Modravých dálek volání I

Hlásím, že jsme se v pořádku vrátili z báječné dovolené v Chorvatsku. Letos jsme dost přemýšleli, kam vlastně vyrazit a jaký bude charakter naší dovolené. Nutně jsme potřebovali odpočinek a já nahřát kosti, takže cíl byl jasný. Tedy cíl, spíš směr. Cíl jsme nevěděli dlouho ani v samotném Chorvatsku. V Šibeniku jsme sjeli z dálnice a jeli podél moře a hledali místo, kde zastavíme. Naposledy jsme tam byli před šesti v Primoštenu. Proto jsme jeli níž a původně jsme měli v plánu zůstat v Trogiru. Jen množtví lidí a ruch byl na nás moc velký a tak jsme nakonec změnili trasu a kousek se vrátili. Projeli jsme mezi skalisky a otevřel se nám úžasný výhled na moře a bylo rozhodnuto, tady zůstaneme. Měli jsme štěstí i na ubytování a tak se na celý týden stal naším domovem Ražanj. Malá osada podél zátoky. Náš apartmán byl skoro až na konci zátoky, takže jsme z balkonu měli výhled i na otevřené moře. Nejlepší na celém ubytování byla soukromá pláž. Kdykoli jsme mohli sejít dolů a vykoupat se a nemuseli jsme sebou nic nosit, poněvadž ručníky a deky jsme si tam nechali po celou dobu pobytu. Moře bylo krásně teplé a klidné a tak jsme si koupání a lenošení na lehátku dosytosti užili. Já jsem letos poprvé nepřijela domů červená jak rak a dokonce ani spálená. Jsem plná úžasných zážitků a energie, kterou teď věnuji úpravě zahrádky. Za ten týden se proměnila v nespoutanou divočinu. To je pro dnešek všechno a někdy příště přinesu další pokračování, fotek mám spousty. Rija

Tak tady jsme našli útočiště

Výhled z balkonu

Pohled na zátoku od moře

Západ slunce