pátek 16. listopadu 2018

Druhý vánoční dárek

Sedím v pokoji, dívám se zamyšlením na jinovatkou pokrytou zahradu a myšlenky mi lítají někdy ve vzduchu. Je tady krásně. Dnešní den není ještě ani v polovině, ale za mě můžu říct, že je to krásný den. Každá rodina má nějaké své tradice nebo zvyky. A teď tím nemyslím, jen lidové tradice. Třebas my doma máme takovou neobvyklou tradici. Stalo se u nás skoro pravidlem, že s blížícím se adventem, se u nás musí něco opravovat, bourat či jinak vylepšovat. Sice teď dva roky po sobě úpravy vyšly na červen, ale předtím pár let po sobě na dobu před adventem, nebo přímo v době adventní. Abychom zůstali naší adventní tradici věrni, tak nám dnes ráno přišli vyměnit okno na verandě. Přijeli dřív, než avizovali a než jsem se stihla pořádně probudit byla práce hotová a řemeslníci pryč. Ještě mě stihli potěšit, protože potřebujeme vyměnit okna v koupelně, jenže tam jsem se bála, že mi poškodí obklady, protože mám okna obložená kachličkami. Nepoškodí, prý se nemusím bát. Vyšlo to úplně skvěle, že jsem si nemusela brát dovolenou a do adventu bude i uklizeno. Veranda s oknem prokoukla. Ještě tedy musí přijít zedník a položit parapet a zapravit poškozenou omítku. Zbývá vyměnit druhé velké okno a veranda bude kompletní. Určitě se divíte, proč jsme to neudělali najednou, no protože se nemůžu rozhodnout, jestli dát jen okno nebo francouzské okno. Francouzské sice není potřeba, ale na zimu mám na verandě kytky, tak by měly víc světla. A taky mě napadlo, že bychom mohli k verandě připojit zimní zahradu (ale pst, to ještě nikdo neví). Než našetříme, tak mám o čem přemýšlet. Jdu pokračovat ve vyšívání, už mi zbývá jen kousíček. Mezitím zaschne pěna, tak můžu uklidit. I když pánové se snažili a moc bince nenechali, jen trochu prachu, ale s tím se počítalo. Přeji pěkný den i nadcházející víkend. Rija


čtvrtek 15. listopadu 2018

Takové malé lenošení

Krásný podzimní večer. Konečně počasí připomíná roční období, ve kterém se právě nacházíme. U nás byl dnes dokonce i mrazík. I když přes den krásně svítilo sluníčko. Bohužel moc si sluníčka v reálu neužiji, protože na mě sedl nějaký bacil, tak od pondělí ležím v posteli, piji čaj a beru antibiotika. Ještě před pár dny jsem si říkala, že jsem poslední dobou nějaká otužilá, když nemám ani rýmu. Tu jsem měla pouhé dva dny a pak zmizela. Sedla mi na průdušky a občas to vypadá, že si vykašlu plíce. Mám problém vydržet v posteli, tak jsem se rozhodla, že využiji času k tvoření. No a protože se Vánoce blíží mílovými kroky, tak jsem dva dny háčkovala vločky a po dvou dnech vyměnila háček za jehlu a vyšívám motiv na vánoční polštář. Včera jsem dostala svůj první vánoční dárek. Kamarádka mi pro potěšení ušila vánočního skřítka. Je úplně úžasný a navodil sváteční atmosféru. Ležím v posteli, popíjím čaj, v krbu plápolá oheň, tak mi to vánoční tvoření jde samo od ruky. Alenko moc děkuji. Vám všem přeji ať se vám bacily vyhýbají a vy si můžete užívat krásných podzimních dní. Rija

neděle 4. listopadu 2018

Medvěd kam se podíváš

Přeji krásnou listopadovou neděli. Už je listopad. Je neskutečné, jak ten čas letí. U nás se pořád něco děje a já neustále někde pobíhám. Právě sobotu jsem měla takovou akční. Manžel jel do Brna učit a já toho využila k setkání, pobíhání po obchodech, povídání a kocháním se krásami Brna. To kochání mi trošku kazilo počasí, chvílemi pršelo, chvílemi mžilo a chvílemi zase nepršelo, ale vůbec mi to nevadilo. Dopoledne jsem se sešla s kamarádkou a udělaly jsme si takové malé pochodové cvičení po brněnských květinářstvích, výtvarných potřebách a jiných podobných kreativních obchůdků. Kromě drobností na další tvoření jsem si udělala radost a pořídila jsem si talíře s dekorem po kterém mé srdce už pár let touží. Kdysi měla podobné talíře má babička. Doma už pár kousků nádobí mám, takže přibyly další kousky. Radost mám velikou. Další velkou radost mi udělala kamarádka s krásným dřevěným méďou. Svou slabostí pro medvědy jsem pověstná široko daleko, takže dostávám medvídky hodně často. Když nejsou plyšoví, tak jsou to figurky nebo hrníčky s medvídky a dokonce jsem dostala i látku s medvídky. Dostávám i knoflíky ve tvaru medvídků. Prostě medvídků není nikdy dost. Společnost kamarádky odpoledne vystřídal syn. Cestou na zastávku jsem za výlohou obchůdku uviděla malého plyšového míšu. Hned jsem věděla, že ho tam nemůžu nechat protože doma mám pár let úplně stejného, jen většího. Dostala jsem ho jako dárek od mé báječné kamarádky a má čestné místo v ložnici. Méďové prostě patří k sobě a malého jsem tam nemohla nechat. No a aby těch medvědů nebylo málo, tak jsem si koupila dvě malé vánoční medvědí ozdoby. A to jsem netušila, že dvojice krásných mini medvídků na mě čeká ještě i u syna. Vánoční ozdobu, medvídka jsem si přivezla i ze Vsetína, přímo z výrobny vánočních ozdob. Tam jsem si koupila i kočičku. Prvního medvídka jsem dostala před deseti lety a to jsem si tenkrát říkala, že mi opravdu stačí jen jeden. Nechtějte vědět kolik jich mám dnes :-))). Rija







úterý 30. října 2018

Valašsko

Uplynulý víkend jsme jako každý rok strávili v Beskydech. Jezdíme pravidelně na hrob a při té příležitosti se zdržíme nějaký den prohlídkou zajímavostí. Většinou jsme jezdili do okolí Čeladné nebo Ostravice. Letos jsme se rozhodli pro změnu a zamířili na Valašsko, na Vsetín. Těšila jsem se, že prozkoumáme neznámá místa, ale jak už to tak bývá, když se člověk moc těší, zákon schválnosti zafunguje obráceně. Tentokrát nás zradilo počasí. Celou sobotu pršelo. Naštěstí, když jsme byli na hřbitově, tak na chvíli přestalo a mohli jsme upravit hrob v suchu. Zbytek dne propršelo, pršelo celou noc i ráno. Takže z plánované procházky lesem sešlo a hledali jsme jinou alternativu. Po snídani jsme vyrazili na obhlídku vsetínského zámku. Na zámku byla kromě výstavy ke vzniku republiky ještě expozice ze života na Valašsku, skleněná světla nebo historie vojenství, legií a války. V zámecké věži byla zajímavá expozice místní fauny a flóry. Expozice byla úžasně zpracovaná a zajímavá. Dokonce jsme potkali i místního medvěda, který už pár týdnů běhá po horách :-)))). Další kroky vedli do zámečku Kinských a Žerotínů, ve Valašském Meziříčí. Kromě duševních zážitků, jsme zvládli návštěvu bazénu a zastavení u příbuzných. V pondělí jsme se probudili do krásného, teplého dne. Nemuseli jsme spěchat s návratem, tak jsme se vydali do Velkých Karlovic. Dostali jsme tip na přírodní park s dřevěnými sochami v životní velikosti. A jako bonus jsme si vyšli na Soláň. Takže nakonec byla i procházka lesem. Počasí nám přálo a cestu nám zpříjemnilo sluníčko. Jen na vrcholku dost foukal vítr. Zvládli jsme vše, co jsme si naplánovali a ještě něco navíc. Prodloužený víkend se nakonec podařil k naší spokojenosti. Rija
Zámek ve Frýdku


Ubytování na Vsetíně


Vsetín z ptačí perspektivy


I medvěda jsme nakonec potkali :-)


Zámek Vsetín


Hvězdárna Vsetín


Zámek Kinských Valašské Meziříčí

Zámek Žerotínů

Kostelík Velké Karlovice








Zvonice na Soláni




Podzim

Počasí uplynulých dní u nás připomínalo takový malý blázinec. Někde jsem četla, že letos babí léto nebylo. Tak jsem přemýšlela, zda uplynulé dny nazvat letními, nebo krásným babím létem. Každopádně u nás bylo a je krásně. Spadlo pár kapek, teplota se pohybovala kolem dvacítky a zahrádka vypadala, že chytla druhý dech. Spousta květin rozkvetla, dokonce i růže. I když v podvečer už bylo chladněji, využívala jsem každou volnou chvilku pohledem na večerní zahradu. Pořád se mi nechtělo zazimovat kytky a připravit ji k odpočinku. Konečně minulý týden přišlo slibované ochlazení. Dokonce jedno ráno klesla rtuť teploměru až k -1 stupni. Takže i u nás na jihu Moravy, počasí připomínalo podzim a ne léto. Chladno mě donutilo vykopat hlízy kan a cibulky mečíků a uložit do kůlny. Konečně jsem měla pocit, že je tady opravdový podzim a tak i truhlíky dostaly podzimní kabátek. A když podzim, tak se vším všudy. Vytáhla jsem domečky a večer si hezky svítím. Loni jsem propadla kouzlu domečků a líbí se mi čím dál víc. Ještě štěstí, že po změně času je brzy tma, protože nebýt dnešního větrného dne, tak se snad i opaluji. No ale zůstaneme při tom podzimu, takže krásné a pohodové podzimní dny. Rija