Vzácná návštěva

 Když jsme si pořídili domeček, tak jsem toužila mít na dvorku krmítko, abych mohla pozorovat ptáky. Je zajímavé, že některé roky se u krmítek skoro nic neděje a člověk ptáčka skoro ani nevidí a jiná léta je krmítko v obležení. U nás není moc pestré pozorování. Sýkorky modřinky se střídají s vrabčáky. Co nevysbírají drobečkové v trávě, to přiletí posbírat hrdličky. Letos se po delší době objevil kosák, ale ten chodil na jablka. Odpoledne jsem trávila v zahradě, do doby, než mě vyhnal déšť. Tak jsem se přesunula ke stroji. Z verandy vidím přímo na krmítko. Najednou koukám a v krmítku zahlédnu jiné barvy, než jsem zvyklá. Vzhledem k tomu, že jsem slepá, jak patrona, tak jsem si vzala foťák (ještě štěstí, že jej mám neustále po ruce, co kdyby). Nechtělo se mi ani věřit vlastním očím. V krmítku si sedí stehlík. Vím, že tady jsou, ale na živo jsem ho ještě neviděla. Asi měl chudák hlad, protože mě nechal, abych se pokochala. Když mi odpoledne pokazil déšť, tak mi ho vylepšil stehlík. Rija