Poslední listopadový

Den se pomaličku chýlí ke konci. Dnes se u nás rozsvítily světýlka a zítra nastává adventní čas. Listopad končí. Nebyl to pěkný měsíc. Mám pocit, že jsem neustále uklízela a brečela. Život není jen růžový. Pomalu se začínám vracet do zajetých kolejí. Advent za dveřmi, dárky nakoupené, jen zabalit a měla bych se dát do pohody. Konečně se nám podařilo vyměnit poslední okna. Nebylo to vůbec jednoduché. Nejdříve binec po výměně oken a pak binec po zedníkovi. Konečně máme hotovo a doufám, že brzy bude i fasáda a konečně se pustím do úpravy kolem domu. Rija

S jarem přichází změny

 Krásné a pohodové březnové dny přeji. Počasí je jak z katalogu. Jaro se u nás pěkně rozjíždí. Celou zimu jsme s manželem přemýšleli, jak vyřešit některá místa kolem domu. Původní plány byly trošku jiné, ale nakonec jsme dali přednost praktičnosti a snadné údržbě. Rozhodili jsme sítě a začali shánět řemeslníka. Podařilo se. Minulý týden se práce na úpravě dvorku rozjeli na plno. Nejdříve se přistavil kontejner, pak přivezla dlažba a štěrk a řemeslník se pustil do práce. Musím říct, že jede jak blesk a navíc u práce přemýšlí, tudíž přišel i s drobnými změnami, ale k lepšímu. Trošku mu práci ztížil déšť. Jeden den pršelo a mě se zahrádka opět proměnila v jezero. Možná místo květin a keřů začnu pěstovat rýži:-(. Pomaličku se začíná rýsovat dlažba na dvorku i obrysy nového chodníku. Bohužel máme dva pozemky a každý jinak vysoký, tak bylo potřeba se vypořádat s drobným terénními nerovnostmi. Opět řemeslník našel výborné řešení. Když to tak pozoruji, tak do velikonoc bychom mohli mít hotovo. Už jsem začala pracovat na oživení dlažby rostlinami. V hlavě se rýsuje malá oáza mezi keři a květinami. Jen najít ty nejvhodnější, aby se nádoby nemusely přenášet a zdobily dvorek celý rok. Už teď se mi to líbí. Rija

Pořád se něco děje

Září vstoupilo do své druhé poloviny a dny mi ubíhají nekontrolovatelně mezi prsty. Chvílemi si připadám, jak v nějaké šíleném snu. Vlaštovky odletěly a máme tu konec léta a podzim klepe na dveře. No vlastně už vstoupil do dveří. U nás konečně víc prší, jen bohužel v nevhodnou dobu. Ve vinicích začínají praskat hrozny a vinaři se bojí o svou úrodu. Konečně je zem tak akorát stvořená pro práci na zahradě a venku buď prší, nebo je hnusně nevlídno a zima. Člověk si prostě nevybere. Zahrádka se sice z veder a sucha vzpamatovává, ale většina květin už nekvete, případně odešla. Podařilo se mi zachytit pár posledních kvítků. Vrátil se k nám strakapoud, tak mám, při pití víkendové kávy, úžasnou podívanou. Podařilo se mi jej zachytit, při ukládání zásob na zimu. Škoda, že jsem nezachytila nezvaného návštěvníka, který zásoby krade. Menší strakapoud a jak si dovoluje. Procházky kolem rybníku jsou každý den jiné a poslední dobou vyhlížím, zda někde nestojí volavka. Někdy je jen jedna jindy i dvě. Nedávno jsem viděla volavku i na poli. Mokro přitahuje žáby a volavky pak mají hody. Při jedné procházce jsem uviděla balón a blížil se k nám. Mluvila jsem se známou a měly jsme pocit, že balón přistane u nich na zahradě. Naštěstí dosedl na pole za vsí. Kromě procházek a zahrádky, jsme se o kousíček posunuli s úpravami kolem domu. V týdnu přišel řemeslník a položil dlažbu na terase a v pátek zaspároval. Konečně jsem přesadila keříky do nových květináčů a mohla vytáhnout pár kousků nové keramiky. Hned se tam krásně sedí. Když tam byly kamínky, tak to také nebylo špatné, ale nedalo se tam sedět. Teď si můžeme užívat zapadajícího slunce. V úterý nám budou dělat nové dveře do koupelny a šatny. Máme malé prostory a klasické dveře zabírají zbytečně moc místa a zasouvací brzy odešly. Konečně jsme našli to pravé k nám. Jsem zvědavá, jak to bude vypadat, až bude hotovo. No a o víkendu nás čeká malování. Pořád se něco děje. Příjemný nadcházející týden. Rija

Další splněné přání

Od včerejška mám dovolenou. Měla jsem obzvlášť rušno. Oba dva dny tu byli řemeslníci a tvořili dárek k narozeninám. Když mi manžel ten nápad někdy v únoru řekl, tak jsem nevěřila vlastním uším. Prý mi nebude dávat žádné blbosti a na tohle určitě do smrti nezapomenu, že jsem dostala ke kulatinám. Splnil se mi další velký sen. Mám zimní zahradu. Musela se udělat nová dlažba a když jsem ten prostor viděla, tak se mi nezdálo, že je to tak veliké. Dost dlouho jsme hledali firmu, která by zimní zahradu udělala, podle našich představ a hlavně abychom nepřišli na buben:-)))). Musím říct, že v dnešní době sehnat dobré řemeslníky, či firmu je velké umění. Měli jsme opravdu šťastnou ruku. Už včera jsem byla nadšená, ale dnes si celé dopoledne hráli s detaily, aby výsledek byl dokonalý. A je. Nečekala jsem, že to bude taková nádhera. Umyla jsem okna a maličko zabydlela. Bude se pokládat ještě dlažba, malovat a další kosmetické úpravy. Ještě nás čeká najít firmu, která vyrobí malé obloukové okénko. Je moc malé, tak je s tím trošku problém. Věřím, že do zimy bude hotovo. Je to nádherný prostor. Tam se vejde květin. Rija

Konec února

 Někdy mám pocit, že si čas dělá, co chce. Není přeci možné, aby byl už březen. Vždyť nedávno byly Vánoce. Poslední únorový den se předvedl v celé své kráse s vůní jara. Sluníčko nás vylákalo vypít si naši první letošní kávu na zahradě. Udělala jsem k ní koktejl z posledních malin. Teď už budu doufat, že opět nějaké maliny uzrají. Nelinka dostala školení, jak se správně večer vyvenčit, aby to zvládla do 450m, abychom měli rezervu:-)))). Zda to pochopila netuším, protože raději večer nemusí. Šli jsme na procházku a podle GPS navigace sledovali hranice katastru obce, abychom byli připraveni a nechodili jinudy. Už to vypadalo, že se víkend vydaří a já zvládnu dokončit rozdělané úkoly, které jsem si vytyčila na víkend. Zádrhel začal ve chvíli, kdy jsem zaslechla podivně kapat vodu. V kuchyni praskl odpad. Během chvilky jsem měla potopu. Pochytat tolik vody najednou nebylo v lidských silách. Takže jsem umyla nádobí, vytřela a celá kuchyň vypadá, jak po výbuchu bomby. V tu chvíli mi došly síly, tak jsem dokončila dvě rozdělané výšivky, které jsem našla zapomenuté na dně šuplíku. Myslela jsem si, že dnes uklidím vše na své místo, ale skříňka ještě nevyschla, takže musím ještě počkat. Únor skončil opravdu výborně. Hlavně, že jsme zdraví. Rija

Zimní

Pomalu končí první celý týden letošního roku. Dny nezadržitelně běží kupředu a člověk má strach se otočit, aby mu nějaký důležitý okamžik neproklouzl mezi prsty. Včera jsem uklidila stromeček a vánoční ozdoby. Při uklízení jsem si uvědomila, jak se mi některé věci samovolně shromažďují, až to vypadá na záměrně vybudovanou sbírku. Dokud jsem neviděla některé ozdoby vedle sebe, vůbec mě to nenapadlo. Houpací koníci se mi začínají pěkně rozrůstat. Za chvíli začnou konkurovat medvídkům:-))). Když už jsem držela ozdoby v ruce, tak jsem si jich pár vyfotila. Pěknou hromádku mám i vyšívaných ozdob. Uvědomila jsem si, že mám ještě pár rozpracovaných, tak snad už ty nadcházející Vánoce budou zdobit stromeček. Najednou je obývák větší, než ve skutečnosti je:-). Vytáhla jsem zimní dekorace a sněhuláky a zkouším přivolávat sníh. Včera už to chvíli vypadalo, že snad nějaký sníh bude. Z oblohy se začaly sypat překrásné, obrovské vločky. Jenže příroda nás jen maličko poškádlila a nic z toho nebylo. Dnes se na nás přišlo podívat sluníčko a hned ten den je krásnější. Po delší době jsem vytáhla jehlu a pustila se do vyšívání. Aby mi to čekání na jaro rychleji uteklo, tak jsem si vybrala květinový motiv. Jednou bude zdobit zeď v obýváku. Jen mi vyšívání jde pomalu. Přestože je zima, tak mám pořád, co na práci. Mějte pohodový další týden. Rija

Pořád se něco děje

Z měsíce března zbývá pár desítek minut, duben ťuká na dveře, venku se střídají roční období, manžel s netrpělivostí sleduje vteřinovou ručičku, zda student stihne včas odevzdat maturitní projekt, kočky vyrazily na lov a pes únavou a stresem z dnešního dne usnul. Vzhledem k tomu, že nefungují ani psí kadeřníci, tak se panička pokoušela o jarní střih a náš psí mazlíček utrpěl šok z toho, co mu to doma dělají. Po nějaké chvíli jsem stříhání nechala, aby domácí mazlíček neutrpěl nějakou psychickou poruchou. Chudinka neví, že ji zítra čeká pokračování a koupel. Konečně vidí a čumáček vypadá jako čumáček. Dnes jsem byla opět v práci. Úkoly dne stihla splnit a doma v zásobách našla další látku, kterou lze použít na polštářky. Máša neustále dochází domů, aby okupovala pohovku. Co kdybychom ji náhodou chtěli vyměnit. Ve volných chvílích tvořím výzdobu. Cestou z práce mi manžel zastavil v zahradnictví. Špatná trasa, jezdit kolem otevřeného zahradnictví. Nakoupeno pár kytiček a splněn další sen - mám převislý modřín. Ještě přečkat zítřek a hurá na zahrádku. Zatím to u nás sice vypadá jak na staveništi, ale pořád lepší, když dělám binec venku, než když doma uklízím, alespoň je ode mě na chvíli pokoj. Takhle nám ubíhají dny a vše je zatím v pořádku. Doma jsme se nezabili  a zatím žijeme. Rija