Zimní pohádka

Čas se pomaličku blíží k nejkouzelnějšímu dni v roce. V práci byl celý týden pořádný blázinec. Nic nového, je to tak každý rok, abych si mohla v klidu a pohodě užít volných dní, až do druhého ledna si budu užívat pohody doma. Včera jsem byla tak unavená, že jsem upadla do postele a ráno s hrůzou zjistila, že jsem spala jak zabitá víc než jsem zvyklá. Počasí venku tomu taky přispělo. Ale i přes ten blázinec, jsme se s kolegyní, ve čtvrtek, domluvily na kafíčko. Pořád tomu říkáme kafíčko, ale místo do cukrárny jdeme na procházku. Venku bylo nádherně, protože skoro celý den sněžilo, takže bylo krásně pocukrováno. Sníh křupal pod nohama a podél Dyje byl vzduch čerstvý, krásně zimní. Prostě pohádka. Jen škoda, že je brzy tma, šly bychom dál za město. Ale i brzká tma má své kouzlo, měla jsem konečně možnost, vidět jak je park krásně vyzdobený. Líbí se mi nápad s ozdobenými stromečky dětí ze škol a mateřských školek. Především nápaditost, z čeho všeho jze vytvořit zajímavé ozdoby. Jak už nebydlím ve městě, tak se do některých míst ani nedostanu. Krásně jsme vymrzly, vzduch nám vyčistil hlavy. Prostě bylo to super. Rija