Už to začíná

Přeji krásný poslední listopadový večer. Venku tma jak v pytli, mrzne až praští a člověk by byl nejraději medvědem a do března by se s chutí zazimoval. Poslední dobou, jak ubývá slunečních paprsků jsem bez energie, což prý je příčinou, že mozek je zmatený a moje mysl se uchyluje k podivným věcem. Tak nějak to o mě říká manžel. Bez energie sem a dnes se mi od rána vůbec nic nedařilo. Ještě štěstí, že se oběd podařil. Nejdříve jsem přecházela od ničeho k ničemu, potom neustále něco hledala. Držela jsem v ruce hrnek a po chvíli nebyl. Našla jsem ho naprosto někde jinde a netuším, proč jsem s ním vůbec odešla z kuchyně. Myslím si, že si s hledání věcí udělám nový koníček. Naštěstí v podvečer jsem se uklidnila a pustila se do adventní výzdoby. Nevím jestli znáte tu situaci, když se vám něco zalíbí, vy si to koupíte a postupem času, přibude další podobná věc a další, a pak se to všechno nějak zvrtne. Neznáte? Mě se to stalo už víckrát. Před mnoha lety jsem dostala od jedné zajímavé osoby svíčku. Zvláštní, krásnou a během pár let se mi sešlo velké množství svíček, které nemůžu zapálit. O medvědí zálibě snad ani psát nemusím, ta taky začala úplně nevinně. Mezi poslední rozmnožující se věci patří svítící domečky. Úplnou náhodou jsem si koupila tři ve slevě. Dnes jich mám osmnáct a v hlavě se mi zrodil nápad vytvořit vánoční vesničku. Někdo má betlém, já mám vesničku. Koupila jsem si tabuli polystyrenu, patřičné nářadí a pár dní jsem si hrála. Vzniklo z toho zatím nedokončené dílo, ale pro letošní rok mám hotovo. Byl to takový malý začátek vánoční výzdoby. Něco málo jsem nazdobila dnes. Jak se znám pokračovat budu po celý advent. Rija

Patchwork

Na dveře klepe prosinec, blíží se advent a nastává doba, kdy s kamarádkou vyrážíme na patchworkovou výstavu. Ani netuším kolikátým rokem už jsem výstavu navštívila, ale říkám si, že bez výstavy, by u nás nemohl začít advent:-). Každým rokem nestačím obdivovat nádheru, kterou jsou některé ruce schopny vytvořit. Já stále bojuji s šicím strojem a bohužel neustále má převahu stroj. Letos jsem nasbírala spoustu krásné inspirace a v euforii z té nádhery, jsem hodnou chvíli obracela pravítko nad látkou, v domnění, že přijdu na způsob jak na věc. Pořád říkám, že se někde stala chyba a prostorové vidění, či logické myšlení a další schopnosti se ke mě vůbec nedostaly. Myslím si, že manžel, při pohledu na mě, musel začít pochybovat o mém duševním zdraví. Já pochybuji už dávno. Jak je možné, že někdo sedne a vypadne mu z ruk nádhera a jiný sedí a nic. Říká se, že trpělivost hory přenáší, ale moje hory se někde zasekly nebo co. Ale jak říkal Jan Lucemburský: "Toho Bohdá nebude, aby český král z boje utíkal". Já se jen tak lehce nevzdám:-).
Rija

Bítls

Ne, není to pravopisná chyba. Bítls je název muzikálu, jehož představení jsme měli možnost shlédnout v Městském divadle Brno. Příběh se odehrává koncem šedesátých let minulého století ve vesnici na jižní Moravě a současně v Anglii, s písničkami skupiny Beatles. Zdánlivě jednoduchý děj, je oživen úžasnými a vtipnými dialogy, podpořenými choreografií, hereckými výkony a báječnou atmosférou. Pokud budete mít možnost, shlédnout v Brně toto představení, vřele doporučuji. V divadle jsme byli v sobotu večer a namožené břišní svaly, od smíchu, jsem cítila ještě v pondělí. Bylo to příjemné zastavení ve shonu posledních dní. Rija