Šobes

 Máme před sebou poslední lednové odpoledne. Taky se vám zdá, že první měsíc letošního roku, nějak moc rychle utekl? Mě moc. Navíc mám pocit, že se v mém případě trošku vymykal běžnému zimnímu měsíci a to vůbec nenarážím na současnou situaci. Většinou je měsíc leden pro mě takový mrtvý. Málokdy se přinutím k nějakým výjimečným aktivitám. Ne, že bych letos překypovala nějak zvýšenou aktivitou, ale snažím se. Jakmile vyjde sluníčko, snažíme se vyrazit někam do přírody, protáhnout ztuhlé tělo. Čím dám mám větší pocit, že moje forma je za zenitem:-))). Včerejší den se probudil do krásného slunečného dne, navíc i poměrně teplého. Pustila jsem se do rychlého oběda a začali jsme přemýšlet, kam vyrazíme. Vyjížděli jsme v poledne a na obloze se začaly objevovat temné mraky. Původní cíl jsme přehodnotili a vyrazili opět směr Znojmo. Vypravili jsme na Šobes. Je to velmi zajímavé místo. Pod kopcem Šobes protéká Dyje a je tam spousta splavů a kouzelných zákoutí. Ani sněžení nás od úmyslu vylézt až na vrchol k vyhlídkám nás neodradilo. Stálo to za to. Samozřejmě v létě musí být okolí krásnější, ale spousta výhledů bude ukryta v zeleni. Takže zimní vycházka má také něco do sebe. Kolem je spousta pozůstatků z naší historie. Přes řeku se dá přejít po provazovém žebříku, takže cesta byla i mírně dobrodružná:-). I samotná obec Hnanice je velmi zajímavá. Nejvíc samotný kostel sv. Wolfganga z konce 15. století. Takovou monumentální stavbu bych tam nečekala a navíc je dost udržovaná. Vlastně celá cesta byla tak trošku objevitelská. Projížděli jsme vesničkami, kterými jsme buď nikdy neprojížděli a nebo hodně dávno. Objevili jsme tak spoustu míst na výlety na kolech. Pojďte se pokochat se mnou. Rija