Den jako jiný

 Ráno to vypadalo, že dnešek bude den, jako každý druhý, až na plánovanou návštěvu zubaře. Tu jsem měla domluvenou už před koncem roku, protože jsem měla ulomený kus plomby. Mám jednoho z nejlepších zubařů široko daleko, tak nemívám ani obavy. Jak stárnu, tak se zubaře už tolik nebojím, jako dřív:-). Až do oběda vše probíhalo podle plánu. Po obědě jsem zažila něco, co by mě ani ve snu nenapadlo. Dostala jsem úžasný dárek (na tom by nebylo nic divného, kdybych měla narozeniny, svátek nebo tak něco). Že dostanu dárek k narozeninám, jsem zvyklá, ale jen tak, to se mi snad ani nestalo. Otevřu tašku a málem jsem upadla. Uvnitř byl krásný polštářek s medvídkem a hrnek se stejným motivem. Vzpomněla jsem si, jak jsem před časem říkala kamarádce, která popisovala jak si vybírala nový hrneček, když ten starý se jí rozbil. Pobavila mě, procesem, který předcházel koupi nového. Na to jsem ji odpověděla, že moje volba je mnohem jednodušší stačí, když je na hrníčku medvídek, srdíčko, nebo puntík. Takže dnes mi poslala hrníček s medvídkem. Ani si nedovede představit, jakou radost mi udělala. Ještě jednou moc děkuji. Za chvíli půjdu hrníček otestovat. Uvařila jsem si čaj a půjdu relaxovat ke křížkům. Trochu si to zasloužím. Cestou z práce jsem se těšila, že se půjdeme projít zasněženou krajinou, protože se strhla taková vánice, že místy už bylo krásné bílo. Jenže u nás nic. Jako pokus byl, pár vloček se udrželo na rostlinách a něco málo na zbytku ledu na rybníce, ale cesta se proměnila v super bahniště. Nevěřili by jste, jak si to Nelinka užívala. Domů jsem přinesla místo bílého pejska, černého. Tak šla rovnou do sprchy. Už se opět podobá na psíka a já si jdu dát svůj čaj. Rija