Čas meduňky a levandule

Máme tady opět ten úžasný čas sluníčka, odpočinku, pohody a vůní léta. Jak si ho užíváte? Letos mám dovolenou až později, takže stále chodím do práce a občas dojíždím z chaloupky. V týdnu jsem si konečně splnila svůj sen, udělat si vlastní meduňkový sirup. Kupodivu letos meduňka odolala nájezdům sekačky a vyrostla v pořádný keř. Takže nastal nejvyšší čas z ní udělat sirup. Dala jsem méně cukru, než bylo psáno a udělala jsem dobře, alespoň není sirup tak sladký. Uvidíme jak dlouho mi sirup vydrží. Zbytek meduňky postupně otrhávám a suším, aby bylo v zimně na čaj. Po delším váhání, jsem se pustila do stříhání levandule. Keře se mi nádherně rozrostly a bylo mi jich moc líto. Takže jsem ostříhala jen ty stonky, které zasahovaly do chodníku a nebo je koťata při hře položila na zem. Byla to docela zabíračka, protože sledovat jestli nemáte pod nůžkami náhodou kočičí tlapku nebo čumáček, je vyerpávající. Ti malí zvědavci jsou totiž naprosto všude. Dokonce jsem na jejich srsti našla kousky zelené barvy, jak syn natíral. Nakonec se mi přeci jen podařilo nastříhat celkem dost levandule, bez újmy na kočičím zdraví a udělala jsem z ní čtyři krásné kytice a už se suší. Ještě chci vyzkoušet levandulový med a zbytek nejspíš nechám pro včelky, kterými jsou květy přímo posety. Hrozně ráda sedávám v zahradě, když se venku šeří a užívám si tu nádhernou vůni levandule a vzpomínám na úžasné chvíle v Provance, tedy pokud mi tu romantiku nezničí hejna komárů, kteří se nám letos přemnožili. Většinou musím utéct a nebo zapálit oheň, aby se dalo venku vydržet déle než půlhodiny. Krásný letní den. Rija

Šmudlinka je všude, kde jsem já

Mikeš v levanduli není skoro vůbec vidět.

Micku z jejího odpoledního spánku nevyrušilo ani moje focení

Meduňkový sirup pěkně uzavřený v láhvích.