Zima nebo jaro?

Letošní vánoce jsou opravdu povedené, co se počasí týká. Na Štědrý den se rtuť teploměru na sluníčku šplhala až k 16 stupňům. V noci bylo deset. Opravdu bláznivé počasí. Díky viroze jsem nemohla jít ven, ale protože se mi trošku ulevilo, tak jsem dneska neodolala a musela jsem se jít trošku projít na sluníčko. Měla jsem pocit, že sluníčko i hřeje. Venku bylo opravdu nádherně, dokonce začínají kvést kočičky. Nela byla rozdivočená, jak malé dítě. Chudinka nebyla teď pár dnů pořádně venku. Ne že by ji manžel nechtěl vzít, ale díky bláznům, kteří mají potřebu házet petardy, byla pořád rozklepaná a ven vybíhala jen když už opravdu musela. Prošli jsme se až ke státní hranici. Cestou zpátky, jsme museli Nelu dvakrát nést v náručí. Poprvé, když kus od nás začal, za plotem, štěkat pes. Nela se zastavila uprostřed silnice a stála jak socha a nechtěla jít dál. Tak jsme ji museli kousek poponést. Podruhé ji manžel donesl až skoro domů, protože uslyšela ránu a strnula a dál nešla. Bojí se teď úplně všeho. Naštěstí se docela dost provetrala a teď tu spí, rozvalená na pohovce. Ještěže máme pohovku tak velkou, bych se sem nevešla, jak je roztažená. Občas nechápu, jak se může tak malé zvířátko roztáhnout, do tak velkých rozměrů. Rija

Netuším jak se mi podařily ty odlesky

Tak dělej, ještě kousek

V mlžném oparu, Svatý kopeček v Mikulově

Jedno letící letadlo nad hlavou

Nejdu, bojím psa....nejdu, nejdu

Slyšelas to...