neděle 31. srpna 2014

Konec srpna

Poslední srpnový den se pomalu blíží ke konci a od zítřka tady máme září. Začíná škola, podzim a za čtyři měsíce tu jsou Vánoce. Hrozně to všechno utíká. V uplynulých dnech jsme si užili deště a už jsem začínala mít strach, že se mi zahrádka vyplaví. Naštěstí posledních pár dnů vysvitlo sluníčko. Počasí sice připomíná počátek podzimu. Ráno chladno, mlha a odpoledne slunce a teplo. Chvílemi sice počasí připomíná apríl. Včera dopoledne mrholilo, odpoledne bylo horko na krátký rukáv a šortky a dneska dopoledne mlha, že by se dala krájet, odpoledne horko a večer bouřka. Takový malý přírodní blázinec. Občas se vyplatí chodit venku s foťákem v kapse. Přeji vám krásný zítřejší den. Dětem pohodový začátek školního roku a všem ostatním příjemný začátek září. Rija












sobota 30. srpna 2014

Dáreček plný vůně a chuti

Před časem mi "poštovní holoubek" přinesl balíček od kamarádky. Poslala mi její výbornou malinovou marmeládu a balíček sušených hub. Bylo to krásné překvapení. Pro mě nemá smysl uvařit si více druhů marmelády, protože takovou spotřebu nemáme. Marmeládu jím především já a měla bych se s dobrotami krotit. Takže jsem moc ráda, že mi kamarádka poslala vzorky na chuť. Houby jsem se rozhodla schovat na štědrovečení polévku, bez hub si večeři nějak nedovedu představit. Loni mi poslala jedna kamarádka a letos druhá. Jenže letos jak mi všechno trvá, tak než jsem se dostala k tomu, abych vám ukázala tu nádheru, tak je jedna sklenička marmelády načatá a ještě přiletěl další holoubek a donesl další sušené houby a krásnou bonboniéru z hořké čokolády s obrázky Prahy. Musím najít nějaké pěkné místo, kam marmelády uložím, protože se mi nechce schovávat tak krásně nazdobené skleničky. Příjemný víkend. Rija


čtvrtek 28. srpna 2014

Zahrada na konci srpna

Letošní léto je takové zvláštní. Nejdříve velké sucho, teď zase skoro čtrnáct dní pršelo a poslední dny bych spíš přiřadila k aprílovým dnům. Dopoledne déšť odpoledne sluníčko a večer opět déšť. Prostě takový malý přírodní blázinec. Nebylo moc tropických dní, ale mě takovéto počasí vyhovuje. Mojí zahrádce, ale ne. Momentálně více připomíná podzimní zahrádku. Ony ty dny taky víc připomínají podzim. Dneska po ránu bylo pouhých pět stupňů, během dne teploměr vystoupal skoro ke třiceti, ale jakmile sluníčko začalo zapadat, tak se zase začalo prudce ochlazovat a spadla studená rosa. Je vidět, že podzim je za dveřmi. Takové bláznivé léto se samozřejmě podepsalo na zahrádce. Moc málo květin nyní kvete. Z letniček kvete jenom pár petůnek, verbena, afrikán a v jednom truhlíku se zbláznila zajímavá kytka, která netuším jak se jmenuje a ani kde se tam vzala, každopádně je krásná. Krásně kvete muškát. Na skalce se choulí pár posledních kvítků zvonků a jeden kvítek růžičky. Nejvíc mě překvapil klematis, který začal znovu kvést a je plný poupat. Před časem se mě ptala jedna kamarádka jestli mám na zahrádce i nějakou podzimní kytku. Loňskou zimu přežila jedna chryzantéma a už krásně kvete, začínají kvést čínské astry a podzimní už jsou odkvetlé. Moc toho není, ale i tak mám radost z každého kvítku. Rija








Podvečerní hrátky

Konečně přestalo pršet a vykouklo sluníčko. Dneska po ránu bylo znát, že podzim je za dveřmi, ale během dne svůj boj vyhrálo léto a vrátily se příjemné letní teploty. Využili jsme krásného počasí a jeli na chalupu. Podvečerní posezení v altánu, při zapadajícím slunci nemá chybu a když k tomu přidáte skleničku výborného vína, tak to nemá chybu. Společnost nám pokaždé dělají naši zvířecí miláčci. Většinou leží někde poblíž, případně na klíně. Dnešní teplý den nejspíš zvířata nabil energií a tak místo klidného polehávání řádili jak černá ruka. Taky pár květináčů vzalo za své. Byla to úžasná podívaná. Kocourci objevili novou hračku, žerbřík, a Nela pozorovala, co na jejich řádění říkáme. Byla to velká legrace. A na závěr krásného posezení nám předvedly svou ladnost ještě sovy. Přiznám se, že se už nemůžu dočkat až se začne stmívat a sovy přiletí. Pořád je na co se dívat. Rija

Přidat popisek


pondělí 25. srpna 2014

Strakapoud

Čím více času trávím na chalupě a v přírodě, tím větší možnost mám pozorovat přírodu. Nevím čím to je, ale poslední dobou mám pocit, že je tady čím dál více zvěře než dříve. Pozorování srnek, čápů a volavek už nepočítám. Letos na jaře nás překvapilo hejno netopýrů lítající nám nad hlavami. Postupně se přidal drozd, žluna, sovy a v neposlední řadě strakapoud. Prostě paráda a to nepočítám spoustu dalších ptáků, u kterých jen stěží odhaduji názvy. Bohužel ve škole jsme podrobněji ptáky neprobírali a tak mám jen základní přehled. Už jsem si pořídila atlas ptáků. Musím říct, že pozorování ptactva je mnohem zajímavější než televize. Minulý týden mě potěšila žluna, že se nechala krásně vyfotit. Dneska jsem měla štěstí na strakapouda. Máme štěstí, že nám tady zůstalo pár dřevěných sloupů elektrického vedení, které si strakapoudi oblíbili. Jen se mi do dneška nepoštěstilo se k nim přiblížit. Sama jsem byla v šoku, že se nechal krásně vyfotit ze všech stran. Trošku mi fotky pokazilo sluníčko. Proti slunci mi zatím moc nejde. Počasí se dneska vytáhlo a i v podvečer bylo poměrně teplo, takže se dalo chvíli posedět pod pergolou. Měli jsme štěstí na úžasný letecký koncert sov. Pořád si nejsem jistá, co nám to nad hlavami vlastně létá, ale myslím si, že je to puštík. Každopádně tak nízko nad hlavami jsem sovu ještě neviděla. Jsou to úžasní letci a dokáží krásně kroužit. Jsem zvědavá jakou zajímavost pro mě příroda ještě přichystá. Rija








Malé prázdninové zastavení

Prázdniny se pomaličku blíží ke konci a za týden opět začne školní kolotoč. Děti mám již chvíli ze školy venku a starší už úspěšně ukončil vysokoškolské studium a začal další etapu života v pracovním procesu. Mladší za pár týdnů začne studovat, ale už to není takové to klasické studium. Už je to jen jeho studium. Taky máte pocit, že letošní prázdniny utekly moc rychle. Mě ano a nestihla jsem zdaleka všechno, co jsem si přála. Výletů letos moc nebylo a tak jsem si minulé pondělí jeden takový malý udělala. Kolegyně a kamarádka mě pozvala na poznávací návštěvu k nim do městečka. Párkrát jsem přes něj jela autobusem, ale zatím jsem neměla možnost se městečkem projít a mám ho vlastně za humny. Mám moc ráda lidovou architekturu a fascinují mě klasické moravské ornamenty zdobící domky na jižní Moravě. Zaujal mě i nádherný kostel se zajímavou střechou. Prostě bylo neustále na co koukat. A to jsem neviděla ani třetinu z městečka. Samozřejmě, že při prohlídce městečka jsem zvládla ještě degustaci vína. U nás na Moravě je to normální, jen mě už nějak chybí ten správný trénink, tak nestačím. Dneska se mě kolegyně ptala, kdy budeme pokračovat v prohlídce. No popřemýšlím o tom, potřebuji oddychový čas. Brzy se tam ještě vrátím, musím navštívit muzeum hraček a další zajímavosti. Rija






sobota 16. srpna 2014

Konečně.....

jsem se dočkala. Ano, konečně se mi podařilo zachytit žlunu, co k nám chodí letos na návštěvu. Pokoušela jsem se už mnohokrát, ale pokaždé byla dost daleko a žádná fotka nebyla ostrá. Až dneska. Byla to náhoda a ještě za zvláštního počasí. Od rána sice svítilo sluníčko, ale už je znát, že se blíží konec prázdnin a podzim. Teploměr sice ukazoval dvacet stupňů ve stínu, ale studený vítr zapříčinil pocitově větší chlad. I když mi to zas až tak nevadí, nějak se mi mění hranice chladu. Manžel pracuje na zvelebování kůlny a občas potřebuji mou asistenci. Najednou koukám a na trávníku žluna a kousek od pergoly. Utíkala jsem pro foťák. Svítilo sluníčko a pršelo. Takové bláznivé počasí. Žluna byla tak zaujatá potravou, že mi vydržela docela dost dlouho pózovat. Na dálku jsem slepá jak patrona, takže jsem se nestačila divit, když jsem fotky stáhla, že se mi podařilo vyfotit i hrdličku. Nakonec se objevila na nebi i nádherná duha. Škoda jen, že před domem máme sloup elektrického vedení a není lepší výhled na duhu. Trošku mi při dešti navlhlo prádlo, ale sluníčko ještě vykouklo, tak doufám, že večer všechno prádlo ještě zvládnu vyžehlit. Rija
Nejdříve byla dost daleko

Ani silný déšť ji nezahnal

Jedna hrdlička u sousedů




Druhá hrdlička u nás