Opět polštářek

Uběhlo jen pár hodin od chvíle, kdy jsem tady psala o polštářcích, které jsem vyšívala. Už mám rozdělaný další. Dneska po příchodu z práce, mě ve schránce čekala velká obálka. Ze zpáteční adresy jsem poznala kamarádku Alenku a o to byla má zvědavost větší, co že se skrývá v obálce. Přiběhla jsem domů a jako správný nedočkavec jsem začala obálku ještě na chodbě rozlepovat. A ejhle z obálky mi vypadl nádherný polštářek a ještě v mé oblíbené barvě - fialové. Ještě štěstí, že nebyl doma manžel. Vždycky, když se u nás doma objeví nějaký doplněk a nebo oblečení ve fialové barvě, tak si ze mě dělá legraci, že se jednou ráno vzbudíme a budeme všichni fialoví, tak jako byli Šmoulové modří. Alenka se přesně barevně trefila a polštářek krásně ladí s naší fialovou ložnicí. To se mi bude dneska nádherně spát, i když nevím jestli není škoda spát na takové nádheře. A jak jsem u minule říkala, polštářků není nikdy dost. Alenko moc děkuji a vám všem přeji krásnou dobrou noc Rija