Adventní Schönbrunn

Někdy se to tak sejde a když člověk nic neplánuje, tak přijde nápad. Volné dny jsem měla v plánu strávit odpočinkem, tvoření vesničky a nikdy nekončícím úklidem. Páteční sváteční den proběhl ve znamení klidu, relaxace a i malého tvoření. Sobotní ráno nás přivítalo slunečními paprsky a hned jsem o sobotním programu měla jasno. Pračka vyprala dvě pračky, které v chladném, ale větrném povětří uschly a prádlo navoněly úžasnou vůní, jak to jen dokáže čerstvý vzduch. Ručníky usušila sušička. Při vaření oběda, přišel manžel s nápadem, že zajedeme do Rakouska. Nejdříve jsem si myslela, že pojedeme jen kousek na nákupy, jak jsem potřebovala. Nakonec jsme využili platnosti dálniční známky a jeli opět do Vídně. Tentokrát do Schönbrunnu, kde zrovna včera začínaly adventní trhy. Počasí bylo sice všelijaké a do Mistelbachu dokonce i mrholilo, ale než jsme nakoupili a přijeli před Vídeň, tak nás přivítaly sluneční paprsky. Do Schönbrunnu jsme dojeli ještě za světla, ale brzy se začalo stmívat. Prošli jsme se trhy, ochutnali punč (manžel jen nealkoholický, ale i ten zahřál). I když jsem neměla v plánu vzít si další hrníčky, protože už jich doma pár mám, tak jsem si nakonec přivezla hrníček s motivem Schönbrunnu. V podvečerním šeru jsme prošli část zahrad. Počasí udělalo vše proto, aby zážitek umocnilo měsíční září. Srpek Měsíce vystoupil nad zámek i Glorietu a dopřál nám prožít, až magické chvíle. Domů jsme dojeli v rozumném čase, plni krásných zážitků. Jo a jestli si myslíte, že jsem si nepřivezla nic do vesničky, tak se mýlíte. Tentokrát jsem to však nebyla já, ale manžel. Já byla na sebe pyšná, že jsem odolala svodům, ale manžel věděl, že toužím po kolotoči, tak mi pořídil nádhernou sadu s domečky a kolotočem. Ještě štěstí, že jsem nepřilepila další patra, už by se mi tam nic nevešlo, takto mám šanci ještě část vesničky přebudovat:-))). Rija