neděle 31. května 2015

Jako u babičky

S Nelou jsme si vyšly po ránu na procházku. Šly jsme k rybníku a podél polí, venku bylo krásně ticho, jen ptáci zpívali jinak ani živáčka. Většinou to vypadá tak, že Nela jde tři kroky přede mnou a vypadá to tak, že venčí Nela mě. Cestou mě zaujal pás krásného fialového jetele. Neodolala jsem a natrhala jsem si kytičku. Miluji květiny ve váze a většinou, když natrhám nějaké luční kvítí moc nevydrží. Jsem ráda, že na zahrádce už je víc kvítí a tak se dá sem tam něco ustřihnout do vázy, ale jeteli jsem nemohla odolat. Ve váze je krásný a při pohledu na něj mám pocit, jako bych se ocitla v dětství na prázdninách u babičky. Na stůl jsem dala vyšívaný ubrus, který je už skoro taky historií. Sice jsem ho vyšívala já, ale už hodně dávno. Sama se divím, že tak dlouho vydrží krásný a tak se mám čím kochat. Máte taky rádi luční kvítí a nosíte si domů kytičky? Rija



sobota 30. května 2015

Sezóna bylinek

Krásný sobotní večer. Dnešní den byl pěkně bláznivý, alespoň co se počasí týká. Včera jsem si chtěla vyzkoušet, jaké by to bylo, kdybych musela na chaloupku dojíždět vlakem a pak dojít pár kilometrů pěšky. Když by počasí přálo a bylo trochu světla, tak je to příjemná procházka. Pozorovala jsem přírodu kolem sebe, vlínící se lány obilí, vlčí máky u krajnice, prostě krásná procházka. Měla jsem štěstí a zastavilo mi auto a svezlo až před dům. Přiznám se, že to bylo velmi příjemné, protože jsem v tašce nesla pár kytek. Využila jsem dlouhého dne a vyplela záhonky. Na to, že u nás moc nepršelo a zem je suchá, tak plevele se urodilo požehnaně. Sobotní den začal jako obvykle, dát prádlo do pračky, chléb do trouby, uvařit kávu. Víkendová káva je nejlepší, protože se pije v klidu. Program dne byl jasný, nemusím vařit tak využiji čas k vyklízení věcí z pokoje a připravím pokoj na změnu. Úkol splněn jen z poloviny, vystěhováno částečně, ale postele jsou připravené k odvozu na sběrný dvůr. Venku bylo nádherně slunečno tak jsem se pustila do zpracování pažitky a petrželky. Mám velkou spotřebu, takže dávám do mrazáku, vše co můžu. Rozkvetlou pažitku jsem dala do džbánku, aby chvíli ozdobil stůl. Meduňka se rozhodla, že přeroste záhon, tak jsem ji ostříhala a už se suší. Meduňkový čaj mi moc chutná, tak abych měla na zimu. Než se usuší meduňka, tak doroste máta. Dneska jsem si všimla, že co nevidět rozkvete levandule. Přemýšlím, že přistřihnu i saturejku, abych měla do jídla. Není nad doma vypěstované bylinky, mají nějakou lepší chuť. Taky vám to tak připadá a pěstujete doma bylinky? Krásnou neděli Rija.


úterý 26. května 2015

Po dešti

Krásný úterní večer přeji. Konečně jsme se i my na konci světa dočkaly deště. Sice bych ještě tak dva dny deště uvítala a děkuji za každou kapku, která snadne z nebe a ne z kropící konve. Hned je vidět změna, všechno má takovou krásnější, živější barvu. Kvete snad všechno, co touhle dobou má kvést. Květy jsou na pivoňce, karafiátové koberce rozkvétají a sladce voní, rozkvétá další klematis, smolničky, kosatce a květy se objevují na kokardě a růžích. Kvete i šípková růže, kdysi dávno jsem ji chtěla vykácet, ale pak jsem si řekla, že ji nechám a ona mě každý rok potěší záplavou bílých květů. Prostě nádhera. Moruše je obsypaná plody, dokonce i na vinné révě je spousta plodů, hrách má spoustu lusků a posbírali jsme i hrst jahod. Sama se divím, že nám kosi něco nechali. Nejspíš vyměnili jahody za třešně, které se už červenají. Nejvíc komu těch pár kapek prospělo je plevel. Ten vystartoval raketovou rychlostí na povrch a tak je jasné, co budu o víkendu dělat. Plánů je víc, jen dny čím dál kratší.
Moc děkuji za milá slůvka, která mi tady necháváte. Zítra by se nám mělo ukázat sluníčko a o víkendu by mělo být krásně. Uvidíme. Rija





















úterý 19. května 2015

Není medvěd jako medvěd

Během posledních dnů se maličko rozrostla moje medvědí sbírka. Od kolegyně jsem dostala porcelánového medvídka, od tety knihu s medvídkem a od syna dvojitou nadílku medvědů. Jednoho plyšového a dva stříbrné - náušnice. Není medvěd jako medvěd, ale náušnice ladí s přívěškem od manžela. Je milé když vaši blízcí vědí čím vám udělají radost. O poštu medvědí sbírky se raději nebudu zmiňovat, neboť už jich celkem hodně. Začínám přemýšlet, že je nejspíš přestanu počítat, neboť se drobátko přemnožili. Naštěstí nezavazí a stále je dostatek volného místa na jiné dekorace, tak to není tak hrozné. Potěšil každý dárek, který jsem kdy dostala, je to známka toho, že někomu stojím za to, aby mi udělal radost. Já mám největší radost, když můžu lidi kolem sebe něčím potěšit, to je mé největší potěšení. Rija




Zahrada v květu

Po rodině a Nele je zahrádka moje další velká láska. Zamilovala jsem do hlíny a i když je to chvílemi dost dřina, tak jsem zahradničení propadla úplně celá. Pozoruji každý rašící výhonek, který někde vyrůstá, očima popotahuji poupátka a čekám až rozkvetou. Snažím se udržet plevel pod kontrolou, ale mám pocit, že ten si úspěšně dělá co chce a roste si jak divý. Momentálně řeším problém s ptáky, kteří stíhají sklízet úrodu jahod dřív než já. To jsou takové potvory, to je hrůza. Rychle musím vymyslet nějaké plašiče, jinak letos ani jahody neochutnáme. O víkendu jsem nasadila rajčata a fazole. Postupně rozsazuji poslední rostlinky ze semínek a budu doufat, že ty nitě, co vyrostly letos stihnou rozkvést. Už jsem osázela všechno co šlo. Největší radost mi udělal, do letoška, jediný rododendron. Něco ho trápí a má listy svěšené, takže jsem už s květy ani nepočítala, ale rozhodl se, že letos rozkvete úplně celý. Zkusím ho trošku probudit hnojivem, jestli mu to nepomůže. Na jaře jsem měla v plánu přetrhat len, který se loni vysemenil snad všude. Skutek utek a len kvete jak o život, nakonec to není tak špatné. Potřebuji ještě jeden záhon, kde by si mohl dělat, co se mu zlíbí. Loni vytvořený plevelící záhon, musel ustoupit plechové boudě, takže potřebuji nějaké nové místo. Pomalu rozkvétají pivoňky a koberce karafiátů. Na růžích jsem objevila rozvíjející se poupata, tak královna léta se brzy pochlubí svou krásou. Z nedávné procházky jsem si přinesla další kameny, tedy nepřinesla, manžel dovezl na kolečkách. Kamenů není nikdy dost. Jen ještě nebyl čas, abych kameny vyčistila a uložila na stálé místo. O víkendu začnu se sběrem bylinek. Meduňka vystřelila jak raketa, tak doufám, že letos budu mít meduňku z vlastního sběru. Saturejku už suším a jednu várku pažitky mám v mrazáku. Zbytek jsou ještě malé rostlinky, tak možná do konce léta něco naroste.Rija












Život

Přeji krásný májový večer. V posledních dnech (řekla bych i týdnech) jsem pořád v jednom kole. Hlavou mi neustále letí spoustu myšlenek a nápadů (bohužel s realizací už hodně pokulhávám), které bych měla i chtěla zrealizovat, ale než se otočím je večer a jsem tak líná, že se mi nechce ani psát a že bych toho chtěla říct mnoho. Dokonce čím dál dřív o víkendu vstávám, tudíž bych mohla zvládnout víc věcí. Už asi chápu, proč starší lidé vstávají tak brzo, aby stihli všechno, co dřív za podstatně kratší dobu. Ale nevyužijte tak nádherných dní provoněných sluníčkem a momentálně i rozkvétajícími akáty k práci na zahradě, či procházkám. Uplynulých 14 jsme jezdili každý den na chalupu. Pomaličku, každý den kousek a člověk se nemusí honit. Hlavně večerní posezení venku je úžasné, to ve městě zažít prostě nejde. Tento týden jsme se rozhodli maličko vydechnout a uklidnit rozjeté tempo a trošku si užít i města. Manžel si zašel na pivko a já na kosmetiku, abych nevypadala jako divoženka. Myslím, že městský klidový režim uvítala i Nela a konečně se pořádně vyspí. Na bytě ji to tolik neláká ven a může v klidu relaxovat. Z klidu ji vyrušuji pouze já, když běhám po bytě s prachovkou, protože ten se kumuluje i když nejsme doma. No a hlavně by se mi z toho povalování mohly zkrátit žíly a co pak. Doufám, že zbude i trochu času na knihu. Mám rozečtenou Řeku bohů a nemůžu se dostat ke konci. Prostě žiji reálný život, plný událostí a úžasných okamžiků. Užívám si každé nové kytičky, která rozkvete. Každou minutu, kdy můžu být s rodinou. Pak není divu, že dny tak rychle letí a než se otočíte je konec týdne, konec měsíce. Vůbec bych se nezlobila, kdyby dny plynuly pomaleji, aby si stihla víc vychutnat okamžiky. Spousta mi jich proteče mezi prsty a nezbude z nich nic. Moc vám děkuji za návštěvy. Vítám i nové návštěvníky, doufám že se jim u mě bude líbit. Děkuji za milá slůvka, která mi tady necháváte. Slibuji, že budu reagovat víc.
Mějte i vy krásné a pohodové dny. Rija
Tahle krásná kytice zdobí můj pracovní stůl. Dostala jsem ji od spolupracovníků

úterý 12. května 2015

Prodloužený víkend

Sváteční den byl sice už v pátek a původně jsem myslela, že budu psát hned v pátek večer, ale nějak jsme se zapomněli s manželem pod pergolou a domů jsme šli až v půl jedenácté a to už se mi psát nechtělo a díky krásnému počasí to tak vypadalo i následující dny. Od rána do večera venku, příjemné posezení při zapadajícím slunci a okamžité upadnutí do peřin po sprše. Všechny tři dny stejný scénář. Nebe bylo poseté hvězdami, a jak jsme tam seděli už v podvečer a hledali jsme, kde uvidíme první hvězdu (no je to planeta Venuše, ale září jako hvězda). Pak jsme hledali Jupiter a s každou přibývající hvězdičkou zjišťovali, co to zrovna teď svítí. Bylo příjemně a v poklidné atmosféře se od rybníka linul žabí koncert. Původně jsme plánovali na sváteční den celodenní výlet na kolech, ale protože se už hned od rána pracovalo v obci na nových chodnících, tak jsme zůstali doma, abychom si pohlídali uložení odtoku z rýny pod chodníkem. Manžel vytáhl sekačku a já skončila opět s rukama v záhonech. Některé trvalky se krásně rozmnožily (a že se potvory umí nejlépe namnožit v chodnících, trávníku, případně v kamení), tak byly použity na osázení posledních volných míst v záhonech. Manžel nevydržel a dárek k včerejším narozeninám jsem dostala už v pátek. Nádherný, velký květináč. S úsměvem jsem pronesla, že nemám nic do něj a tudíž musíme zajet někam pro kytky. Takže se jelo pro kytky a já mohla v sázení pokračovat. Ve volných chvílích bylo potřeba dosypat kamínky, položit dlažbu a domu vydrhnout dřevené dlaždice. Víkend byl sice opět pracovní, ale krásný a opět zmizel další nepěkný kout a až rozkvetou trvalky, bude na co se dívat. Klematis montana rozkvétá každým dnem, čím dál víc a víc. První poupátka pukají pivoňkám a zahradní chrpy zaplavují svou modří záhony. Ty už nechávám žít svým vlastním životem, nejdou vůbec zkrotit. Spotřebovala jsem poslední balíček mražených jahod, z loňské úrody, a v horku nás osvěžil výborný jahodový koktejl. Ještě pár dní a začneme sbírat první letošní jahody. Nevím, jestli letos bude na koktejl, ale na jídlo snad nějaké uzrají. A vypadá to i na pěknou úrodu měsíčních jahod. V práci jsem dostala trs konvalinek a oni mi ještě krásně rozkvetly, a překvapily krásnou narůžovělou barvou. Pořád přemýšlím, jestli vytáhnu houpačku, když jsem si ji loni neměla čas ani užít. Posedím pokaždé jen s kávou a pak zase pobíhám sem tam po zahradě. Je to moje taková velká radost. A shrnutí tří volných dní, na kolech jsme ujeli pouhých 13 km a mám málo květin. Krásný večer. Rija











Rozpláclý unavený pes:-)))