Moravský kras II.

Další den byla v plánu Macocha. Až když jsme přijížděli k Macoše, tak nám došlo, že jsme si neobjednali vstupenky do Punkevní jeskyně a na projížďku lodičkou. Nejspíš jsme se ráno vzbudili na šťastné hvězdě, protože když jsme přišli k pokladně na Macoše, tak ještě byly na odpoledne volné vstupenky. První, co nás napadlo, jak uspořádat dopoledne, než půjdeme do jeskyně.Šli jsme se podívat na propast a vydali se k Punkevní jeskyni. Ani ve snu mě nenapadlo, že cesta bude tak kouzelná. Šli jsme lesem, takže nám nebylo ani moc horko. Prohlídka jeskyně i jízda lodičkou po říčce Punkvě stojí za vidění. Při prohlídce se dotanete až na samotné dno propasti. Pokaždé, když vidím něco, co vytvořila příroda, si říkám, jak jsme proti ní maličkatí a bezvýznamní a ještě se najdou tací, kteří to málo, co nám zbylo ničí. Nejspíš nám v jeskyni prochladl mozek, protože proti původnímu plánu, kdy jsme chtěli vyjet na vrchol Macochy lanovkou, jsme se vydali pěšky, kousek ke Skalnímu mlýnu, že se pak vrátíme. Tam jsme si dali dobrý oběd a v chůzi pokračovali kolem Kateřinské jeskyně směrem k parkovišti. Byla to taková pohodová, asi 12 km procházka. Cestou jsme viděli spoustu skalních proláklin, mostů a jiných zajímavostí. Ani si nepamatuji, kdy byla pěší túra tak pohodová a příjemná. Nijak extra jsme to nehnali, ale přiznám se, že jsem byla nesmírně ráda, že vidím auto. Prostě únava byla znát. Mrzí mě, že si nepamatuji všechny vesničky, kudy jsme projížděli, ale kousek před dojezdem k hotelu, jsem uviděla větrný mlýn. Bohužel už byl zavřený, takže prohlídka čeká na někdy příště. Ani netuším kolik bylo, když jsem usnula a spala jsem jak mimino celou noc. Ráno jsem byla ráda, že jsme pobyt nenaplánovali delší, protože jsem si představila, jak bych vypadala po týdnu, když bychom chtěli vidět víc. Rija