úterý 31. prosince 2013

Novoroční přání

Máme tady poslední den roku 2013. Někdo slaví, někdo bilancuje a já přicházím s malým zamyšlením, jaký vlastně ten letošní rok byl. Plný práce, setkávání, nových poznání a nezvykle rychle utekl. Letošní rok mi přinesl pár nových dušiček do mého života. Děkuji za ně. S některými lidmi jsem se začala vídat častěji. Něco nového jsem se naučila, pořád je čemu se učit, podařilo se nám opět maličko pokročit se zvelebováním chaloupky a zahrádky, poznala jsem pár nových míst a celý rok jsem měla vedle sebe své nejbližší. Proto bych chtěla poděkovat všem kolem sebe za milá setkání, vám moji milí čtenáři za přízeň a krásná slůvka a nám všem do toho nového roku 2014 hlavně hodně zdraví, trošku štěstí a spoustu pohody. Mějte se rádi a v novém roce se budu těšit na další setkání. Rija

pondělí 30. prosince 2013

Hořící nebe

Krásný předposlední večer letošního roku. Opět nám rok šíleně rychle utekl. Poslední dny se sice více podobají předzvěstím jara, než pravým zimním dnům. Dneska se opět rtuť teploměru šplhala k 16 stupňům, přestože ještě dopoledne klesala k mínus 1. Proto volné chvíle využíváme k procházkám. Procházíme se ráno, po obědě, v podvečer a dokonce i o půlnoci, kdy se vše kolem noří do kouzelného ticha. Sluncem zalité fotky jste viděli nedávno, tak dneska pár fotek hořícího nebe. Rozhořelo se v podvečer. Právě jsme se chystali na vycházku. Nela opět doma, tak nás šla doprovodit kočka. Vypadalo to, že Šmudlinka za námi bude cupitat celou cestu, ale štěkající psi ji vyděsili tak, že z leknutí vyskočila na plot a nechtěla domů. Nechali jsme ji sedět na plotě s tím, že se vrátí domů. Po příchodu z procházky na nás čekala u vrat jenom Micka, ale Šmudlinka nikde. Tak jsme se vydali mrknout se po ní. Chudinka malá, tak se bála psů, že jsme ji našli na stejném plotě, jako jsme ji opustili. Až na zavoláni seskočila a doběhla rovnou do náruče. Teď už spinká ve svém novém domečku. Micka ji odmítla pouštět do boudy, tak ji manžel vyrobil nový domeček. Dostala jsem přísný zákaz pořizování dalších koček, že kočičí panelák se rozhodně stavět nebude. Až bude lepší počasí musíme domečku pořídit hezčí kabátek, ale nejdůležitější je, že Šmudlinka už bude pořád v teplíčku. Užijte si ten poslední den v roce co nejlépe to jde. Rija


Jedno zničené a unavené zvířátko

pátek 27. prosince 2013

Zima nebo jaro?

Letošní vánoce jsou opravdu povedené, co se počasí týká. Na Štědrý den se rtuť teploměru na sluníčku šplhala až k 16 stupňům. V noci bylo deset. Opravdu bláznivé počasí. Díky viroze jsem nemohla jít ven, ale protože se mi trošku ulevilo, tak jsem dneska neodolala a musela jsem se jít trošku projít na sluníčko. Měla jsem pocit, že sluníčko i hřeje. Venku bylo opravdu nádherně, dokonce začínají kvést kočičky. Nela byla rozdivočená, jak malé dítě. Chudinka nebyla teď pár dnů pořádně venku. Ne že by ji manžel nechtěl vzít, ale díky bláznům, kteří mají potřebu házet petardy, byla pořád rozklepaná a ven vybíhala jen když už opravdu musela. Prošli jsme se až ke státní hranici. Cestou zpátky, jsme museli Nelu dvakrát nést v náručí. Poprvé, když kus od nás začal, za plotem, štěkat pes. Nela se zastavila uprostřed silnice a stála jak socha a nechtěla jít dál. Tak jsme ji museli kousek poponést. Podruhé ji manžel donesl až skoro domů, protože uslyšela ránu a strnula a dál nešla. Bojí se teď úplně všeho. Naštěstí se docela dost provetrala a teď tu spí, rozvalená na pohovce. Ještěže máme pohovku tak velkou, bych se sem nevešla, jak je roztažená. Občas nechápu, jak se může tak malé zvířátko roztáhnout, do tak velkých rozměrů. Rija

Netuším jak se mi podařily ty odlesky

Tak dělej, ještě kousek


V mlžném oparu, Svatý kopeček v Mikulově



Jedno letící letadlo nad hlavou

Nejdu, bojím psa....nejdu, nejdu

Slyšelas to...



Střípky vánoc 3 - dárky

Oba dva svátky vánoční byly u nás ve znamení návštěv. První svátek jsme byli, jako každý rok, na obědě u maminky. Udělali jsme si krásný den a vzájemně se potěšili krásnými dárky. Letos bylo vše ještě krásnější, protože všude vládl klid a pohoda. Celý den utekl ani nevím jak. Druhý sváteční den přijely milé návštěvy k nám. Synové přivedli své dívky. Bylo moc krásné posedět v milé společnosti mladých lidí. Mám velkou radost, že jsme si mohli všichni v klidu a pohodě posedět a popovídat. Je krásné mít kolem sebe milé a pohodové duše. Jsem nesmírně bohatý člověk, když kolem sebe takové duše mám. Všem vám moc děkuji, za to že jste a že vás mám. Rija
Od manžela

Od synů

Od maminky a brášky

Od slečen, ani netuší jak moc potěšily

Střípky vánoc 2 - Štědrý den

Doufám, že jste prožili krásné a pohodové svátky a den jste si užili tak báječně jako my. Přestože jsem se snažila připravit si většinu už den předen, mám pocit, že jsem většinu dne měla co dělat. Chlapi si užívali pohodový den u pohádek a manžel zkoušel svou novou hračku, kterou sice pořídil pro žáky, ale právě na Vánoce měl největší potřebu ji vyzkoušet. Jedinou vadu na krásném dni měla neustále se třepající Nela. Hodně lidí si tady oblíbilo házení dělobuchů a to naše malé zvířátko se s těmi ranami nějak nemůže vyrovnat. O trošku vzrušení jsem se postarala já, když jsem šla štědrovečerně prostřít kočkám. Na dvorku chyběla Micka. Po chvíli volání jsem uslyšela žalostné mňaukání a dalo dost práce, než jsem zjistila odkud přichází. Naše Micka byla zavřená na půdě. Manžel k večeru sundával servírovací stolek a Micka nepozorovaně vběhla na půdu a manžel ji tam zavřel. No a protože máme půdu dost utěsněnou, tak nemohla ven. Takže syn musel vzít žebřík a Micku vysvobodit. Pak už nic nebránilo, abych v klidu a pohodě usedli i my ke štědrovečerní večeři. Po dobré večeři a zazvonění zvonečku, jsme se šli podívat, zda nám Ježíšek něco nadělil. Nela byla z toho střílení a netradičních úkonů, tak zmatená, že při hledání svých dárků byla nevyfotitelná. Pobíhala, skákala jak divá. Dárečky objevila hned a okamžitě jí byla plná chalupa. I my jsme si našli pod stromečkem splněné sny. Bylo nám tak krásně, že jsme i novou pohádku propásli. Rija


Dáš to sem to je můj dárek
Unavena po hře s novou hračkou

Střípky vánoc - jako z pohádky Hrnečku vař!

Dlouho očekávaný den, okamžik je pryč. Než jsme se stačili vzpamatovat Vánoce jsou pryč a dny sváteční s nimi. Letošní svátky byly v mnohém jiné než obvykle. Po mnoha letech jsem se pokusila o vlastní cukroví. Zatím ho sice moc neubylo a začínám se obávat, že buď zbyde do velikonoc a nebo ho sním já, která to nejméně potřebuje. Po mnoha letech jsem taky na Vánoce byla nemocná. Manželův bacil se mě držel opravdu dlouho a ještě dnes se necítím být fit. A taky jsem se letos rozhodla upéct vlastní vánočku. Kamarádka poskytla osvědčený recept a popis jak vánočku správně uplést. A na mě jen bylo všechno správně udělat. První problém nastal ještě před samotným pečením. Dělat těsto, když vám není moc dobře, není zrovna nejlepší nápad. Takže na počátku bylo těsto dost řídké. Po chvíli dostalo tu správnou konzistenci, takže jsem se pustila do pletení. Další problém nastal při pletení ze čtyř plátů. Měla jsem pocit, že mám zamotané i ruce. Nakonec se pletení zdařilo a vánočka krásně ležela na plechu. A tady nastal poslední a největší problém. Po vložení do trouby, začala vánočka nekontrolovatelně kynout a rostla a rostla a rostla. No věřte mi, pohádka Hrnečku vař!, nebyla takový nervák, jako koukání na zvětšující se obludu v troubě. V té chvíli mi bylo úplně jedno, jestli se vánočka zbortí, hlavně ať mi neuteče z trouby. Nakoec vánočka zůstala i na plechu, nezbortila se, jen podél jedné strany praskla. I tak vypadala krásně a vánoce mohly v pohodě začít. Vůbec nic ji neubralo na chuti. Přiznám se vám, že i přestože nebyla výstavní, jsem z díla měla radost. Rija

pondělí 23. prosince 2013

Vánoční přání

Milí moji, čtenářky i čtenáři, chci vám popřát krásné svátky, plné klidu a pohody. Pokud možno bez stresu a honiček.
Musím vám napsat jednu příhodu dnešního dne. Trošku se mi ulevilo a tak jsme jeli s manželem nakoupit ještě nějaké nezbytnosti. Ne že by se u nás na konci nedalo nic koupit, ale bylo potřeba nakoupit pár drobností, které u nás nemají. Sehnali jsme všechno, co nám chybělo. I ohrožené jmelí, protože mi ho nikdo nedaroval, takže daroval manžel. Koupil mi i balíček makadamových oříšků, když jsem prý nemocná, tak ať mám něco dobrého (ty prostě miluji). Nakonec jsme šli ještě do Billy pro cherry rajčátka (kdybych věděla co mě tam čeká, tak raději koupím velká rajčata). Vypadalo to tam jak v mraveništi. Nebylo pečivo, tedy rohlíky a veky. Prodavač se sice omlouval a povídal, že už prodali třitisíce rohlíků a nikdo netušil, že budou tak rychle pryč. Když už jsem tam byla, tak jsem si koupila teplé bagety na minichlebíčky. Nějak jsem neřešila, že už neměli velké, vzala jsem si menší. Chtěla jsem je spíš jen na doplnění. Jaké bylo naše překvapení, když jsme u pokladny zjistili, že v sáčku máme díru a zbyla tam jen jedna bageta. Prostě nám je někdo ukradl. Přiznám se vám, že mě to v dané chvíli přišlo šíleně k smíchu. Nejspíš si všichni kolem mysleli, že nám z toho bláznění kolem přeskočilo, ale jak říkal manžel. Víc by mě naštvalo, kdyby mi je někdo ukradl zaplacené. Takže jsme přijeli domů a já pro jistotu zadělala na chléb a vánočku.
Tak snad vás nic podobného nepotkalo a máte klidný a pohodový den. Krásné svátky Rija

neděle 22. prosince 2013

4. adventní neděle

Krásnou adventní neděli vám přeji. Všichni už máte nachystáno, uklizeno a někde už svítí i stromeček. U nás se všechno maličko komplikuje. Od manžela se ke mě přestěhovala nějaká potvora viroza, takže víc času trávím v posteli než nějakými přípravami. Momentálně to u nás vypadá jako v lazaretu. Já měla malou nadílku už v pátek. Od kamarádek jsem dostala krásné svíčky, pečený čaj a čokoládovou dobrotu. Jedno velké překvapení na mě čekalo v krabici od kolegyně. Předělávala si kuchyň a vyhazovala nějaké nádobí a sklo. Takže jsem dostala polévkové mísy, mléčenku, omáčník a pár hrníčků. A.....a nádhernou puntíkovanou sadu dezertních talířků a šálků s podšálky. Po vánocích vytáhnu vázu a cukřenku a kolekce bude kompletní. Snídaně je z puntíků vynikající. Na adventním věnci hoří už všechny čtyři svíčky a do vánoc zbývají už jenom dva dny. Prožijte ten krásný sváteční den v klidu a pohodě a v kruhu těch nejbližích. Moc děkuji všem za přízeň a krásná slůvka, která mi tady zanecháváte. Rija

Maličkosti od srdce, v předvánočním čase

Dárek od kolegyně. Snídaně je přímo nádherná

středa 18. prosince 2013

Vánoční výměna podruhé

Krásný středeční večer. Hned po ránu mě čekala milá zpráva. Balíček dorazil na své místo a potěšil svou majitelku. Asi jediná příjemná zpráva dne. Původně jsem měla v plánu úplně něco jiného, ale v tom blázinci jaký teď mám, se mi nějak nedařilo. Takže nakonec jsem vytvořila maličkaté ozdoby, které jsem dala do vánočního pytlíčku. Jsem moc ráda, že se ozdoby líbily a doufám, že až se příště přihlásím, tak budu mít víc klidu na tvoření. Krásný a pohodový večer. Rija




úterý 17. prosince 2013

Vánoční výměna

Krásný úterní podvečer. Do Vánoc nám zbývá pouhých sedm dní. Zásoba svíček se tenčí, zásoba dobrot na sváteční stůl roste a do toho blázinec v práci. Dneska cestou z práce jsem šla na poštu. Čekal mě tam balíček z "Vánoční výměny", kterou pro nás uspořádala Ajka na svém blogu. Tentokrát mi los přiřadil, mě neznámou osobu, ani její blog jsem neznala.Proto jsem se pokochala u Magdy na jejím krásném blogu. Už když jsem balíček vyzvedávala, překvapila mě jeho váha. Malá krabička skrývala drahocený obsah. Vánoční dýňové čatní a vánoční dýňovou marmeládu. Už se těším, až ochutnám tu dobrotu. Magda své dobroty uložila do nádherných skleniček a k čatní přidala i nádhernou lžičku. A jako by těch dárečků nebylo málo, na dně krabičky jsem objevila krásnou dečku a chňapku s motivy stromečků. Už vím kam dečku položím. Celou nádheru uzavíralo ručně vyrobené přáníčko. Magdi moc děkuji, udělala jsi mi velikou radost. Ajko a tobě velké díky za organizaci. Zkoušela jsem zjistit, kde je můj balíček, ale informace pošty zněly, že jsou nedostupně. Tak budu doufat, že svou adresátku našel a nebo brzy najde a potěším, tak jak Magda mě. Krásné chvíle do vánoc. Rija

neděle 15. prosince 2013

3. adventní neděle

Ráno jsme se probudili do krásného dne. Po týdnu inverze, mlhy a tmy venku svítilo sluníčko. Venku to spíš připomínalo začátek jara než blížící se vánoce. Neodolala jsem a s Nelou jsme si vyšly na procházku. Obloha byla jako vymalovaná a na sluníčku bylo příjemně. Adventní den jsem skoro celý strávila v kuchyni. K obědu jsem uvařila svíčkovou a upekla perníčky. Zdobení mi moc nejde, takže jsem je ozdobila po svém. Určitě se pokusím je ozdobit i klasicky, ale myslím si, že takhle jsou hezčí. Doufám, že jste měli pohodovou adventní neděli a v klidu a pohodě jste poseděli u třetí svíčky. Do vánoc zbývá jenom devět dní. Prožijte je v pohodě a se svými blízkými. Krásný a pohodový pracovní týden. Rija






Byla tak krásná viditelnost, že byl vidět kostelík v nedaleké vesnici


Víkendové pečení. Není to žádný zázrak, ale doufám, že nebudeme jíst cukroví ještě na velikonoce


sobota 14. prosince 2013

Medvědí dárečky

Ve středu na mě ve schránce čekalo oznámení o balíčku, který na mě čeká na poště. Vydala jsem se tedy na poštu a cestou přemýšlela, kdo mi co posílá. Na poště bylo znát, že je před vánocemi, fronta jak na maso. Jakmile jsem viděla balíček, bylo mi jasné, od koho je. Od kamarádky Evičky, byly to takové malé vánoce. Celou cestu jsem se těšila až balíček otevřu. Nevěřili by jste, co vše se ukrývalo v takové malé krabičce. Krásné srdíčkové ozdoby, dřevěné srdíčka, úžasný polštář s motivem medvídků a krásné medvídkové ozdoby. Jeden medvídek byl větší a dva maličkatí. Evička mi potom prozradila, že jsou až ze Švýcarska. Měla jsem z balíčku velkou radost a nemohla jsem se dočkat až budu na chalupě, jak si dárečky nadekoruji. Než nastala chvíle cesty na chalupu, přibyl k ozdobám další medvídek. Tentokrát mi ho dovezl manžel. Dneska jsme koupili stromeček a dostala jsem krásné větve. Nejdříve jsem chtěla větve nazdobit perníčky, ale nakonec jsem větve nazdobila medvídky. Doma jsem měla ještě čtyři z loňska. Medvídků není nikdy moc. Rija