pondělí 28. ledna 2013

Andělíček ochranitel

Končí první den nového týdne. Leden se blíží pomaličku ke konci a paní Zima zatím ještě stále vládne pevnou a sněhovou rukou. Celý den u nás sněžilo a zase je venku krásně bílo, i když kdoví jak dlouho, když hlásí oteplení. Doufám, že koncem týdne nebudeme opravdu plavat. Dnešní den byl celkem pohodový a odpoledne se ještě víc vylepšil. Cestou z práce jsem šla na poštu pro balíček. Připutovaly ke mě dárečky od moc velké šikulky Alenky. Před pár dny jsem Alence poslala odkaz na jeden zahraniční blog, kde byl moc krásný andílek v mých oblíbených barvách. Poprosila jsem ji, jestli by mi andílka neušila. No a šikulka Alenka ušila a ještě jsem měla štěstí že i ona měla látky v mých oblíbených barvách. No a andílek je na světě a je ještě mnohem hezčí než na fotografii. A protože je Alenka andílek tak, splnila i mé další přání, kabelku na moje kutilské potřeby, které neustále všude nosím sebou, převážně když chodíme s Nelinkou do přírody. Jenže jsem na ně neměla vhodnou taštičku, tak jsem neustále něco hledala zaházené v batůžku. Takže Alenka ušila taštičku a já konečně nebudu nic hledat. A jako překvápko přiložila pár krásných komponentů. Alenko mockrát ti děkuji za krásné dárečky. Než se dneska rozloučím ukáži vám ještě jaká nádhera mi vykvetla na chaloupce za oknem. Před dvěma lety jsem dostala květinu v práci a do nynějška neměla ani tušení že kvete. Uznejte sami, že nádherně kvete. Přeji Vám krásný večer a zítra pohodový den Rija



neděle 27. ledna 2013

Adélčina první GIVEAWAY

U Ivanky na blogu je vyhlášena soutěž o úžasnou knihu. Trošku se stydím, zatím jsem nebyla schopná si ji koupit, tak se pokusím ji vyhrát. No uznejte, kdo by nechtěl ve své knihovně knížku, napsanou pejskem a ještě s jeho vlastním autogramem. Tomu pokušení nejde prostě odolat. I Nelinka by z ní měla radost. Tak se přihlaště a pokuste se o štěstí. Rija

Pohodový víkend

Opět tu máme neděli, venku mrzne až praští, my jsme se předchvílí vrátili celí promrzlí s procházky, tak sedíme u krbu a pijeme čaj. Užíváme si ještě posledních pár hodin na chaloupce, než odjedeme domů. I když víkend utekl moc rychle, stejně jsem si ho užila. Napůl pracovně, napůl odpočinkově. Včera jsme si užily s Nelou báječnou procházku k zamrzlému rybníku. Svítilo sluníčko a venku bylo moc krásně. Konečně jsem taky odstrojila stromeček a pošoupala nábytkem. Upravila dekorace. Nostalgicky jsem si zavzpomínala. Moje maminka si dělala pořádky a z krabice na ni vypadl můj nábyteček, který jsem dostala ve druhé třídě k vánocům. Zavzpomínala jsem si a pokochala. Překvapilo mě, jak je zachovalý. Dneska jsem dělala jen jednoduchý oběd, řízky a šťouchané brambory a ke kávě jsem upekla bábovku. Venku klasika posledních dní, mrzne až praští, pošmourno a ještě začalo opět sněžit. Rychle jsme se oblékli a i s manželem se šli projít. Využili jsme dlouhodobých mrazů a prošli se po hladině zamrzlého rybníka na malý ostrůvek. Je to jediná doba, kdy se dá krásně dojít na ostrůvek. Nela využila vodní hladinu k spriterskému výkonu a hrozně se jí líbilo, když se na zapadaném rybníku rozjížděly packy. Řádila jak malé torpédo, které po návratu domů padlo na gauči a usnulo jak špalek. Občas ze spaní vyštěkne, asi z těch dojmů. Největší legraci snad měla z toho, když na ní ten sníh přimrzal. Kdyby chtěla aspoň kabátek, ale ani omylem. Jdu odmést sníh a zabalit a zachvíli vyrážíme. Krásný zbytek neděle a příjemný pracovní týden, má se oteplit, tak doufám, že příští víkend nebudeme plavat. Rija
Ten sníh tak krásně voní


Rybník je zajímavý v každé roční době

Tak už nefoť a konečně rozkroj tu bábovku

Čas nezastavíš, kuchyňce je už 34 let


Dneska nikam nejdu

No tak přidej ať už  jsme tam






Nerušit spím

pátek 25. ledna 2013

Zvířecí láska

Krásný páteční večer přeji. Konečně je pátek, jsem na chaloupce, sedím v křesle v krbu plápolá oheň, ještě nám svítí stromeček (zítra už odstrojím), kolem sebe mám všechny své blízké a ve skleničce jiskří výborné červené víno. Takže páteční večer jako každý jiný? Ano i ne. Včera jsem prožila pár krušných chvil. Přišla jsem z práce domů a telefon. Volá syn: "Mami potřebuji poradit, na plotě visí Micka, packu zaklíněnou mezi prkny od plotu. Nechce mě k sobě pustit, syčí a mám strach že mě pokouše." Hrůzou ve mě zatrnulo. Než jsem synovi vysvětlila, co musí udělat, tak mi říká: "to není Micka, teď kolem mě prošla i s Betynkou." Radostí se mi rozbušilo srdce, že to není moje milovaná kočka, ale i tak je třeba cizí kočku zachránit. Syn je po chvíli zoufalý a já stojím 40 km daleko a nemůžu mu pomoci. Jediná rozumná věc, která mě v té chvíli napadla, jsou hasiči. Takže nakonec syn zavolal hasiče, kteří přijeli a kočku zachránili a protože se neví čí je, předali ji na obecním úřadě. Ještě večer jsem se klepala hrůzou, co kdyby to byly moje kočky. Dneska po příjezdu na chalupu jsem je obě postískala, přepočítala packy a dala každé dobrotku. Betynka se nakonec nasoukala dovnitř a skončila u mě v náručí. Poklidně si předla a oddychovala. Uložila jsem ji na pohovku a během chvilky byla u ní Nela. Ta má teď falešnou březost a všechno co se jí líbí si adoptuje a olizuje. Stejně tak se přivinula k Betynce a obě se spolu spokojeně mazlily, do chvíle, kdy Betynka naznala, že už je toho dost a hrdých krokem odkráčela ke dveřím. Naštěstí seděl v blízkosti manžel a naše miláčky vyfotil tabletem. Mám radost, že jsou všechny potvůrky v pořádku a teď už vklidu všechny tři spí. Kočky v boudě a Nela si pro dnešek vybrala synovu postel. I vám přeji krásné pohodové chvíle Rija


sobota 19. ledna 2013

Křupavá procházka na konci světa

Je sobota, den jako každý jiný a naše zvířátka se už od rána těší na procházku. Nelince ani Betynce nevadí, že je všude spousta sněhu, že venku mrzne a po chvilce venku zebou tlapky. Ty dvě nic neodradí od procházky. Takže jako každou sobotu jsem se šla s Nelou provětrat a Betynka šla s námi. Micka už má rozum a tak se vystavuje na střeše boudy, kde čeká na holky až se vrátí. Šly jsme se projít k rybníku, který je zamrzlý a led zasypaný sněhovými vločkami. Betynka se necítí na tom bílém pozadí dobře. Její šedivý kabátek je vidět a tak se snaží schovávat mezi suchými travinami, vykukujícími ze sněhu. Ze zamrzlého potůčku prorostlého rákosím se snaží splynout s rákosem. Za to Nela, která je čerstvě vykoupaná a ostříhaná se ve sněhové nadílce ztrácí. Miluje sníh a čumáček má pořád celý od sněhu. Škoda, že nechce nosit kabátek, mohly jsme si ticho přírody, pod bílou peřinou, vychutnávat déle. Venku je nádherně a krajina přikrytá sněhobílou peřinou je krásná. Včera jsme si s Nelinkou postavily maličkého sněhuláka, ale kočkám se nelíbil, tak ho do rána zrušily. Dneska už ze sněhu nejde udělat ani kulička. Zem je zapadaná sypkým prašanem. Odpoledne se půjdeme projít zase. Tentokrát půjdeme nakrmit zvířátka ke krmelci. Určitě bude zasypaný sněhem, tak zaneseme srnkám pár jablíček. Krásný sobotní den Rija














pátek 18. ledna 2013

Na křídlech vážky

 
V posledních letech mám pocit, že dny neskutečně letí, ale poslední dobou se snad ještě více zrychlují. Zjišťuji, že si nestíhám den ani pořádně užít. Zvlášť v zimě si připadám jak zmatený medvěd, který zapomněl usnout zimním spánkem. Příjdu domů z práce za tmy a už se mi chce spát. Celý týden se těším na víkend, který pak uběhne rychlostí blesku a člověk ani neví že vůbec nějaký víkend byl. Takže to na člověka příjdou občas smutné myšlenky. I mě se to v poslední době stává a pak se těším na jaro, až se den prodlouží a až bude zase svítit sluníčko. No ještě si musíme chvíli počkat. V takových chvílích mě trošku rozveselí moje chlupatá kulička, i když to taky není zaručené, zvlášť když ji vezmu k holiči na stříhání. To si pak hraje na uraženou a odmítá se vyfotit a nebo se stihne ušpinit dřív než vezmu do ruky foťák. Zima nezima ve středu jsem s ní musela k holiči. Ten prachový sníh dokáže během chvilky z plyšového zvířátka udělat obrovskou ledovou kouli a pak mi chvíli trvá, než je z koule opět plyšáček. Takže madam byla zbytek večera uražená a nepřešlo ji to ani když jsem šla jíst. Takže když nefunguje zvířátko, stoprocentně na rozptýlení zabere nečekaný a milý balíček, který na vás čeká ve schránce, když se vracíte z práce, obtěžkaná nákupem a zasypaná sněhovými vločkami spíš připomínáte sněhuláka než elegantní ženu, vracející se z práce. Včera na mě jeden takový malý balíček čekal ve schránce. Před časem jsem sháněla kovové drobnůstky, kterými bych ozdobila svoje tvoření a moje kamarádka mi nabídla, že jich pár doma má a že mi pošle. Poslala a celou hromadu, že jsem si chvíli připadala jako Popelka, která přebírá hrách. Už teď lituji, že nemám víc volna, protože v nejbližších týdnech určitě jehlu z ruky nepustím. Jenže ouha z balíčku vypadlo i něco jiného. Kamarádka Maruška přibalila ručně vyrobený šperk v nádherné tyrkysové barvě. Je to překrásná vážka, něco takového ještě nemám. A jako správná žena, jsem okamžitě letěla do šatníku najít něco k čemu by se šperk hodil. No po delším hledání jsem vybrala zajímavou černou halenku na které je vážka nádhernou ozdobou. Maruško mockrát ti děkuji. Než se s vámi rozloučím, tak prozradím, že brzo ke mě připutuje ještě jeden dáreček na který se už teď moc těším, ale neprozradím co v něm bude, to je tajemství. Krásný páteční večer a užijte si krásný bílý víkend.  Jen doufám, že do rána nezapadáme, protože tady padá a padá. Venku je nádherně. Rija
Nebudu se fotit a nebudu a nebudu
Tak už ti to stačí

Nestačí, já to věděla



Dneska je pátek, tak kdy už konečně pojedeme na chalupu. Tak dělej já už jsem zabalená.

A padá

A padá

A stále padá

Neseš mlíčko?

pondělí 14. ledna 2013

Bílá, bílá, bílá

Přeji krásný sněhový večer. Včera večer začalo drobounce sněžit a dneska to u nás vypadá jako v pohádce o Sněhové královně. Všude bílo a krásně. Bohužel nemám vyfoceno, protože jsem se zdržela v práci a než jsem došla domů, byla tma a to už toho moc nevyfotím. I přes opětovný blázinec, jsem měla krásný den, i když jsem si to původně vůbec nemyslela. MInulý týden se mi podařilo konečně sehnat nádherný svícen po jakém sním už hezky dlouho a dokonce za příjemnou cenu. Jenže ouha, přijela jsem na chalupu, položila svíčku, zapálila a po chvilce jsem zjistila, že příliš mnoho vosku stéká na jednu stranu. No jak by ne, když svícen vypadal, jak když jde stařeček z hospody. To bylo zklamání a ještě větší, když jsem zjistila, že nemám účtenku. Jenže za pokus to stojí a tak jsem po pracovní době vyrazila pokusit se svícen vyměnit. Naštěstí prodavačka neměla problém a k mému opravdovému štěstí měli ještě jeden a naštěstí byl rovný. A další bílou barvou je pro dnešní den Nelinka. Tu dneska čekala koupel, protože ve středu jdu opět z medvěda udělat pejska. Po těch blátivých dnech už koupel potřebovala jak sůl. Jenže než jsem stihla slečnu vyblejsknout, tak čumák ztratil barvu. Stihla se mrška nažrat a zmáčet v misce s vodou. Dneska se vůbec nechtěla fotit a než se mi ji podařilo zastihnout v klidové poloze, tak stihla rozházet celou postel. Jako obvykle po koupeli trucuje. Přeji vám ničím nerušený krásný večer. Rija



neděle 13. ledna 2013

Mrazivý víkend

Pomaličku končí druhý lednový víkend. Mě ty dny teď tak rychle letí. Těšila jsem se moc na víkend, jak si odpočinu a než jsem se stačila vzpamatovat, víkend je pryč. Oba dva dny byly sice krásně slunečné, ale mrazivé. Samozřejmě jsem si nemohla odpoustit svou pravidelnou procházku se svými zvířaty. Kočky se sice zpočátku tváří, že je ani nenapadne připadat se k nám, ale neujdeme s Nelou ani pár kroků a už vzorně kráčí za námi. V sobotu jsme se s Nelou zašly podívat k rybníku. Betynka se potulovala kolem, ale Micka vzorně čekala na hranicích území, kudy chodíme pravidelně. Je zajímavé, že každá kočka je jiná. Nebojí se přeběhnout přes silnici a toulat se v troskách zbořeného domu. Betynka chodí jako pejsek vedle mě kamkoli se hnu, ale Micka jen kolem zahrad a když tak na nás čeká. Přes týden nemůžu Nelinku dostat na delší procházku, neustále se drží poblíž domu, ale jakmile příjde víkend, tak je ochotná toulat se po polích celé hodiny. Možná to bude tím, že je kolem takové ticho a klid. Taky jsem byla rozhodnutá uklidit vánoční výzdobu a odstrojit stromeček. Výzdobu jsem poklidila, ale stromeček pořád krásně voní jehličím a je stále krásný, tak jsem ho zatím nechala a ještě se chvíli pokochám světýlky. Jen zatím nevím jakou výzdobu udělám. V týdnu jsem neodolala drobné dekoraci s ptáčkem, který může po zbytek zimy zdobit okno, ale na další výzdobě musím ještě zapracovat. Na oknách zůstaly vločky i na větvičkách jsem nechala vločky, ale než vytáhnu jarní dekoraci, působí teď chaloupka prázdně a smutně. Neodolala jsem také novému svícnu, ale když jsem zapálila svíčku, tak po chvíli jsme zjistila, že je křivý a vosk stéká. Zkusím ho zítra vyměnit. Přeji vám příjemný začátek nového týdne a pokud možno pohodový. Rija