Jak Rija měřila až doměřila...

Určitě všichni znátě pohádku Jak stařeček měnil až vyměnil. Tak přesně tahle pohádka se mi vybavila při vyšívání tohoto polštářku. Všechno se zdálo být naprosto jednoduché. Koupila jsem polštářek a hned jsem věděla, že to bude dárek pro kamarádku. Chvíli jsem hledala motiv, až jsem v jedné praktické ženě objevila krásný motiv. Po chvilce počítání a malování jsem měla jasno, jak bude výšivka vypadat a tak jsem se pustila do vyšívání. Po pár dnech jsem zjistila, že jsem se v začátku přepočítala a protože jsem chtěla svou představu vyšít na polštářek, tak jsem několikadenní práci vypárala. A začala znovu. Opět všechno vyměřit a s větší pozorností začala vyšívat znovu. Bohužel vyšívám po chvilkách a občas dělám deset věcí najednou, takže mé myšlenky jsou roztěkané a po vyšití asi 200 křížků jsem zjistila, že zase vyšívám špatně. A protože jsem stále trvala na své představě, tak jsem vyšité křížky vypárala. S myšlenkou do třetice všeho dobrého a s mnohem větším soustředěním jsem již potřetí začala vyšívat. Jak určitě správně tušíte, zase s chybou. Tentokrát jsem se vzdala utkvělé představy, jak bude polštářek vypadat a po větší improvizaci se mi konečně podařilo polštářek vyšít. A dnes se mi podařilo, dárek původně určený na Vánoce, s více jak měsíčním zpožděním předat majitelce. Naštěstí z něj měla radost a příhoda s problemy při vyšívání nás obě pobavila. A co nebylo teď může být v budoucnu, takže doufám že svůj vysněný vzorek, přeci jen někdy vyšiji. Takže tak je to se mnou. Krásný večer přeji Rija