čtvrtek 31. prosince 2015

Poslední

Moji milí čtenáři a čtenářky. Chci vám moc poděkovat za milé návštěvy a popřát vám do nového roku 2016 především hodně zdraví, štěstí, lásky. A aby vaše dny byly prozářené sluncem a pohodou. Vaše Rija


neděle 27. prosince 2015

Šťastné a veselé

Zdravím v po vánočním čase a doufám, že jste prožili krásné a pohodové vánoce, tak jako my. Ano máte pravdu, poslední dobou příspěvky na blog trošku flákám. Nevím čím to je, ale mám pocit, že se rok od roku zpomaluji. Letos všeobecně je rok plný změn, úprav a nových věcí. Rekonstrukce dopadla dobře. Takže na Štědrý den už nám domov zdobily nové a natřené stropy. Nové světla svítily, okna byla umytá, nazdobená. Dokonce i cukroví provonělo chaloupku. Vánočka se letos konečně podařila a v krbu praskal oheň. Vánoce jsme prožili sami dva s manželem a Nelou. Ježíšek nám přinesl rotoped a po včerejší první zkušební jízdě si nejsem jistá, kdy se začne plnit sen o změně postavy. Záměrně nepíši nic o hubnutí a štíhlé linii, protože na mě nezabírá ani změna jídelníčku ani víc pohybu a úspěšně si dál kynu. Kromě rotopedu jsme dostali spoustu dárků, takže Ježíšek ocenil, že jsme celý rok byli hodní :-)).  Prožívejte krásné dny do nového roku. Chystám se prolistovat všechny oblíbené blogy. Mějte se krásně Rija










neděle 29. listopadu 2015

První adventní

Krásný sváteční podvečer. Piliny zmizely, z velkého bince už je jen menší binec a došla barva. Taková je první adventní neděle u nás. Věnec jsem stihla vytvořit včera přes den, když chlapi nepotřebovali mou pomoc. Žádná další dekorace není až bude hotovo. Je tady ještě hodně detailů, které se musí udělat. Však kdo si počká, ten se dočká, takže zdobit můžu klidně až příští víkend. Tak krásný adventní večer. Rija



Nemusí pršet stačí když kape

Přesně takhle bych nazvala tvoření posledních týdnů. Snažím se skoro každý den alespoň kousek vyšít nebo uháčkovat. Nejsou to žádné převratné výtvory, i na ty jednou dojde, ale mám radost, za každou maličkost, kterou udělám. Je to takový můj útěk před realitou všedních dní. Jeden víkend radostí jásám, že zmizely poslední zbytky po letním stěhování a další víkend udělám binec ještě větší, abychom mohli udělat dřevěné stropy. Co bych taky jinak dělala, že. Pomalu se snažím vyzkoušet věci, které nosím v hlavě určitě pár let. Pořád říkám, že realizace je u mě na delší dobu. Vyzkoušela jsem si vytvořit záložku do knihy, nebo kloboučky na moje kulinářské výtvory z léta. Jednou možná přijde čas i na větší díla. Momentálně jsem ráda, když najdu vše co potřebuji :-)). Všem vám přeji krásný adventní neděli. Na mě čeká smeták, hadr a především vysavač. Rija





sobota 28. listopadu 2015

Advent naruby

Přeji vám krásný před adventní večer. Delší dobu jsem tady nebyla, ale už jste mi chyběli. Letošní rok je nějaký moc akční a nic není tak jak jindy. Řečeno slovy Miroslava Donutila - "Pořád se něco děje". V práci finišuji se zahájením inventur, domů jezdíme, čím dál později a o víkendech než se otočím je pondělí. No, a aby toho nebylo málo, tak jsme se s manželem před pár dny rozhodli, že poprosíme našeho "dvorního" tesaře a necháme si udělat do kuchyně strop. Ve výsledku děláme stropy kromě kuchyně ještě na verandě a chodbě. Jsou to poslední místa, kde ještě nemáme opravený strop. Takže jak jsem zahlédla u vás na blozích, vy uklízíte, dekorujete a čekáte na advent a my řežeme, brousíme a přitloukáme a při tom všem se boříme v pilinách. Naštěstí tesař je opravdu výborný řemeslník a manžel moc šikovný, takže zbývá přidělat lišty a natřít a máme hotovo. Jestli vše půjde dobře, tak snad zítra začnu gruntovat, protože piliny máme opravdu všude. Krásný večer. Rija



neděle 1. listopadu 2015

Listopadový

Krásný nedělní večer přeji. Mockrát děkuji za všechny komentáře, které mi tady necháváte a zároveň se omlouvám, že nestíhám reagovat. Jsem pořád někde v pohybu. Ani dneska jsem se nezastavila. Ráno mě vzbudilo sluníčko a tak jsem vyskočila z postele a zajásala, že mi uschne prádlo. Vyprala jsem, trošku pofackovala dům a po obědě jsme si řekli, že půjdeme s Nelou na procházku. Musím přiznat, že od té doby, co tady bydlíme, chodíme hodně na procházky. Využili jsme krásného a teplého počasí, i když foukal silný vítr, a vydali se až k řece. Obloha byla jak vymalovaná, ptáci štěbetali, a nic nenasvědčovalo tomu, že je už listopad. Venku to vypadalo jako krásný jarní den. Nela si to užila taky, protože mohla běhat bez vodítka. Jen tedy kolem kukuřičného pole jsem ji raději přivázala, abych ji nemusela hledat někde v kukuřici. Venku se náš malý plyšáček mění v loveckého psa a snaží se sledovat stopu, případně bažanta. No pořád lepší, než kdyby sledovala zajíce, protože ten po chvilce běhu nevzlétne. Abychom nevyšli ze cviku, tak jsme ušli 7,5 km a Nela až na malé přestávky pořád spí. Týden volna uběhl jako voda a zítra opět do práce. Mějte krásný a pohodový pracovní týden. Rija





















sobota 31. října 2015

Podzim v Beskydech

Přeji krásný sobotní večer. Máme tady konec října a musím přiznat, že jeho poslední dny, byly jak vymalované. Ve čtvrtek ráno jsme s manželem vyrazili na tři dny do Beskyd. Jezdíme takto už pět let. Letos jsme jen změnili ubytování. Plán byl jasný, kromě úpravy hrobu manželových rodičů, procházka podzimní přírodou. Beskydy máme oba moc rádi. Hned ve čtvrtek za námi přijel syn a měli jsme příjemné odpoledne. V pátek ráno nás přivítal krásný slunečný den a o programu dne bylo rozhodnuto. Výšlap na nějaký kopec v okolí. Manžel tvrdil, že jsem natrénovaná ještě z Tater, tak mi to půjde samo. Vybral pomerně nenáročný terén a cílem byla Ivančena.
"Ivančena se nachází ve výšce 925 m.n.m, je to kamenná mohyla v Beskydech mezi Malchorem a Kykulkou pod vrcholem Lysé Hory. Byla postavena na památku pěti skautů, kteří byli popraveni za účast v protinacistickém odboji.

Mohylu založil 30. oddíl Junáka z Ostravy a to 6. října 1946 na památku pěti členů „Odboje slezských Junáků“, kteří byli 24. dubna 1945 popraveni v polském Těšíně na židovském hřbitově.
Mohyla je v současnosti symbolem vlastenectví, statečnosti a přátelství. Zabírá asi 40 metrů čtverečních a 195 metrů krychlových. Sahá do výšky 4 metrů. Do roku 1989 byla mohyla i symbolem odboje proti nesvobodě. V době komunismu k ní dělali pochody skauti a v době ilegálního skautingu i trempové. Pochody byly sledovány STB.

Poutě k mohyle trvají dodnes. V sobotu kolem 24. dubna tam míří skauti z celé republiky a v neděli pak trempové. Mohyla se stále rozrůstá a je složená z kamenů z různých koutů světa."
Informace jsem se dozvěděla z tabulí poblíž památníku. 
Počasí nám opravdu přálo a tak jsem si cestu užívala. Vše vonělo krásně dřevem a sluníčko a příroda vykouzlily úžasn= hry barev a světla. Procházku sice cítím v nohách ještě teď, ale byla to opravdu nádhera. Cestou zpět jsme zajeli púodívat se do Ostravy a nestačili se divit, jak se město změnilo za dobu, kdy jsme tam nebyli.
Přeji vám hezký zbytek víkendu a příjemný začátek listopadu.  Rija




















Jedno srdíčko na závěr