Cestou z práce se nám naskytl nádherný pohled na oblohu. Právě jsme projížděli přes Mikulov. Vedle zámku nádherně svítil Měsíc, ačkoliv na druhé straně svítilo zapadající slunce. Museli jsme zastavit a já si tu nádheru nafotila. Přidala jsem po cestě pár záběrů zapadajícího slunce. Souhra nebeských náhod? Ne, prostě krásný podvečer, který vykouzlil úsměv na tváři a během pár minut se rozplynul v kouzlo okamžiku. Rija
Tento týden jsou u nás prázdniny, a tak opět jezdím vlakem. Vyšlo mi to krásně, rána jsou teplá a neprší. Včera sice foukal vítr, až jsem měla pocit, že mě povalí, ale dnešní ráno bylo tiché a klidné. Než přijede vlak, mám chvíli čas pozorovat okolní krajinu. Tedy spíš zvuky a ticho. Za pár týdnů to bude s pozorováním lepší. Dnes m ke štěstí stačil srpek vykukujícího Měsíce. Vyčaroval kouzelné ráno. Příjemným ránem jsem začala příjemný den. Odpoledne jsem se byla projít po zahrádce a objevila kvetoucí talovíny. Zrovna dnes jsem prosila kamarádku, aby mi pár rostlinek věnovala. Nemám tušení, odkud se na zahrádce vzaly, ale jsem ráda. Poslední fotka je ze včerejší procházky. Na jednom obrázku dva různé druhy volavky. Pohodové dny. Rija
Musím říct, že prvních 14 dní letošního roku uteklo tak rychle, že mám pocit, jako bych večer usnula a vzbudila se místo ráno, až za 14 dní. Šílené. Minulý víkend jsem odstrojila stromeček a uklidila vesničku. Opět nastalo takové mrtvé období. Nejraději bych se uložila k zimnímu spánku a vzbudila se na jaře, až se bude dát kopnout do země:-))). Sem se mému oku podaří uvidět krásu cestou z práce. Nejinak tomu bylo i ve středu. Obloha vypadala nádherně. Zapadající sluníčko a oblaka vytvořily úžasnou podívanou. Snažila jsem se něco málo zachytit z auta, ale kvalita našich vozovek je naprosto katastrofální, takže nerozmazaných záběrů mám velice málo. Sem tam se mi na snímcích objeví část auta:-))). Ale i tak si myslím, že je to nádherná podívaná. Na tento víkend jsem si naplánovala zajímavější činnost, tak snad budu brzy hotová. Přeji krásný pohodový víkend. Rija
Krásný večer. Také vám ty dny tak letí? Mě šíleně. Pořád jsem si říkala, kolik mám času do adventu a kolik toho ještě zvládnu a ejhle, je za dveřmi a zas zůstalo jen snů. Jak je brzy tma, tak i moje tělo se snaží hibernovat. Moc tomu nepomáhá ani jízda autem z práce. Jakmile auto poskočí na prvním hrbolu začínají se mi klížit oči. V úterý mě z dřímoty probral Měsíc, který se šplhal na obloze výš a výš. Dlouho byl schovaný, ale když jsem vystoupila z auta a šla k obchodu, tak se přede mnou objevil v celé své kráse. A hned bylo na světě kouzlo. Vykukoval za kapličkou na Svatém kopečku v Mikulově. Další krásný pohled se mi naskytl včera ráno. Jen fotit za tmy s veřejným osvětlením, není moc dobré. Nakonec pár zvláštních záběrů vzniklo. I zimní večery a rána za tmy, mají své kouzlo. Pohodové nadcházející adventní dny. Rija
Snídani při východu slunce plánujeme už pár týdnů. Pořád se nám nedařilo najít vhodný den. O dovolené to nevyšlo, tak zbývaly jen víkendová rána. Včera večer jsme nachystali vše potřebné do auta a dnes ráno před pátou vyrazili. Vstávala jsem jen o pár minut dřív, než vstávám denně do práce, takže mi to ani nepřišlo. Bylo nádherné ráno a především teplo. Touto dobou jsem na východ slunce čekala poprvé jen v krátkém rukávu. Trošku pohled na obzor kazil mlžný opar, ale na druhou stranu vykouzlil nad krajinou tajemnou krásu. Pálava se halila do červánkové krásy, kolem nás se rozprostíralo až neskutečné ticho. Postupně tichem proletělo ptačí pípnutí. Okolní vesnice byly ještě ponořené do víkendového klidu. Jak se noc probouzela do sobotního rána a přibývalo světla, tak přibývaly obrazy. Kousek od nás se v ranním klidu pásly srnky a protože bylo úplné bezvětří, dovolily mi přijít blíž a kochat se tou nádherou. Po chvíli jsem zjistila, že jedna ze srnek je vlastně srnec, který začal dovádět. Nejspíš se mu to kouzelné ráno také líbilo. Dočkali jsme se a nebeské divadlo začalo. Kousek nad Dívčími hrady se objevily první paprsky zlatavé sluneční záře. S každým nadechnutím přibývalo žhavého kotouče, který se koulel k vrcholu. Během chvilky zmizel televizní vysílač v ohmivém chřtánu. V tu chvíli se proměnil v rozžhavenou raketu:-))). Během dalších minut už stálo slunce nad vrcholem Pálavy a den se probudil do krásného letního dne. Doma jsme zjistili, že je to rok a dva dny, kdy jsme snídali na stejném místě. Kolem nás rozprostírající se vinice nabádaly ke skleničce vína, ale protože je naším zvykem pít až po západu, tak budeme muset vyrazit pozorovat zapadající sluníčko:-). Rija
