Světla a světýlka

 Po dlouhé době nám počasí opět předvádí, jak vypadá pravý podzim. Marně vzpomínám, kdy naposled byl takový pošmourný a sychravý podzim, jako letos. Trošku jsme pozapomněli, že takhle skutečně vypadá. Blíží se dušičky a počasí je přesně dušičkové. Čím jsem starší, tím méně mě podzimní počasí vadí (tedy až na to, že mi chybí sluníčko - světlo). Včera odpoledne na chvíli vyšlo sluníčko a jako bych dostala nějaký impuls, v té malé chvíli jsem stihla umýt poslední dvě okna, která mi zbývala. Při té příležitosti jsem obrala suché listí a uvadlé květy z kytek, které jsem byla nucena zazimovat v obýváku. Není to pro ně zrovna nejlepší zimoviště, ale tak nějak zimu přežijí. Při té příležitosti jsem vytáhla svíčky a světýlka a rozvěsila na krbu. Jsem ráda, že existují svíčky na baterku, protože nemusím mít strach, že podpálím dům. Samozřejmě na stole mám vždy nějakou opravdovou svíčku, aby mi navodila pocit tepla. Včerejší večer byl ve znamení relaxace. Pustila jsem si příjemnou hudbu, zapálila svíčky a pozorovala oheň v krbu. Pozorovat ty miliony jisker, to je úžasně uklidňující a mnohem lepší než uspávací prášek. Jen se mi poslední dobou nedaří moc dlouho sedět v klidu. Mám pocit, jako bych seděla na jehličkách, které mě nutí neustále někde pobíhat. Včerejší večer jsem si ale opravdu užila. Večer si užil i manžel, protože se na chvíli vyjasnilo a mohli jsme si po delší době opět prohlédnout saturn. Rija

Pocházíme z hvězd aneb Hvězdný cirkus

Dostalo se nám s manželem té cti a byli jsme pozvaní na otevření 3D planetária v brněnské hvězdárně. Byla jsem zvědavá jak bude večer probíhat, ale výsledek předčil mé očekávání.  Celý večer probíhal v příjemné a pohodové náladě a byl plný úžasných zážitků. Ředitel hvězdárny nás seznámil, jak planetárium vznikalo, okrajově zabrousil i do techniky. První snímek, který jsme měli možnost vidět, vytvořil jeden ze zaměstnanců. Díky dnešní technice, jsme měli možnost prohlédnout si aktuální hvězdnou oblohu nad Brnem. Mě nejvíce zaujal kreslený film o vzniku vesmíru. Od velkého třesku až po současnost. Nedokáži slovy popsat, co se přede mnou odehrávalo. V jednu chvíli jsme byli svědky zrození vesmíru, za chvíli jsme se ocitli uvnitř galaxie a nakonec jsme viděli zrození naší Země. Ve chvíli když Zemi omílaly mořské vlny jsem měla chuť utéct, když jsem zcela reálně viděla valit se vlny proti mě. Za chvíli jsem měla chuť sáhnout si na letící meteorit. Každou minutou tvořící se nová vesmírná tělesa mě úplně pohltila. Chvílemi jsem seděla přikovaná ke křeslu a úžasem nemohla dýchat. Byl to úžasný večer. Pokud budete mít možnost navštívit planetárium v Brně na Kraví hoře určitě se zajděte podívat. Stojí to za to. Rija

V zajetí motýlích křídel

Už jako malá holčička jsem milovala pohled na noční, černou, oblohu posetou miliony zlatých hvězdiček. Dokázala jsem bez hnutí pozorovat ty zářivá světýlka a nechat se okouzlit tím tajemnem, které z nich k nám padá. Později když jsem v tom moři hvězd uviděla Velký vůz byla jsem štěstím bez sebe. Dneska bezpečně poznám Velký a Malý vůz, Kasiopeu, Orion, vím že Jitřenka a Večernice je vlastně planeta Venuše. Díky manželovi poznávám další a další tajemství noční oblohy. Když mi včera ukázal mlhovinu v Orionu, měla jsem pocit, že vidím třepotat motýlí křídla. Chytré knihy sice říkají, že mlhovin je známá jako M42, ale pro mě to zůstanou motýlí křídla. A pro ty, co milují hvězdy. Když bude zítra ráno ráno jasno, tak kousíček pod Měsícem bude jasně zářit Jupiter. Rija

Nepřipomíná motýlí křídla?

Mlhovina z dálky

Ty fialové hvězdy jsou plejády neboli kuřátka

Boží oko

Příroda nám dnes večer poskytla pozoruhodnou podívanou. Měsíc v úplňku a velmi blízko Zemi. Nad obzorem svítí nádherná obrovská koule a jen pouhým okem je vidět nádherný povrch Měsíce. S dalekohledem a zrcadlovkou je pohled mnohem hezčí a magičtější. Nepatřím mezi lidi, kterým úplněk nahání hrůzu, mě naopak fascinuje a přes objektiv dalekohledu ještě víc. Dnes nádherně září a světlo je skoro jako ve dne. V mracích připomínal Boží oko. Takže pár obrázků od nás. Rija

Zatmění měsíce

Přeji krásný sváteční den. U nás jsme se probudili do nádherného slunečného dne. I když jsem dneska jako praštěná, tam mám za sebou nádhernou noc. Těšili jsme se s manželem, jak budeme pozorovat zatmění měsíce. Bohužel celou neděli se honily mraky a večer byla celá obloha pokrytá temnými mraky. Z dálky jsme viděli vycházet obrovskou žhavou kouli, jenže skrz mraky byly vidět jen obrysy. Nastavili jsme si budík na půl třetí ráno a pořád tma jak v pytli, bez jediné hvězdičky.  Zkusili jsme štěstí v půl čtvrté a opět žádný výsledek. Přiznám se, že mě počasí vzalo chuť čekat na zatmění a během několika minut jsem byla v limbu. Vzbudil mě až manžel, když na mě volal, že se obloha vyjasňuje. A opravdu, nebe bylo pokryté miliony hvězd na východě jasně zářila Venuše a pod ní Mars. Na západě z mraků vycházel měsíc v celé své kráse. Bohužel díky mrakům jsme neviděli měsíc jak šel do zatmění, ale měli jsme štěstí pozorovat měsíc jak vychází ze zatmění. Některé fotky jsou focené přes dalekohled a některé jen foťákem. Manželovi se podařilo zachytit i letící meteor. Já pak viděla padat pár meteoritů. Jen škoda, že nebe opět překrývaly mraky a začalo svítat. I tak to byl úžasný zážitek. Rija

Zatmění měsíce

Meteor nad měsícem

Mraky stínící přibývající měsíc

Srpek měsíce (foceno jen foťákem)

Nebe

Miluji pohled na nebe. Je úplně jedno, jestli je to denní obloha nebo noční. Vždy má své jedinečné kouzlo. Jednou je nebe blankytně modré, jindy šedočerné, nebo pokryté oblaky. Pokaždé jsou jiné a každý pohled na oblohu má své jedinečné kouzlo. Ani se nedivím básníkům, že je tolikrát nebe a oblaka inspirovala ke krásným veršům. Poslední dny mám skvělou příležitost nebe a oblaka sledovat denně, při dojíždění do práce. Párkrát se mi stalo, že jsem viděla nádherné nebe a neměla u sebe foťák, tak teď jezdím s foťákem na klíně. Sice mě moc nejde focení přes sklo auta, ale sem tam se snímek podaří. Momentálně cestou vidíme východ slunce a tak když je jasno, tak se obloha zalévá rudou září. V pondělí jsem fotila rudé nebe, které zářilo tak, že i oblak na západě byl červený. Dneska jsem měla štěstí na zajímavou podívanou. Ráno jsme vyjížděli z vesnice a mezi mraky vykukoval uzoučký srpek měsíce a pod ním svítila Venuše (Jitřenka). Mezi těmi tmavými mraky působil ten srpek měsíce a zářící Jitřenka, jako malý zázrak. Během necelé půlhodinky se přede mnou na obzoru objevilo hořící nebe a vycházející sluníčko a do toho pohledu padaly kapky deště. Cesta trvá čtyřicet minut a během té doby se obloha měnila z jedné nádhery na druhou. Jen tedy zachytit měsíc a Jitřenku na naší drncající vozovce bylo docela umění, zvlášť, když obraz vydržel několik málo minut, než jej překryly mraky. Jsem ráda, že v tom šeru alespoň nějaký snímek je podařený. Zatím se mi moc nedaří fotit za šera a ještě jsem zjistila, že mám nějakou šmouhu na objektivu a nevím jak se jí zbavit. Doufám, že se mi podaří šmouhy zbavit. Na některých fotkách je to vidět celkem dost. Pro zajímavost přikládám fotku měsíce před úplňkem v konjukci se Saturnem. A co vy a nebe, milujete také pohled na oblohu? Mějte krásné dny. Rija

Ta tečka pod Měsícem je Saturn

Včerejší obloha

Krásnou neděli přeji. Chci vám poděkovat za milé návštěvy a podporu při rozhodování. Včera jsme si zajeli pro nábytek a do půl jedné v noci jsme ho skládali. Čas nám utíkal ani nevíme jak a nasmáli jsme při tom, až nás bolela bránice. Je tady všude kole pořád pěkný binec a mám pocit, že se neustále zvětšuje, místo aby se zmenšoval. V duchu doufám, že budu mít zase někdy uklizeno. Chybí nám složit ještě jednu skříň, ale šatna se rýsuje dobře. Přiznám se, že už bych ty věci chtěl mít v těch skříních. Samozřejmě jsme oba věděli, že včera má být pozorován na obloze zajímavý úkaz, kdy měly být vidět planety Jupiter a Venuše v ascendentu s Měsícem. Jenže celý den se po obloze valily těžké, černé mraky, tak jsme ani nepočítali, že by mohlo být něco vidět. Jaké překvapení bylo, když jsem nesla do popelnice kartóny z nábytku a na obloze zářily tři útvary a sem tam se valil mrak. Byl to kouzelný pohled. Byl to takový odskok od skládání, ale pohled na oblohu byl nádherný. Ještě jsme se šli podívat později večer a obloha už byla bez mráčku. Jen zářící hvězdy (planety) a měsíc. Přeji vám krásný a pohodový nadcházející týden, bez mráčků a plný sluníčka. Rija

Nový kamarád pro chvíle volna

Tak a máme tady březen. Venku to voní jarem a když výjde sluníčko je i teplo. Nejvyšší čas dát do pořádku kola, aby byly nachystané až příjde teplé počasí. Když jsme se loni vrátili z jižních Čech, manžel přišel na důvod mé loňské zvýšené spotřeby duší. Tolikrát jsem nepíchla za celou dobu co jezdím jako loni za pár měsíců. Na kole byla osmice jak vyšitá. Původně jsem přemýšlela o výměně ráfků za pevnější, ale nakonec jsem se rozhodla pro koupi kola nového. V pondělí jsem si vybrala to svoje pravé a nové. Dneska jsem si vezla svého nového kamaráda na chalupu. Taky jsem se celý den modlila, aby počasí vydrželo a já kromě procházky, zvládla ještě vyzkoušet nové kolo. Celý den byl jako vystřižený z aprílového kalendáře. Ráno pršelo, během dopoledne vyšlo sluníčko, po obědě se strhla sněhová bouře a padaly vločky jak kola od vozu. Prostě blázinec. Pokud svítilo sluníčko, tak bylo opravdu krásně. Rozhodla jsem se, že začnu opět s delšími procházkami. Nela ráda běhá a moje prostorově rozložitá postava potřebuje trošku upravit. Než jsme vyjeli směr chalupa, počasí se vybralo do slunečna. Bohužel ještě není dost dlouho světlo, tak jsme se s Nelou nechali odvézt k řece a vracely se směrem k domovu. Čtyři kilometry pěkně mezi poli na čerstvém vzduchu. Krásně jsme se prošly a ještě jsem zvládla vyvenčit nové kolo. Jede skoro samo a už se moc těším až vyrazíme na první větší výšlap. Díky vyčasení se daly pozorovat i hvězdy a tak jsme měli štěstí a viděli jsme čtyři měsíce Jupitera a poprvé jsme mohli pozorovat i Uran. Když se člověk dočte v knize o velikosti planet, tak si řekne, je to zajímavé, ale když vidíte velkou Venuši a maličkatý Uran, je to srovnání mnohem zajímavější. Doufám, že se brzy dočkám teplejšího počasí a budu moc začít zahradničit i jezdit na kole. Uvidíme co nám přinese blížící se víkend. Rija

Jupiter a  jeho čtyři měsíce

Venuše a vpravo pidi tečka Uran

Jupiter

Opět hvězdy

Čím víc se zdokonaluji v pozorování hvězdné oblohy, tím větší kouzlo pro mě má. Manžel každý týden získává novinky, co zajímavého je na obloze k vidění a pak to hledáme a sledujeme. V těchto dnech měl být vidět Mars asi jeden stupeň od Venuše. V pátek byla krásná jasná obloha a kromě Marsu a Venuše byl k vidění i srpek Měsíce. Měla jsem štěstí, že jsem mohla vše pozorovat z naší verandy a manžel udělal pár snímků ze zahrady. Z určitých míst je krásný pohled, protože na východě nám stíní pouliční lampy sousední dům a na západě stodola. Na východě lze pozorovat Jupiter, na jihu Venuši a Mars. Teď je výhoda, že je ještě brzo tma a Venuše je vidět. Jinak je Venuše vidět v brzských ranních hodinách. Byli jsme dost překvapení jak Měsíc ozářil oblohu, přitom byl vidět jen uzoučký srpek. Nejníž je vidět Měsíc, nad ním je Venuše a nad ní malinká tečka je Mars. Odjakžíva mě fascinoval pohled na hvězdnou oblohu, ale díky manželovi se v tom chaosu světýlek alespoň trošku orientuji. A na závěr krásné souhvězdí Kasiopea, dvojité W na ležato úplně vpravo. Hvězdy jsou prostě kouzelné. Teď asi pár dní nebude nic vidět, začalo pršet. Rija

Úplněk

Krásný úterní večer přeji. Dnešní den byl šíleně hektický, což nějak nezvládám. Nějak v poslední době mám problém s koncentrací. Jak dělám víc věcí a lítám od jednoho k druhému jsem ztracená. Okamžitě zapomínám, co jsem kde chtěla. To je pak paráda. Onemocněla kolegyně a požádala mě, kdyby něco abych ji zaskočila. A kdyby něco bylo celý den a do toho moje práce. Hlava jak pátrací balón, abych na něco nezapomněla. Naštěstí manžel přišel s úžasným nápadem, je krásně jasno pojedeme na chalupu. Hurá a dojedeme ještě za světla, dokonce i za slunce. Rychle převléknout, nesmím zapomenout foťák a šup s Nelou na procházku. Foťák se hodil, hořící slunce, padající za obzor se nedalo minout bez povšimnutí. Blížíme se k domovu a najednou vidím na opačné straně další hořící kouli. Asi vtěřinu trvalo než mi došlo, že je to vycházející Měsíc. Dnes kolem půlnoci bude úplněk. Pohled na hořící kouli nás přiměl k rozhodnutí vzít auto a vyjet za obec na kopec a vyfotit Měsíc. Foťáků máme víc a tak jsme fotili s manželem dokud to jenom trochu šlo. Kousek od Měsíce byl vidět Jupiter a pod ním v šeru zasněžená Pálava. Na zpáteční cestě byla vidět na opěčné straně jasná hvězda. Ano, byla to Venuše. Konečně se nám ji podařilo spatřit a nemuset brzo vstávat. Opět štěstí Venuše a nad ní Mars. Dnešní obloha byla prostě kouzelná. Miluji pohled na hvězdnou oblohu. Tak zase někdy příště Rija

Vlevo od Měsíce nad Stolovou horou je vidět Jupiter

Větší hvězda je Venuše a nad ní Mars