Bláznivé počasí

 Začínám si zvykat, že moje výkonnost už není, to co bývala. Asi se člověk věkem opravdu zpomaluje a není to jen chyba mého nastavení:-). Týden utekl, ani nevím jak a než se stihnu rozkoukat bude pryč i víkend. Zvláštní den byl čtvrtek, kdy napadl první sníh. Ráno padaly jen zmrzlé dešťové krupičky, ale když jsem v kanceláři vykoukla z okna, bylo město oděno do bílého pláště. Pro jistotu jsem si sníh vyfotila, co kdyby nevydržel. Naštěstí vydržel, ale fotit sníh ve tmě mi fakt nešlo. Nelince vůbec nevadilo, že mě focení nejde a nedala mi vůbec příležitost, abych se zastavovala. Nechápu, co se v té psí hlavičce děje, ale když napadne první sníh mění se ta malá milá bílá potvůrka v bílou příšeru, která lítá, skáče a kdyby bylo sněhu víc, tak se v něm i potápí, takto si musela vystačit s hromádky na okrajích chodníků. Z ničeho nic se z ní stává nezvladatelné monstrum, za kterým vždy vlaji a vypadá to spíš, že venčí ona mě než já ji. Jen škoda, že sníh nevydržel déle. Ráno nás čekalo deštivé překvapení, které rozpustilo bílou krásu a proměnilo vše kolem nás do obvyklé šedi. Ještě štěstí, že v sobotní den zalilo slunce svými paprsky. Hned vše vypadalo krásněji. Hned ráno jsme s Nelinkou vyrazily na naši obvyklou procházku a příroda připomínala spíš první jarní den. Ptáci si prozpěvovali jak o život. Nic nenasvědčovalo, že před pár dny mrzlo až praštělo a padal sníh. Chudák příroda, dává nám pěkně najevo, jak s ní zacházíme. Do večera jsem se nezastavila. Minulý víkend stroj zahálel, tak jsem opět vytáhla látky a hraji. Ačkoli nemáme žádné malé dítě, přišel Mikuláš i k nám (Mimochodem jsme při večerní procházce narazili na krásný průvod Mikuláše s družinou a kostýmy se mi moc líbily. Je krásné, když se dodržují zvyky). Bez obvyklých sladkostí se opět neobešel. Je vidět, že Mikuláš ještě sklerózu nemá, protože si pamatuje, že čokoláda je moje vášeň. Sice se snažím jí odolávat, protože moje postava dostává kredenciózní tvary, ale jsou chvíle, kdy neodolám. Takový rozpuštěný čtvereček čokolády v kávě, promění obyčejný nápoj v něco kouzelného. Jako obvykle přidal Mikuláš i něco praktického, úžasný diář na příští rok. Sháněla jsem něco jiného, než obvykle, ale měla jsem problém najít to pravé. Zajímavé je, že Mikuláš se trefil. Nejenže má dost prostoru na psaní poznámek, ale má i záložku a pár volných stránek, kde si můžu zapisovat svoje nápady na tvoření. Těch mývám poměrně dost, ale problémem je můj mozek, který už dlouho žádnou myšlenku neudrží. Asi se mi mstí, že byl v mládí špatně využíván:-). Užijte si krásnou slunečnou neděli, pokud možno v poklidu. Rija