sobota 22. prosince 2018
Zimní pohádka
Čas se pomaličku blíží k nejkouzelnějšímu dni v roce. V práci byl celý týden pořádný blázinec. Nic nového, je to tak každý rok, abych si mohla v klidu a pohodě užít volných dní, až do druhého ledna si budu užívat pohody doma. Včera jsem byla tak unavená, že jsem upadla do postele a ráno s hrůzou zjistila, že jsem spala jak zabitá víc než jsem zvyklá. Počasí venku tomu taky přispělo. Ale i přes ten blázinec, jsme se s kolegyní, ve čtvrtek, domluvily na kafíčko. Pořád tomu říkáme kafíčko, ale místo do cukrárny jdeme na procházku. Venku bylo nádherně, protože skoro celý den sněžilo, takže bylo krásně pocukrováno. Sníh křupal pod nohama a podél Dyje byl vzduch čerstvý, krásně zimní. Prostě pohádka. Jen škoda, že je brzy tma, šly bychom dál za město. Ale i brzká tma má své kouzlo, měla jsem konečně možnost, vidět jak je park krásně vyzdobený. Líbí se mi nápad s ozdobenými stromečky dětí ze škol a mateřských školek. Především nápaditost, z čeho všeho jze vytvořit zajímavé ozdoby. Jak už nebydlím ve městě, tak se do některých míst ani nedostanu. Krásně jsme vymrzly, vzduch nám vyčistil hlavy. Prostě bylo to super. Rija
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Jaruško, pocukrované máte krásně, snad vám to vydrží. To je dobrý nápad - místo kafíčka zdravotní procházka.
OdpovědětVymazatPřeji ti krásné Vánoce.
Iva
Bílá pohádka už je pryč. Dnes skoro celý den pršelo, venku je ještě teď devět stupňů, lezou sněženky a čemeřice mají poupata. Vzduch voní jarem. Klasika vánoce. Zima přijde po novém roce. I tobě krásné svátky
VymazatKrásně jste měli pocukrováno. Škoda, že to nevydrželo.
OdpovědětVymazatPřeju krásné Vánoce, i když nebudou bílé.