neděle 30. června 2013

Hotovo

Co je hotovo? Konečně se mi podařilo dovyšívat polštářek. Raději nebudu ani říkat, kdy jsem ho začala vyšívat. Jsem ostuda, ale pořád mám co dělat a tak křížky přibývaly jen velmi pomaličku. Ona samotná příprava byla na delší dobu. Chtěla jsem dáreček pro kamarádku, ale nemohla jsem sehnat vhodnou barvu, která by se jí hodila do interiéru. Nakonec jsem si musela trošku pomoci sama. Kanavu jsem se rozhodla zkusit obarvit čajem. Bohužel nechytl stejnoměrně a tak jsem docela dost dlouho látku převracela, abych co největší část flíčků pokryla výšivkou. Stejně mi kus zbyl a tak teď přemýšlím, jestli polštářek vůbec darovat, aby si kamarádka nemyslela, že ji dávám nějaký podřadný kousek. Už jsem přemýšlela, že do flíčku vyšiji jeden kvítek, abych ho zamaskovala, ale nebylo to ono, celou výšivku to rušilo. I přes tento nedostatek se mi výšivka podařila a tak ji v týdnu zabalím a odešlu. Snad kamarádku potěším i tak a flíček nebude vadit. Můžu tvrdit, že to byl úmysl, aby látka vypadala jako starodávná. Už jsem si vytáhla další výšivku a doufám, že bude přibývat rychleji. Vám všem ostatním, přeji krásný zbytek neděle. Máme krásně, tak jdu na zahrádku dohnat resty. Několik posledních dní jsem všechno zanedbávala, nebylo mi dobře. Tvořím další doplňky do zahrádky, tak snad se brzy budu moc pochlubit. Rija

Kočičí

Máme nový přírustek do naší chlupaté rodiny. Na jaře jsem sice psala, že se Betynce narodilo koťátko, jenže příroda to u nás asi tak nechtěla a nejdříve zmizelo kotě a do týdne Betynka. Zůstala jenom Micka a ta už koťata mít nemůže, takže když tady nejsme je jí smutno. Jakmile přijedeme přestává být kočka a mění se v mazlícího se plyšáčka. Bylo mi jí líto a tak jsem se rozhodla pro malý pokus. Přinesla jsem domů dvě koťátka. Jsou hrozně rozmazlená a přítulná. Největší radost má Nela, protože si myslí, že jsme jí přinesly hračky. Kupodivu koťata se vůbec nebojí Nely, takže máme doma veselo. Micka na ně sice z povzdálí vrčí, ale za ty dva dny co je máme se vzdálenosti kočky od koťat rapidně zmenšily. Jsem asi najivní, ale doufám, že jednoho krásného dne budou žít všichni na hromádce jako jedna velká rodina. Ještěže jsou prázdniny a manžel bude dva měsíce na chalupě, protože na noc můžu koťata zavřít do kůlny, kde jsou v bezpečí. Za tu dobu krásně povyrostou a doufám, že si u nás zvyknou.Tak mi držte pěsti, ať se mi zvířátka zkamarádí. Mějte krásný den Rija.




úterý 25. června 2013

A pršelo, jen se lilo...

Nejspíš bych měla být šťastná, že konečně prší. Ještě včera jsem byla spokojená, že nemusím lítat s konvemi, že budu mít krásně zalito a že zahrádka prokoukne. Měla jsem radost, že jsem stihla vytrhat plevel a ostříhat odkvetlé rostlinky. Bohužel do rána se má radost proměnila v obavu. Část zahrádky byla pod vodou a to pršelo něco málo přes dvacetčtyři hodin. V truhlících a nádobách mi stála voda, takže ještě než jsme vyrazili do práce, jsem v dešti pobíhala po zahrádce a vylévala vodu. Růže a keříky stály ve vodě a pršelo a pršelo. Celou dobu jsem se v práci bála, aby vody nepřibývalo. Pořád jsem si říkala, že jsem na tom ještě dobře, když nemáme vodu v chaloupce. Naštěstí se moje obavy odpoledne rozplynuly a jezero zůstalo jako již tradičně až na konci zahrady. Dokonce k večeru vyšlo i sluníčko a Nelinka byla tak nadšená, že neprší, že jsme ji nemohli dostat zpět domů. Museli jsme vyrazit na procházku a Micka nás sledovala z výšky. Všechno je krásně zalito, tak snad už nebude dál pršet a  doufám, že než vše stihne vyschnout, tak nepříjdou opět tropy, protože se jinak přemnoží komáři a ti nás sežerou. Snad jste všichni v pořádku a voda vás neohrožuje a brzy bude zase všude hezky. Krásný večer mějte a já jdu usednou s jehličkou dokončovat jednu maličkost. Rija

Co nám dala zahrádka

Růže s levandulí v neděli odpoledne

A dnes

Nepotřebuji ani kopat jezírko, jen chybí labutě


Tady máte balonek

Tak hodíš mi ho?

Z mraků vykukuje sluníčko

Růže a levandule dnes

Ještě si pojď  hrát


Klidně běžte já vás budu hlídat

pátek 21. června 2013

První letní

Krásný první letní den. Nejdříve vám všem moc děkuji za milé a krásné komentáře, které mi píšete a za krásné pochvaly ušitého kolíčkovníku. Moc si jich cením, protože vím, že není bez chybiček a hlavně mě to stojí velké úsilý než mi ze stroje vypadne něco, co se alespoň vzdáleně podobá mému vysněnému výtvoru.  Dnešní den byl u nás opravdu letní. Sice ráno se začalo mračit a vypadalo to na déšť, ale po obědě se počasí vybralo a opět svítilo sluníčko a bylo krásně. Jsem moc ráda, že už jsem zase a chaloupce. Sluníčko ji už vyhřálo a teplota se uvnitř pohybuje kolem 27 stupňů, ale ještě pořád je zde mnohem lépe než na bytě. Přijeli jsme v podvečer, posbírala jsem moruše, jahody a hrášek a s troškou humoru bych mohla říct, že jsem po večeři. Je to úžasné jít si posbírat na zahrádku něco z darů přírody. Přiznám se, že mě to pěstování baví čím dál víc. Přestože je už pár dní hrozné horko a sucho, díky tomu že jezdíme na chaloupku každý den zalévat, tak se rostlinám daří. Rozkvetly tři maličkaté stromkové růžičky. Sice mají jinou barvu než jsem původně kupovala, ale i tak jsou krásné. Pravidelná procházka s Nelou, cestou vyfotím kus nebe nad hlavou. Celý tento týden mi příroda ukazovala pokaždé jinou krásu. Mám ráda oblohu s mraky a zapadající slunce, když si s nimi hraje na schovávanou. Ukáži vám jakou krásu jsem nafotila za celý tento týden. No a nesmím zapomenout na všudy přítomné chlupaté mazlíčky. Každý večer si nachvíli posedíme v pergole se skleničkou vína a koukáním na měsíček. I když to tam nikdy nevydržíme dlouho, protože se nám letos přemnožili komáři. Měli jsme v plánu posedět i dneska, ale je jich nějak hrozně moc a než jsme pozalévali, tak nás málem sežrali. Přeji vám krásný začátek víkendu a sobě přeji alespoň maličké ochlazení. Děkuji za vaši přízeň Rija
Každý den trošku

Mateřídouška voní po celé zahradě








Nerozlučná dvojka


Odtud mám nejlepší výhled

Se skleničkou Pálavy večer nemá chybu






















čtvrtek 20. června 2013

Levandulová

Před čtyřmi lety mě vzal manžel na pozávací dovolenou po jihu Francie. Naším cílem byla Provance. Jeli jsme začátkem července a trošku jsem se obávala, že neuvidím, to hlavní proč vlastně jedu do Provance, levandulová pole. Po chvíli pátraní jsme je našli a já se zamilovala, do těch krásných fialových, voňavých keříčků. Takže mým snem bylo, mít aspoň jeden keříček doma. Sen jsem si splnila, když jsem předloni nasadila deset rostlinek levandule. Bohužel pár jich nepřežilo loňské mrazy a ty zbývající taky namrzly. Teprve letos je uvidím v jejich plné kráse. Zatím kvetou pouze dva keříky z osmi a bohužel voní jen jeden. Takže dnešní odpoledne jsem věnovala sběru levandule. Je to moje  první větší úroda. Natrhala jsem větší kytici a ozdobila jsem si jí krb. Počkám až rozkvetou další rostlinky a nasuším si, abych měla do pytlíčků mezi prádlo. Vzala jsem si proutěný tác, nůžky a za doprovodu bzukotu včeliček a úžasné vůně jsem začala stříhat a v duchu jsem si prospěvovala moji oblíbenou písničku "Levandulová",  kterou zpívá Hana Hegerová a Petr Hapka.
"Za mostem v úzké ulici
Je krámek z dálky vonící
Meduňkou, rdesnem, skořicí
Ale hlavně - ach jo...

Léta snad z úcty k tradici
Kupuji celou krabici
A přes ní i papír balící
Cítím, že řekneš:

Ty jsi má, levandulová
Úplně celá, celičká, levandulová
Nádherně levandulová
Levandulová."

Poslední dobou tu písničku mám čím dál víc ráda. Dneska taky voním levandulí a už se těším až začnu sušit další levanduli, budeme vonět všichni.
Přeji vám krásnou letní noc, provoněnou levandulí a pohodový páteční den. Rija






úterý 18. června 2013

Léto na chaloupce

Zdravím vás v těchto rozžhavených dnech. Musím přiznat, že jsem se hrozně moc těšila, až bude svítit sluníčko a venku bude krásně letně, ale přiznávám, že tyhle tropické teploty mi vůbec nedělají dobře. Proto jsem moc ráda, že jsem měla dnes dovolenou a mohla si užívat příjemného chládku chaloupky. Ráno jsem si přivstala zalila zahrádku, vypila si v pergole kafíčko a prošla jsem se s Nelinkou. Od té doby jsem vybíhala jen pověsit prádlo. Využila jsem volný den k úklidu uvnitř. Po víkendovém šití všude byly zbytky nití. Nela slouží jako super sběrač a přenašeč. Na ní nitě nejsou vidět a jako správný přítel člověka, musí být nutně v co největší blízkosti, aby dobře viděla. Tady lépe řečeno, aby si vybrala správné místo, jak nachytat co nejvíce nití na sebe, pod stolem.Na sluníčko prádlo schlo jak o závod, tak jsem vyprala i deky na sedačku a křeslo. K večeru jsem vyplela zeleninové záhonky a skalku jsem si nechala až na víkend, kdy hlásí ochlazení. Večer jsme si sedli s manželem do pergoly se skleničkou, ale vyhnali nás komáři. Jak nerozděláme oheň, nedá se venku vůbec sedět. Doma se zase nedá vydržet horkem, bohužel se nehne ani lísteček, takže neustále vypadám, jako bych právě vylezla ze sprchy. Večer jsme pozalívali zahrádku a posbírali úrodu. Sezobli jsme pár jahod, objevili první lusky hrášku a já konečně uzobávám dozrávající moruše. Zatím je to takové škádlení, ale hrách je úplně obsypaný lusky. Vytrhla jsem asi poslední ředkvičky, začínají dřevnatět a tak přemýšlím, co nasadím na jejich místo. Asi nejspíš ještě mrkev. I přes velké horko jsem si volný den užila bezvadně a snad nadcházející ještě teplejší dny zvládnu v pohodě. Dávejte na sebe v těch vedrech pozor a mějte klidný týden. Rija