Moje malé radosti

Včerejší den byl náročný. Brzo ráno jsem vyjížděla na služební cestu do Prahy. Ještě ráno mě mrzelo, že zpáteční lístek jsem sehnala až na pozdní autobus. Odpoledne jsem byla ráda, že jsem měla lístek až na půl šestou.  Jela jsem sama a proto ten autobus, bojím se cestovat sama vlakem. Po pár hodinách jsem měla hlavu jako škopek a byla ráda, když jsem dostala chvilku na jídlo. Sedla jsem na metro a vydala se poznat jednu milou dušičku. Dárkyni šitého medvídka k loňským vánocům. Bylo to moc příjemné setkání a čas nemilosrdně utíkal. Dostala jsem dalšího medvědího kamaráda na památku. Zatím dělá společnost bráškovi a zítra se poveze na chaloupku, kde mi ozdobí koupelnu. Dalšího, tentokrát dřevěného, medvíka jsem nemohla nechat v jednom malém květinářství. Domů jsem dojela dost pozdě večer, ale příjemné posezení mi den krásně prozářilo a doma na mě čekalo oznámení, že mám na poště zásilku. Dneska jsem si ji byla vyzvednout a čekal na mě vánoční skřítek od velké šikulky Alenky a krásně bude ladit s vánočním textilem na chaloupce. Je nádherný a už se těším jak ho u nás zabydlím. Pro tento týden se loučím a zítra po práci vyrážím na chaloupku a ve čtvrtek s manželem relaxovat na prodloužený víkend do Beskyd. I když začínám mít strach, abychom tam nezmrzly. I tak se na odpočinek moc těším a pokud nezmrznu, tak se příští týden opět ozvu. Rija