam bylo víc než dost, tak jsem si pár nasbírala na výzdobu a Nela se pěkně prošla. Doma jsem trošku pohrála s výzdobou před dům. Trošku to rozbije pohled na dům. Chtělo by to novou fasádu. Doufám, že na ni brzy našetříme. Už se těším, protože před domem je dost prostoru k další zahradní realizaci. A že mám nápadů víc než dost:-)). Zvládla jsem ještě zabalit kufr a pak jsme vyrazili na víkend na Vysočinu. Rija

                                                                         Drvodělka fialová

                                                                  Žahalka žlutá