úterý 23. dubna 2019

Jaro u nás doma

Ačkoli to vypadá, že celé dny trávím rozkopáváním zahrady, tak to není až tak úplně pravda. Pokud mi to elán dovolí, tak vymýšlím změny v našem domově. Před časem jsem dostala krásnou keramiku, která málem skončila v popelnici. Pár dní jsem ji měla rozloženou v kuchyni, než jsem ji rozmístila podle svých představ. Když už byly ty velikonoce, tak jsem vytáhla kraslice, aby se holky trochu vyvenčily. Zbytek dekorací je jarních, přeci jen jaro prožívám víc, jak velikonoce. Tím, ale má tvůrčí kreativita skončila. Na víc nebyl čas:-). Prostě zahrada vítězí na plné čáře. Velikonoční pondělí jsem věnovala úklidu dvorku a zprovoznění venkovního posezení. Ještě chybí kytky, ale pořád mám strach nasadit letničky. Ještě v sobotu bylo ráno kolem nuly. A dnes to venku vypadá spíš na konec světa, než na blížící se květen. Ale jsem vděčná, za každou kapku, která spadne na zahradu. Klidně snesu delší ochlazení, jen když pořádně naprší. Tak ať hezky prší. Pěkný večer. Rija










Na skok v přírodě

Bože jak ten čas letí, velikonoce jsou za námi. Počasí bylo jak na objednávku. Od rána do večera jsem venku. Pořád je co dělat a když náhodou to vypadá, že se blížím k vysněnému cíli, dostanu nápad a jedeme dál:-). Ale nejen prací živ je člověk. Občas je potřeba nakrmit i duši. Využili jsme krásného nedělního dne a vyrazili na výlet. Cíl byl jasný, vybrat místo, ne moc daleko od domova, kde jsme ještě nebyli a aby tam byl les. Takže jsme vyrazili směrem na Oslavany. První zastávka byla v Dolních Kounicích. Před pár lety jsme tam byli, ale v zimě a to byl klášter Rosa Coeli ještě zavřený. Tentokrát jsme měli štěstí, tak nám bylo dopřáno vstoupit na jedno z nejtajemnějších míst naší země. Samotná historie kláštera je dost pohnutá. Prošli jsme si zákoutí i rajský dvůr. Přestože jsme nebyli jediní návštěvníci, z celého místa na nás působil klid a pohoda. Z Dolních Kounic jsme vyrazili k plánovanému cíli. Po cestě jsme ještě neplánovaně zastavili, když jsme úplnou náhodou přijeli k Rozhledně Vladimíra Menšíka. Schodiště rozhledny zdobí civilní fotografie pana Menšíka i obrázky z filmů. Přestože byl mírný opar, tak bylo vidět Pálavu, Mikulov i chladící věže dukovanské elektrárny. Nakonec se nám podařilo úspěšně dorazit do Ketkovic. Do neděle pro nás úplně neznámá obec. Kousek nad obcí se nachází zřícenina hradu Ketkov (nebo Levnov). Cesta vedla lesem a místy byly vidět meandry řeky Oslavy a soutok Oslavy s Chvojnicí. Naprosto úžasné místo. Stromy měly nádhernou světle zelenou barvu, ptáci zpívali a sem tam z křoví zašustil had nebo krásné obří ještěrky. Nebylo kam spěchat, tak jsme si procházku užívali. Den jsme zakončili v Oslavanech výbornou kávou a zmrzlinovým pohárem s horkými jahodami. Domů jsem přijela nabitá energií, kterou jsem využila v pondělí. 
Rija
Vila z první republiky






Kaple sv. Antonína











Mlýn



















úterý 16. dubna 2019

Duben na zahradě

Krásný večer přeji. Venku už to opět vypadá jarně, i když dnešní ranní mrazík byl úplně k zlosti. Co nepomrzlo před 14 dny, kdy byl také mrazík, to zmrzlo dnes. Předtím meruňky, dnes třešně a jahody. Poslední roky pravidelně před velikonoci mrzne a mrazík způsobí pohromu na zahrádce. Naštěstí se den do odpoledne vylepšil, kdy jsme mohli odejít z práce dřív, protože nešel proud. Ačkoli jsem se snažila najít si práci, kde nebude potřeba proud a tím pádem počítač, tak skoro při každém druhém kroku, jsem si chtěla ověřit výsledky na počítači:-). Nakonec jsem byla ráda, že můžu odjet dřív, že vlak nemá zpoždění a já stihla autobus k nám na konec světa. Nela byla zjevně dotčena, že ji ruším z jejího odpočinku tak brzy a chvíli ji trvalo než si srovnala packy, aby mě mohla tedy přivítat, když už jsem doma. Uvařila jsem si kávu a v obležení zvířat si ji na sluníčku vypila. S hrnkem kávy v ruce, jsem si prohlížela zahradu a plánovala další úpravy, které ještě musím udělat. Než dojel manžel zase jsem o kus pokročila a dokonce vytvořila i volné místo na nové květiny, které nutně musíme zítra nakoupit. Pomaličku se zahrada začíná probouzet a přibývá čím dál víc květů. Ještě zítra do práce, a pak mám před sebou pět dní volna. Manžel vyhrožuje, že mi vymyslí nějaký jiný program, protože jsem prý schopná za tak dlouhou dobu rozkopat zbytek zahrady:-).
No, trošku má pravdu, dnes mě napadla další menší úprava:-). Tak jsem na to zvědavá co vymyslí.. Má být hezky, což je pro práci na zahradě, jako stvořené. Rija