neděle 27. srpna 2017

Další splněný sen

Moc vám děkuji za milá sluvka plná povzbuzení. Jsou pro mě velmi cenná. 
A i když jsem neměla psací náladu, tak jsem nezahálela. Život ubíhá svým tempem dál. Letos se nám podařilo splnit si další "sen". Od té doby, co jsme se odstěhovali na chaloupku, tak se snažíme si ji upravit k obrazu svému a vylepšujeme, každý kout. Dům byl obyvatelný i bez úprav, ale přeci jen, ne vše je komfortní. Loni se mi splnil sen v podobě nové kuchyně. Ač se to nezdá, tak je to už víc jak rok, co nám slouží a zatím jsem nenašla nic, co bych vylepšila. Letos přišel na řadu obývák. Ne, že by nebyl pohodlný, ale okna jsou orientovaná na severovýchod, takže byl hodně tmavý. Snili jsme o velkém okně plném světla a slunce. Nechali jsme vybourat díru do zdi orientované na jihozápad a vsadili francouzské okno. Nepřeji vám vidět ten binec, který při bourání 45 cm zdi vznikl. A nejen cihly a beton, ale především nano částice prachu, které během chvilky pokryly celý dům. Takže mám za sebou opět vánoční úklid v červnu. Asi z toho udělám tradici, protože je to příjemnější, než když je venku zima :-)))). Jakmile pronikly první sluneční paprsky do místnosti, začaly nám hlavou běhat otázky, jak zařídit celý pokoj. Zda vrátit původní skříňky, nebo pořídit něco nového. Zvítězila moje představa, o které sním už hezky dlouho. Toužila jsem po krásné velké knihovně, abych měla kam ukládat tu spoustu knih, které neustále kupujeme. Bohužel jsme oba stejně postiženi knihami, takže knih máme opravdu mnoho. Manžel z počátku nebyl mými představami nadšený, ale když jsem nadšeně líčila, jak to bude úžasné, tak se nechal přesvědčit k návštěvě obchodů s nábytkem. Nakonec jsme narazili na tu správnou a úžasnou knihovnu. Manžel nakonec mou představu dovedl k dokonalosti a vznikla úžasná stěna, plná knih. Myslela jsem si, kolik nebudeme mít volného místa, ale až na pár kousků je stěna plná. Máme všechny knihy po ruce a krásné zátiší s krbem a knihou v ruce, pro zimní večery. Jediné, co se nám nepodařilo sehnat, je stolek pod televizi. Výběr je sice veliký, ale žádný stole není ten pravý. První zatěžkávací zkoušku má okno za sebou. Měli jsme obavy, zda nepřijdeme o příjemný chládek v parných dnech. Naštěstí máme na okně žaluzie, takže jsme vedra přečkali skoro stejně, jako když okno nebylo. Jsme zvědaví na zimu. Nejraději mám chladnější rána, kdy se celé okno otevře a do místnosti proudí čerstvý vzduch. Krásný zbytek léta. Rija




středa 23. srpna 2017

Trocha povídání

Uplynula  spousta dnů bez jediného písmenka. Reálný život je prostě někdy složitý a dny plynou rychleji než by člověk hodlal připustit. Bohužel někdy i věci nemilé, složité a smutné, ale to už je život. Víte, čekáte, ale když se to stane tak tomu stejně nechcete věřit. Pak člověk nemůže mluvit, psát ani spát. A čeká kdy to přejde. Letošní rok je prostě nějaký moc těžký, složitý, ale i krásný, romantický. Zima byla dlouhá, jaro hektické a než se stihl člověk otočit začalo horké a suché léto, které pomaličku předává svou vládu podzimu. Snad se alespoň na chvíli tep života uklidní a zpomalí, abychom se stihli nadechnout a uvolnit. Chvíli se buduje, chvíli tvoří, nebo zahradničí, nebo se cestuje a poznává. Na zbytek nějak už nezbývá čas. Občas si říkám, že den nemůže mít 24 hodin, určitě se musel poslední dobou zkrátit, přeci není možné, že nic nestíhám. Taky se vám stalo, že vám došly slova a neměly jste chuť vůbec mluvit. Mě došly nejen slova, ale i dech a elán. I když poslední dobou se elán vrací, jen s tím dechem je to ještě trošku na štíru. Slova se snad postupně vrací, tak příště něco víc z uplynulých týdnů. Krásný zbytek léta. Rija