Dědictví předků

Rakouskem jsme projeli jenom pár kilometrů a vrátili se zpět do republiky. Říkala jsem si zlatý šengen, protože můžeme přejít hranice kdekoli. K návratu jsme si proto vybrali obec Jaroslavice. Jednou jsme tam byli na výletě, když byli kluci malí. Kousek po přejezdu hranic nás přivítal pohled na dominatu zámku, která ještě stále říká, že kdysi musel být zámek nádherný. Pár záběrů z okolí zámku se objevilo ve filmu Andělská tvář. Škoda, že se zatím nenašel nikdo kdo by zámek opravil. Prošli jsme se okolím zámku a prohlédli pár drobností, které podávají svědectví o zašlé slávě. Další naše kroky vedli do Slupu ke mlýnu. Je stále funkční. No a ze Slupu jsme už jeli rovnou k původně plánovanému cíli, do Znojma. Běžně cesta trvá zhruba třičtvrtě hodiny. Než jsme dneska dojeli, trvalo nám to skoro tři hodiny. Protože jsme přijeli od hranic, tak naše první kroky vedli k Louckému klášteru. Přiznám se, že jsem tam nikdy nebyla. Škoda jen, že některé budovy jsou dost zničené. O zašlé kráse svědčí pár dochovaných štuků kolem dveří a oken. Prošli jsme se kolem Dyje a pokochali nádehrným výhledem. Během odpoledne jsme našli devět keší a viděli spoustu krásných míst. Znojmem jsme se toulali až do doby než se začalo šeřit. Nevím kolik jsme toho nachodili, ale nohy mě bolí šíleně a už se nemůžu dočkat vodorovné polohy. Určitě si výlet zopakujeme, protože jsme všechny keše nenašli. Neděli budeme mít pouze relaxační, protože se zítra určitě nepostavím. Krásné sny a odpočinkovou neděli. Rija

Zámek Jaroslavice

Vodní mlýn ve Slupi

Loucký klášter

Znojemský hrad s rotundou