neděle 5. února 2012

Rozloučení

Můj dnešní příspěvek věnuji vzpomínce na svou babičku. Před pár dny jsme se s ní naposledy rozloučili, ale ve vzpomínkách bude žít dál. Jaká byla? Pracovitá, to je asi první co mě napadne. Měla těžký život, ale dokázala si poradit s každou situací, kterou jí život přinesl. Nejčastěji vzpomínám na chvíle, kdy jsme, jako děti, sedávaly u stolu a hrály s bráchou a s babičkou Člověče nezlob se, pexeso a nebo karty. Kolik legrace jsme si u toho užily a jak jsme se zlobívaly, když jsme moc prohrávaly. Ještě mé děti s ní hrávaly karty. Nebo když jsme při plamínku petrolejky poslouchaly povídání z jejího dětství. Jako každá babička byla moudrá a kupodivu nebyla skoro vůbec šedivá. Jsem ráda, že se mnou mohla být tolik let a i mé děti si ji mohly užít. Bude s námi žít pořád a v myšlenkách bude s námi dál. Krásný večer Rija

2 komentáře:

  1. Rijko, babičky jsou v našich životech moc důležité. Vím, jak Ti je. Vzpomínka zůstane...
    Lenka

    OdpovědětVymazat
  2. Je mi to líto. Upřímnou soustrast.

    OdpovědětVymazat