České Švýcarsko - den čtvrtý

V neděli ráno jsme se probudili do deštivého dne. Kdyby to byl krásný zahradnický deštík, tak by nám to asi tolik nevadilo a z nebe padaly provazy vody. Tudíž procházky krajinou nemyslitelné. Během několika málo minut jsme měli náhradní plán a v té chvíli jsem byla vděčná, že máme takové technické vymoženosti. Zaplatili jsme si pojištění a vyrazili směr Drážďany. Nikdy jsem tam nebyla, jen jednou projížděla kolem. Musím přiznat, že jsem byla naprosto nepřipravená, co máme vůbec vidět, zajímavosti. Manžel zaparkoval skoro v centru a po pár krocích se před námi objevilo překrásné náměstí Neumarkt. Vůbec jsem nevěděla co mám obdivovat dřív. Z jedné strany renesanční dům Johannea sloužící dnes jako muzeum Dopravy. Před námi monumentální kostel Panny Marie (Frauenkirche). Kousek od kostela socha Martina Luthera. Přiznám se, že od dob, kdy jsem opustila školní lavice, tak velmi málo studuji změny ať už historické nebo zeměpisné. Takže jsem čekala památník války a místo něho, nádherně opravený kostel. Kdybych nevěděla, že byl vybombardován, tak si myslím, že tady stojí stovky let bez poškození. Další zajímavostí byla freska Knížecí průvod. Je to obrovská freska složená z kousků porcelánu na zdi drážďanského zámku. Jednou z bočních uliček jsme se ocitli na nábřeží u Labe a na Brühlově terase. Ne nadarmo ce jí přezdívá Balkon Evropy, Z terasy je krásný pohled na Augustův most. Podél terasy se nachází galerie Albertinum. Prošli jsme část terasy a prošli, ukryti před slunečními paprsky vzostlými stromy, jsme přišli ke katedrále Hofkirche. Naše oči neví kam se dívat, vedle katedrály stojí Rezidenční palác, přes cestu stojí budova státní opery Semperoper a kousek dál Zwinger. Opět galerie, přezdívaná německý Louvre. Z venku působí velkolepě, ale když vystoupíte na ochoz a podíváte se z ochozu na celou stavbu, nestačíte nadšením ani vydechnout. Alespoň, já měla ten pocit. Dá se projít skoro celý palác kolem a prohlížet si vnitřní prostory, fontány a budovy a obdivovat nádheru kolem. Sedla jsem si na lavičku a pozorovala ruch kolem sebe. Místo má takové zvláštní kouzlo. Nakonec jsme se šli projít největším městským parkem, který zdobí krásný barokní zámeček a parkem prochází železnice. Viděli jsme mnoho zajímavého, poseděli s šálkem kávy v místech, která byla na nějakou dobu skoro vymazána z mapy a pozorovali život kolem nás. Poslední zastávkou dne byl Dolský mlýn. Ano, patřím mezi milovníky pohádek, Pyšná princezna, nebo Peklo s princeznou. Je to skutečně místo, kde byly některé záběry natočené. Jak lépe zakončit tento kouzelný den. Rija