neděle 30. října 2016

A ještě jednou divadlo

Jen co jsem dopsala předchozí příspěvek, tak jsem si vzpomněla, že jsme začátkem června byli také v divadle. Úplnou náhodou a pár dní před představením jsme dostali nabídku jít na velmi zajímavou hru v hlavní roli se Simonou Stašovou. A protože ji mám jako herečku, moc ráda, tak jsem se moc těšila vidět ji hrát naživo. Byla to hra Filumena Marturano. Ano hra má zvláštní název, ale po pár minutách se mi vybavil nádherný film se Sophií Loren a Marcellem Mastroiannim, Manželství po italsku. Přestože hra pojednává o složitých lidských vztazích, byla moc krásně udělaná a místy i hodně vesele. Simoně Stašové v divadle skvěle sekundoval Svatopluk Skopal. Musím přiznat, že jsem byla připravená na skvělé představení, ale výkon Simony Stašové předčil všechna má očekávání. Určitě i toto divadelní představení patřilo mezi ty nezapomenutelná. A vidět herecký koncert na živo určitě stojí za shlédnutí.
Každopádně jsme se s manželem domluvili, že ty dvě divadla nebyla poslední a v prosinci jdeme opět. Rija


V hlavní roli divadlo

Mám velké štěstí, že máme s manželem dost stejných zájmů. Mezi jednu velkou společnou zálibu patří divadlo. Vždyť díky divadlu jsme se poznali. Byla doba, kdy jsme jezdili pravidelně a pokaždé jsme si udělali krásný den, který jsme zakončili tancem. Ale to už je hodně dávno. Před pár dny jsme měli výročí a při jeho oslavě jsme si řekli, že bychom měli zase zajít do divadla. Podařilo se nám sehnat lístky na představení My Fair Lady (ze Zelňáku). Předlohu napsal G. B. Shaw a hra se jmenuje Pygmalion. Spousta z vás si určitě vybaví úžasné filmové zpracování z roku 1964 v hlavní roli s Audrey Hepburnovou. Písničky z tohoto muzikálu zná určitě každý. Například Já se dnes dopoledne žením v podání Milana Chladila nebo Kapička štěstí, jak ji kdysi zpíval Pepíček Bek. Toto představení bylo trošku jiné, než zmíněné filmové zpracování.. Autoři námět převedli do prostředí nám bližšího - do Brna na Zelný trh. A hlavní hrdinka mluví v brněnském hantecu. Samozřejmě, že se díky změně prostředí stala z Lízy Doolittlové, Líza Ďulínková a i texty písniček byly mírně poupravené, ale celé představení se tak stalo naprosto úžasným zážitkem. Opravdu dlouho jsem se nesmála až k slzám. Některé scény byly naprosto úžasné. Pro mě byl zážitek ještě umocněn tím, že jsem měla možnost vidět na živo hrát herce, které znám z televizní obrazovky. Takže otec Lízy v podání Zdeňka Junáka byl naprosto báječný. V hlavní roli profesora exceloval Martin Havelka. Úžasně hrála i Zdena Herfortová a výkon Markéty Sedláčkové v roli Lízy byl neskutečný. Mám ráda představení, při kterém člověk může odhodit starosti za hlavu a propadne smíchu. Mimochodem, ještě dnes mě bolí celá bránice. Pokud budete mít možnost jít na toto představení, tak vřele doporučuji. Úžasný zážitek a nebudete litovat. Rija
Foto internet

sobota 29. října 2016

Pořád se něco děje

Zdravím vás moji věrní čtenáři a omlouvám se všem, že jsem tady tak dlouho nebyla. Děkuji všem, co mi psali a ptali se, zda se něco neděje. Děje se, reálný život mě valí den za dnem a já jsem ráda, že stíhám vše, co mám. Od té doby, co jsme se přestěhovali na vesnici, tak mám pocit, že se mi život hodně zrychlil. V pondělí ráno, při pohledu na hodiny, si mezi zívnutím řeknu, bože zase tak brzo musím vstávat a než se otočím, tak je pátek večer a to si pro změnu říkám, konečně se pořádně vyspím. Je pravda, že brzy ráno vstáváme a odjíždíme do práce a jsme rádi, když z práce dojedeme v půl páté. Pokud je světlo, tak jdeme s Nelou na procházku do polí, takže než se otočíme, je čas jít do postele. Dokud nám počasí přálo, tak jsme ještě poseděli venku. Do konce prázdnin se manželovi podařilo dokončit dílnu a já konečně mohla nastěhovat nejen zavařeniny a zeleninu, ale i spoustu dalších věcí, které doma neustále někde překáželi. I doma neustále něco měním. Zjistila jsem, že výběr barvy kuchyně je naprosto úžasný, protože můžu kombinovat s různými textilními doplňky. Díky manželovi, který přidělal poličky do skříněk, mám po ruce, všechno, co potřebuji k vaření a ještě zbylo místo na vázy, svícny a další nezbytnosti (i když to není potřeba k vaření). Před pár dny se nám odporoučela pračka. Nejspíš si říkala, že když mám všechny spotřebiče nové, tak nač mít starou pračku. Takže jsme pořídili i novou pračku. A když už novou pračku, tak aby uměla i něco navíc, takže jsem si řekla, že vyzkouším i parní parní praní. První seznamovací chvíle, byly dost krkolomné, protože pračka vypadá spíš jako výpočetní středisko NASA a při selhání lidského činitele, při instalaci pračky, se chvíli chovala, že nám zbourá koupelnu a odletí na oběžnou dráhu. Jedna moje kamarádka k tomu poznamenala - no to by bylo zajímavé, kdyby jsi s pračkou odletěla na oběžnou dráhu a manžel by, tě sledoval dalekohledem :-)))). Naštěstí k žádným škodám na zdraví a majetku nedošlo a už jsme s pračkou kamarádky. Jak vidíte, psát je stále o čem a foťák je plný zajímavých fotek, jen dny jsou nějak čím dál kratší. Prostě pořád se něco děje. Slibuji, že se polepším a těm, co moje psaní chybělo nějakou řádku tady zanechám. Krásný zbytek prodlouženého víkendu. Rija

 Puntíky jsou nejlepší :-)))