Toulání po lesích berounských - den čtvrtý

 Poslední den našeho toulání po lesích berounských, jsme opět sedli na kola. Původně jsme měli jet už od hotýlku, ale když jsem v předchozích dnech zjistila, po jaké silnici bych musela kousek jet a díky mé fóbii z aut, když jedu na kole, manžel přehodnotil situaci a kousek jsme popojeli autem. Cílem byl Beroun. Jeli jsme podél řeky a místy kolem úžasných skalisek. Projížděli jsme kolem lomu Alkazar. V dálce na kopci byl vidět Tetín. Prostě nádherná projížďka. Je úžasné, že člověk může dojet až do centra Berouna. Vzpomněla jsem si, jak jsme před lety byli na výletě s asi dvouletým synem a byl tam zrovna nějaký trh a syn toužil sednout si na koně. Pán byl tenkrát moc hodný a syna na koně vysadil a objel s ním kostel. Ten se radostí málem zbláznil. Večer nemohl radostí ani usnout. Já v té době jezdila na trh kupoval knoflíky. Je neuvěřitelné, že v mém okolí se nedaly sehnat pořádné krásné knoflíky:-))). Nevěřila bych, jak některé jsou některé vzpomínky živé. Tentokrát jsme ujeli pouhých 14 km, ale nádhernými místy. Jízdu jsme zakončili v úžasné hospůdce, tedy terasa byla překrásná. Přesně pro mě. Jízdu jsme zvládli hladce, tak nám zbyl čas na návštěvu Karlštejna. Původně jsem měla v plánu i prohlídku, ale díky okolnostem jsem si to rozmyslela. Prostě nebyla vhodná konstelace hvězd. Ke štěstí mi stačilo projít se volnými místy. Představovala jsem si, jak tudy chodil Karel IV. Nakonec jsme podle souřadnic šli najít další místo, odkud je hrad vidět v celé své kráse. Byla to mnohem hezčí podívaná, než minule. Seděla jsem v trávě a dívala se na hrad a tiše si vychutnávala místo, kudy kráčela historie. Čtyři dny utekly jak voda a zbyly jen krásné vzpomínky a fotky. Příště vás vezmu na dovolenou. Rija