Nebe

Než začnu skládat písmenka do slov a vět, tak bych chtěla poděkovat všem, kteří sem nakouknou a napíší. Přiznám se, že vaše reakce jsou pro mě velikou motivací. Jen se obávám, že až dojdou cestovatelské příspěvky, dojdou mi slova.
S hrůzou zjišťuji, že máme za sebou už půlku září. To je šílené, jak ten čas letí. Nejspíš bych si tuto skutečnost vůbec neuvědomila, kdybych po ránu neviděla nádherně zbarvené nebe. Takové barvy jsou nejvíc vidět právě na jaře a na podzim. Ráno, cestou do práce pozorujeme vycházející slunce a odpoledne, při večerní procházce s Nelinkou pozorujeme západ slunce. Někdy obloha vypadá jako by v dálce hořelo. Jindy zase jako jahody se šlehačkou. Jen příroda umí být tak nádherně barevná a kouzelná. Obloha je kouzelná vlastně pořád, jen stačí maličko chtít. Při včerejším cyklo výletě, jsem fotila oblohu plnou špačků a na fotce to vypadá, jako kdyby se na oblohu vysypal mák :-))). Tak trochu těch kouzel přírody posílám i vám. Příjemný začátek týdne a pohodové dny. Rija

Východ slunce nad Lednicí

Západ slunce na Konci světa

Nebe plné špačků (nebe posypané mákem)