Dnešním dnem začal klidný adventní čas. Pořád jsem se nějak nemohla naladit na příchod adventu a Vánoc. Každý rok už od začátku října vyhlížím, co nového objevím a bez čeho tentokrát nemůžu být a letos se mi nedařilo. Už to vypadalo, že snad ani zdobit nebudu. To správné těšení mě chytlo, když jsem objevila další drobnosti do vánoční vesničky. Týden jsem tu přistavovala základ, aby se mi všechny ty věci vešly. Pokusila jsem se vymodelovat hory, ale spíš se to podobá chrupu indiánské stařeny, než horám, ale při troše fantazie:-))). Vymodelovala jsem i kopec, protože jsem viděla krásné figurky na saních a lyžaře. První zdobení mě chytlo v pátek. Měla jsem dovolenou a přivezli okno do zimní zahrady. To byla poslední věc, která tam chyběla. Pro letošní rok máme hotovo. Když řemeslníci odjeli pustila jsem do úklidu a vytáhla světýlka. Postupně jsem se přesunula domů. Manžel utekl pro jistotu v sobotu do práce, aby náhodou nedostal nějaký úkol. I tak ho to mé šílenství neminulo. Ozdoby mám krásně srovnané v krabicích a konečně došlo i na popisky na krabicích, aby bylo už na první pohled jasné, co mám kde hledat. Nechtějte vědět, kolikrát jsem jednotlivé krabice měla za ty dva dny vytažené a kolikrát jsem hledala danou věc, kterou jsem nutně právě teď potřebovala, abych mohla uskutečnit svůj záměr:-))). Manžel se uklidit do bezpečí své pracovny a jen zpovzdálí pozoroval a monitoroval situaci. Občas vypomohl nějakým nářadím, či bateriemi. Nakonec jsem vše našla a umístila na své místo. Každý den si přitopíme v zimní zahradě, posedíme u šálku kávy a pozorujeme padající sníh a krmítko plné ptactva. Nemusíme ani na hory:-))). První svíčka už hoří a já můžu do adventního času vkročit v klidu a pohodě. Letošní adventní čas si chci vychutnávat v pohodlí domova. Rija
neděle 28. listopadu 2021
sobota 27. listopadu 2021
Bílá pohádka
Přeji pohodovou sobotu. Musím říct, že jsem ráno s obavami vyhlížela z okna, protože včera sníh trošku tál. V noci sněžilo, protože všechny moje včerejší stopy zmizely a navíc mrzlo. Pro motoristy počasí nic moc, ale pro mě nádhera. Během chvíle se mi změnily plány na dnešní den. Tak jsem změnila plány i já. Oblékly jsme se a vyrazily s Nelinkou na procházku. Včera se stavěla ke sněhu s odporem, ale nejspíš přes noc změnila názor, protože vypadala jak utržená z řetězu. Místy se snažila potápět ve sněhu. Dovádění ji maličko komplikovalo oblečení. Nějak moc holka zhubla a kabátek se jí pletl pod nohy. Takže nakonec jsem jí ho sundala. Naštěstí byla nula a nebyly jsme venku až tak dlouho, aby se nachladila. Doma upadla do pelíšku a spala jak zabitá. Ani vysavač ji neprobudil. Jsem ráda, že jsem si té bílé nádhery užila, dokud byla skoro nedotčená. Rákos kolem rybníka lehl pod tíhou sněhu a krásně se odkryl výhled na celý rybník a ostrůvek. Něco přes den roztálo, ale předpovídají, že by měl ještě nějaký sníh napadnout. Takže se musíme dostatečně pokochat, nejspíš to bude poslední sníh letošní zimy:-))). Krásný před adventní večer. Rija
pátek 26. listopadu 2021
První letošní
Dnes jsem měla dovolenou. V plánu jsem měla odpočívat a připravit si výzdobu. Sice se mi to trošku táhne, ale už se blížím k cíli. Naštěstí advent je až v neděli:-)))). Těšila jsem se, jak si uděláme s Nelinkou krásnou procházku a ráno začalo pršet. Postupně se mezi kapkami deště začaly objevovat vločky a během chvíle déšť ustal a sníh padal dál. Máme krásně bílo. Celý den nádherně chumelí a tolik sněhu snad nebylo za celou loňskou zimu. Krmítko bylo v obležení a musela jsem v průběhu dosypávat, jaký tam byl dnes nával. Čekala jsem, že mě Nelinka vytáhne ven. Dřív milovala sníh, ale dnes jen vykoukla ven, cvrkla si na roh trávníku a honem zpátky do pelíšku. Dvakrát provedla kontrolu, jak mi jde práce od ruky a zase se vrátila na místo. Krásný večer. Rija
pondělí 22. listopadu 2021
Zase jsme se o kousek posunuli
Ne všechny uplynulé dny jsem měla náročné. Našlo se i pár krásných okamžiků. Udělali jsme si s manželem jeden noční výlet. Nočním myslím potmě. Vyjížděli jsme po práci do Uherského Hradiště, kam si jel manžel pro nový dalekohled. Bohužel počasí mu nepřeje, tak jej zatím nemohl vyzkoušet. Při návratu jsme si zašli na večeři a až před restaurací jsme si uvědomili, že je Martina. Kupodivu jsme měli štěstí na volné místo v restauraci a abychom nekazili tradici, tak jsme si dali husu. Zjistili jsme, že je to vlastně naše první svatomartinská husa. No všechno je jednou poprvé:-))). Já si mohla dát i skleničku mladého vína. Jen jsem litovala, že jedeme za tmy, protože nás navigace vedla přes vesničky a místy, která neznáme. I když jsme přijeli pozdě a vlastně jsme jeli jen noční krajinou, tak jsme si odpoledne užili. Manžel o něco víc než já:-))). Pár dní před ním, jsem měla radost já. Podařilo se nám sehnat řemeslníka, který nám položil dlažbu na chodník u domu i v zimní zahradě. I přes pár komplikací, jsem se dočkala. Pro letošní rok máme hotovo. Dlažba prostor ještě víc zútulnila. Kytky už si užívají nový prostor a já v hlavě nosím nápady, jak prostor ještě víc vylepšit. Ale opravdu to počká do jara. V pátek přijedou dát okno a před zimou bude úplně vše hotovo. Vychází to tak akorát, protože na tento týden už předpovídají mrazy. Zatím se teplota drží na 10 stupních. Těším se, až si zahradu vánočně vyzdobím a bude plná světýlek. Plánuji vyzkoušet topení a mezi adventní relax a pohodu jsem zařadila i nějaké dobré, teplé pití v zimní zahradě (musím koupit pomeranče). Už se to blíží, tak rychle dokončit poslední úpravy, zabalit dárky a pak si můžu jen užívat. Rija