Tajemství knih

Od dětství moc ráda čtu. K mým nejoblíbenějším dětským knihám patří Děti z Bullerbynu od Astrid Lingrenové. Tu jsem četla neustále dokola. V pozdějším věku jsem milovala knihy od Artura Ransomeho Boj o ostrov, Trosečníci z Vlaštovky a další. V dospívání mě minuly knížky od Stanislava Rudolfa (ty jsem přečetla mnohem později). Postupem času jsem se od dobrodružných a pohádkových knih dostávala k náročnějším knihám. Asi největším čtenářkým zážitkem pro mě byly dvě knihy Quo vadis? od Henrika Sïenkiewicze a Židovka z Toleda od Liona Feuchtwangera. K těm jsem se dostala náhodou na střední škole a od té doby si s chutí přečtu zajímavý historický román. Po maturitě se mi dostala do rukou kniha Consuela od George Sand. Je to velmi zvláštní kniha, se spoustou zajímavých myšlenek. Tenkrát jsem ji přečetla skoro jedním dechem. V doslovu jsem se dočetla, že existuje pokračování, ale bohužel jsem po něm pátrala marně. Před pár dny jsem si na Consuelu vzpomněla a díky odkazu od kamarádky jsem zjistila, že druhý díl u nás vyšel před válkou. Po chvilce pátrání a za pomoci další kamarádky, jsem se stala majitelkou dvoudílné knihy Hraběnka z Rudolstadtu. Takže po víc jak dvaceti letech se konečně dozvím, jak skončí pozoruhodný osud italského sirotka, kterého osud zavál až do českých zemí, přesněji na Šumavu. Už jsem začala číst Consuelu znovu, abych si příběh oživila a moc se těším až se začtu do pokračování. Krásný večer a já si jdu lehnout s knihou. Rija