Ne všechny uplynulé dny jsem měla náročné. Našlo se i pár krásných okamžiků. Udělali jsme si s manželem jeden noční výlet. Nočním myslím potmě. Vyjížděli jsme po práci do Uherského Hradiště, kam si jel manžel pro nový dalekohled. Bohužel počasí mu nepřeje, tak jej zatím nemohl vyzkoušet. Při návratu jsme si zašli na večeři a až před restaurací jsme si uvědomili, že je Martina. Kupodivu jsme měli štěstí na volné místo v restauraci a abychom nekazili tradici, tak jsme si dali husu. Zjistili jsme, že je to vlastně naše první svatomartinská husa. No všechno je jednou poprvé:-))). Já si mohla dát i skleničku mladého vína. Jen jsem litovala, že jedeme za tmy, protože nás navigace vedla přes vesničky a místy, která neznáme. I když jsme přijeli pozdě a vlastně jsme jeli jen noční krajinou, tak jsme si odpoledne užili. Manžel o něco víc než já:-))). Pár dní před ním, jsem měla radost já. Podařilo se nám sehnat řemeslníka, který nám položil dlažbu na chodník u domu i v zimní zahradě. I přes pár komplikací, jsem se dočkala. Pro letošní rok máme hotovo. Dlažba prostor ještě víc zútulnila. Kytky už si užívají nový prostor a já v hlavě nosím nápady, jak prostor ještě víc vylepšit. Ale opravdu to počká do jara. V pátek přijedou dát okno a před zimou bude úplně vše hotovo. Vychází to tak akorát, protože na tento týden už předpovídají mrazy. Zatím se teplota drží na 10 stupních. Těším se, až si zahradu vánočně vyzdobím a bude plná světýlek. Plánuji vyzkoušet topení a mezi adventní relax a pohodu jsem zařadila i nějaké dobré, teplé pití v zimní zahradě (musím koupit pomeranče). Už se to blíží, tak rychle dokončit poslední úpravy, zabalit dárky a pak si můžu jen užívat. Rija
