Byl pozdní večer, první máj
večerní máj, byl lásky čas......
Tento verš se mi každý rok vybaví, právě prvního května. Notoricky známý verš, který k tomu dni prostě patří. Taky Svátek práce. Dnešní den jsem slavila prací. Prostě zahrádka nepočká a rostliny také ne. Prostě musí do země a plevel ze země. Konečně jsem se dostala k nějakým menším úpravám. Dozrávají měsíční jahody, tak jsme první už ochutnali. Ráno jsem se procházela zahrádkou a říkala si, že nepotřebuji ani hmyzí domečky, hmyz má kde bydlet. U mě se nejvíc líbí ruměnici. Ráno se vyhřívá na sluníčku i s mladými a že jich je. Kamínky si oblíbila, tak mám parádní ozdobu. Začínají rozkvétat kosatce a růže. Květen zahrádce sluší. Je to nejkrásnější doba. Rozkvétají karafiáty a všude voní miniaturní šeřík, který mám na skalce. Jeho vůně je mnohem intenzivnější, než u běžného šeříku. Alespoň mě se to tak zdá. Sem tam se objevují květy orlíčku, pivoňky či mavuně. Nezván, nesázen se v záhonku objevil salát. K obědu chutnal znamenitě. A večer jsme si pochutnali na prvních měsíčních jahodách. Ty se trošku nekontrolovatelně rozběhly mimo záhon, ale jsou tak nádherné, že jsem neměla to srdce je vyplet. Na to je času dost. K večeru jsme si zajeli na zmrzlinu a narazili na kvetoucí kaštan. Ani letos neuschnu. Jsme si oddychla. Už top vypadalo, že se budu muset poskládat pod mini šeřík, případně pod kosatec. Snad i vám se podařilo najít kvetoucí strom a první máj jste si užili. Rija
