PF 2013

Máme tu poslední den v roce a do tono nového zbývá už jen pár hodin. Přemýšlím jaký ten uplynulý rok byl. I přes nějaké tmavé okamžiky, byl krásný a úspěšný. Někdy se přehnal nad našimi hlavami temný mrak, ale většinou svítilo sluníčko, které dělá naše dny krásnější a kouzelnější. Mám kolem sebe báječnou rodinu, kamarádky a objevilo se v mém životě i pár nových a zajímavých duší a budu si přát, aby se z nich časem staly přátelé. Chci poděkovat vám všem, kteří navštěvujete můj blog, necháváte tady milé komentáře, moc si vašich návštěv cením a doufám, že se budeme potkávat i v tom následujícím roce. A co nového si přát do toho nadcházejícího roku? Hlavně hodně zdraví. O víc se postaráme sami. Buďme na sebe v tom novém roce milí, vlídní a usměvavější a svět kolem nás bude krásnější. Rija

Poslední den v roce

Dneska jsem desátý den doma. Ani se mi nechce věřit, že jsem doma tolik dní. Hrozně rychle ten čas běží. První dny utíkaly snad astromickou rychlostí a než jsme se nadáli bylo po Vánocích a do nového roku nám zbývá jen pár hodin. Chvíli jsem přemýšlela, co jsem vlastně v posledních dnech dělala. Relaxovala, odpočívala, procházkovala s Nelinkou a taky pozorovala ptáčky v krmítku. Je to mnohem zajímavější jak televize. Než jsme si pořídili krmítko, neměla jsem ani ponětí o tom kolik druhů ptáků u nás žije. Že tady máme sýkorky modřinky a koňadry jsem věděla, vím i o dalších. Ale třebas takový zvonek zelený nebo  pěnkava jikavec mi do dnešních dní zůstali utajeny. Jen ty fotky jsou trošku mázlé, protože je docela složité fotit, schovaná za rohem a držet v rukách foťák, tak aby se mi neklepaly ruce. Zřejmě budu mít nového koníčka - poznávání našich ptáků. Nejspíš si budu muset pořídit nějakou encyklopedii ptáků, rostlin, stromů a tak podobně. Mám velké mezery ve vzdělání. No a abych ten poslední den nepsala jen o zvířatech, tak sem dám ještě ukázku jediných ozdob, které se mi podařilo vytvořit na letošní Vánoce. No jasně není se čím chlubit, ale aspoň něco přibylo na našem stromečku. Jednou snad bude celý z ozdob, které si vytvořím sama. A protože venku sluní svítíčko, tak se utíkáme s Nelinkou a kočkami vyvenčit a dýchat trošku mrazivého vzduchu. Užívejte krásný poslední den v roce. Rija

Štědrý Ježíšek

Jaký byl Ježíšek u vás? Umí taky tak naslouchat jako ten náš? Mám úžasnou rodinu, která umí naslouchat přáním, i když to tak někdy nevypadá. Musela jsem být nejspíš asi moc hodná, protože se mi splnila i některá tajná přání. Přiznám se, že jsem byla hodně v šoku, když jsem dárky rozbalovala. Vzájemně jsme si udělali radost a všechny dárky byly velké překvapení. Dneska jsem už celé odpoledne ležela s knihou v ruce a pošmourný den zpříjemňovaly světýlka lampy. Zachvíli budu mít přečteno. Krásný večer Rija

Tiffaniho lampa od manžela

Hrnek s medvídkem od syna a čokoláda také, zbytek od manžela

Dárky od maminky, ten šál je nádherný, škoda, že nejde lépe vyfotit

Svícen od staršího syna, přesně ladí ke krbu

Předvánoční nadělování

Jak už jsem tu psala, letos nějak nestíhám. Pořád se něco děje a tak se stalo, že jsem vám nestihla ukázat jaké dárky jsem dostala ještě před Vánocemi. Ten první mi přišel poštou od mé virtuální kamarádky blogerky. Ivanka si všimla ubrusu na stolku a připravila mi k němu doplňky ze stejné látky a přidala krásného andílka a hvězdu. No a dalšími milými drobnostmi mě potěšily kolegyně v práci. Jedna mě přímo zaskočila krásným méďou do mé sbírky a druhá potěšila táckem na čaj a dobrým čajem. A ještě jsem dostala dvě krabičky výborných čajů, ale ty zůstaly doma, protože tam zásoby čajů již došly. Holky moje moc vám děkuji za krásná překvapení a ještě jedno na mě čeká na poště, ale to si vyzvednu až po novém roce, protože pošta u nás zase jednou zabodovala. Ale aspoň se mám ještě nač těšit. Přeji pěkný svátečný den. Rija

Vánoční sen

Milé blogerky a blogeři, přeji vám všem krásné svátky. Říkáte, že jdu se zpožděním? Ano, máte pravdu, letos nějak nestíhám. Moc práce, nějaké zdravotní problémy a únava, ne nebojte Vánoce jsme stihli a užili si je v pohodě a klidu. Krásně jsme si rozdělili doma úkoly a všechno bylo v pohodě. Všichni jsme byli celý rok hodní, protože nám Ježíšek splnil přání a mám moc ráda, když si dokážeme pořád připravit krásné překvapení. I letos se nám podařilo připravit si navzájem spoustu překvapení a radosti. Tak jen střípky z naší vánoční atmosféry. Rija

V krbu plápolá ohýnek

Copak tam asi může být?

Tak kdo asi zvítězí? Já nebo papír?

Konečně! Dáreček je můj.

Za vločkou vločka padá

Dnešní probuzení do nového dne bylo krásně bílé. Nelinka s radostí skákala do sněhu a blbla jako kdyby bylo odpoledne a ne brzské ráno, kdy většina normálních lidí ještě spí. V duchu jsem musela konstatovat, že to se mnou v posledních letech jde nějak pozpátku. Čas, který jsem dříve před odchodem do práce věnovala úpravě zevnějšku, dnes věnuji procházce se psem a zevnějšek zvládám upravit za podstatně kratší čas. Velkou výhodou je mít v kanceláři i zrcadlo. Cestu do práce jsem si nejspíš užívala jenom já sama, protože už dlouho jsem neviděla tolik naštvaných obličejů. A kupodivu musím říct, že i některé chodníky byly prohrnuté. Už jsem to párkrát slyšela, že jsem divná a nebo jiná, takže jsem si tu cestu opravdu užívala. I z okna kanceláře byl na zasněžené město krásný pohled. Neodolala jsem a udělala jsem si i pár fotek. Nejdříve jsem vyfotila jen krásně zasněžený pohled, ale později jsem foťák vytáhla znovu a pokusila se vyfotit jak venku krásně chumelí. Chápu řidiče, že z toho bílého, studícího něčeho moc radosti neměli, ale mě se to opravdu líbilo. Prožila jsem krásné pracovní pondělí, které vylepšil ještě manžel, když se rozhodl, i v tom nečase, mě vzít na výlet do Brna. O víkendu jsem vyslovila přání, jet jen tak do Brna, kouknout na vánoční trhy, ochutnat punč a pečené kaštany, pokochat se světýlky a užít si krásný předvánoční čas. Měla jsem velkou radost, když manžel pro mě dojel do práce autem a vyrazili jsme na výlet. Naštěstí dálnice byla prohrnutá, ale stále sněžilo. Do Brna jsme dojeli, když už se stmívalo a můj malý kabelkový foťák se snažil něco vyfotit, ale mé rozklepané ruce fotky rozmazaly. Nic to neubralo na atmosféře, kterou jsem se snažila navodit. I když hudba byla hodně nevánoční, ale punč byl výborný a pečené kaštany ještě lepší. Úplně živě jsem si představila Křemílka s Vohomůrkou jak pekli kaštany. No a když už jsme byli ve městě, zasypaní stovkami vloček a manželovi zalézaly i za krk, tak jsme zajeli nakoupit zásoby. Přestože jsem neměla v úmyslu utrácet, koupila jsem si ve slevě krásnou vůni a po delším váhání i nové sako. No uznejte, byl to krásný den. Rija

Druhá adventní neděle

Krásný sváteční večer přeji. Venku začalo sněžit, tak jsem zvědavá jak to bude venku vypadat ráno. Celý den krásně svítilo sluníčko, nebýt toho mrazu, tak bylo i venku nádherně. Překvapilo mě, jak se kočky v takové zimě vyhřívaly na sluníčku. Já jsem byla raději u krbu, přeci jen ten oheň mi byl příjemnější, jak mráz zalézající za nehty. Přidala jsem pár dekorací a vytáhla andělské zvonění. Už je to taková naše rodinná starožitnost. Zkusila jsem zvonění trošku vyleštit, ale bohužel místy už rezivý. Naštěstí zvoní pořád stejně krásně a tudíž mu nic na kráse neubírá. Konečně jsem ozdobila i větvičky ve váze malými vločkami z korálků, které mi udělala kamarádka Dana. Jednu část udělala už loni a letos druhou, tak jsem mohla krásně vyzdobit větvičky. K večeru jsme zapálili druhou svíčku na adventním věnci a za 14 dní jsou tady Vánoce. Již několik let nepeču cukroví, protože se u nás nejí, takže se můžu v klidu a pokoji těšit na Vánoce a užívat si krásných adventních chvil. I vám přeji krásné klidné dny do Vánoc . Rija

Mrazivý sobotní den

Pomaličku končí další prosincový den. Když jsme včera přijeli překvapilo mě, kolik máme na chalupě sněhu. Není to sice nic převratného, ale hned je příroda krásnější když ji pocukruje sníh. Ráno nás probudilo krásné slunečné počasí, ale mrazivé. Ještě v pyžamu jsem koukala z okna a pozorovala krmítko na které náletávaly sýkorky. Dostala jsem ho loni k Vánocům a teprve před časem se nám ho podařilo připevnit. Časem příjde trošku upravit, ale zima přišla poněkud dřív než jsem doufala. Zkusila jsem sýkorky vyfotit přes okno, ale moc se mi nedařilo. Lítaly moc rychle, než jsem stačila mačkat spoušť. Přestože mrzlo, venku bylo krásně a tak jsme hned po ranní kávě vyrazily s Nelou na naši pravidelnou víkendovou procházku. Kočky se vyhřívaly na sluníčku a sledovaly sýkorky. Proto mě překvapilo, že se po chvíli objevily za námi a  procházku si pořádně užívaly. Využila jsem sluníčka a pokusila se vyfotit naši malou venkovní výzdobu. Nemá cenu dělat nic většího, protože výzdoba je výbornou hrou našich chlpatých mazlíčků a naši týdenní nepřítomnost si užívají a já mám části výzdoby až na zahradě. Je zajímavé, že přes víkend je nic z toho vůbec nezajímá. Doufám, že si užíváte krásný sobotní večer. Já relaxuji ve světle svíček a plamenů krbu. Tak přeji příjemný večer. Rija

První letošní sníh

Máme za sebou první adventní víkend. Vánoce tu máme už za 21 dní. Taky máte ten pocit, že čas utíká přímo mílovými kroky. Jaký byl ten uplynulý víkend? Někde pracovní, jinde poklidný. Já měla poklidný. Snažila jsem se doléčit a myslím si, že se mi to i podařilo. V některých místech byl víkend pořádně mrazivý. U nás na Moravě mrzlo jen trošku a v sobotu nádherně svítilo sluníčko. Dokonce i vyprané peřiny jeho paprsky ještě usušily. Jen procházce jsem odolala a raději zůstala u krbu v teple. Za to nedělní ráno nás přivítalo spoustou bílých obláčků poletujících kolem a na obzoru se držel mlžný opar. Chvílemi byla pořádná chumelenice a tomu jsem opravdu neodolala. Říkala jsem si : "Co když je to poslední letošní sníh." Tady většinou napadne koncem ledna. Vzala jsem foťák a vyrazila s Nelou na pravidelnou ranní procházku. Zbožňuje sníh a tak, přestože ho bylo jen maličko, zachvíli vypadala jak malý sněhulák. I čumáček měla od sněhu. Byla ze sněhu úplně mimo a tak jsme se šly projít k rybníku. Vypadal v tichu a padajících vločkách úplně kouzelně, tajemně no prostě nádherně. Skoro pravidelně s námi chodí i naše kočky, tentokrát jen zvedly čumák a opět se zamuchlaly do sebe. Asi si myslely, že jsme blázni, že v tomto počasí chceme jít ven. Užily jsme si procházku přímo výtečně, ale obě jsme byly rády, když jsme si sedly k plápolajícímu krbu a pozorovaly jsme plameny. I ta malá vánoční výzdoba, co zatím mám navodila tu správnou atmosféru a tak jsem se nachvíli pustila do tvoření, abych dohnala resty. Nějak mi to tvoření tentokrát nejde a přírustky jsou skoro zanedbatelné. Doufám, že do Vánoc všechno stihnu. Takže konec psaní a šup do ruky jehlu a honem vyšívat. Přeji pohodový večer Rija