Výlet za pohádkami

Dnes jsem se vzbudila později než obvykle, nechtělo se mi vstávat a naštěstí jsem ani nemusela. Než jsem se vymotala, tak se na nebi objevilo sluníčko. Konečně jsme se dočkali. Venku je sice zima, ale svítí. I když si chvílemi hraje s námi na schovávanou. Při obědě jsme dostali nápad, pojedeme na výlet. Kam? Za pohádkou. Vyrazili jsme směr Nesmrtelná teta. Projíždíme serpentýnami a najednou se na nás dívá Nesmrtelná teta. Vranov nad Dyjí. Projíždíme dál a před námi je Svatojánský věneček? Hodinářův učeň? Zámek Uherčice. Dřív tady šla hranice, místo nikoho. Dnes zámek, který se pokouší obnovit svou krásu. Kouzelné místo. Zub času si ukousl své, ale je tady krásně a kouzelně. Až otevřou bude na co se koukat. V Uherčicích jsme se prošli malou návsí s rybníčkem, z poklidu vyplašily hejno kachen. Jedeme dál a najednou se nad námi tyčí zřícenina hradu Frejštejn. Vůbec jsem neměla tušení, že taková zřícenina existuje. Klidná, tichá vesnička, máme štěstí, že kromě autobusu nikdo na silnici není, tak zastavujeme, abych si mohla zříceninu vyfotit. Z informačního panelu, jsem zjistila, že jsme v Podhradí nad Dyjí. Cestou jsem pozorovala úžasné meandry řeky Dyje, která si tady líně teče neupraveným korytem, ne jako u nás, kde se břehy za mého dětství upravovaly. Pokračujeme dál a najednou se před námi objeví další zřícenina, tentokrát je to Corštejn. Znám, kdysi dávno jsme tam byli. Dnes šplháme do míst, kde jsme nebyli, abychom měli rozhled. Vidíme meandry Dyje, zříceninu Corštejnu,  restauraci Rumburak, vesničku Bítov, protože hrad je ukrytý mezi stromy a další. Není tady překrásně? Úplnou náhodou jsme objevili v polích restauraci Rumburak. Příznačně vchod zdobí dva obrovští krkavci. Až se situace opět uvede do klidu, tak máme tip na ubytování. Kousek je Bítov, Corštejn a spousta dalších zajímavostí. Měli jsme štěstí, že nakonec mezi mraky vykouklo sluníčko a hned byl den veselejší. Krásně jsme se provětrali a večer jsem usnula jak špalek. Stálo to za to. Rija