Pod toskánským sluncem - den první

 Na úterý jsme měli koupené vstupenky na Šikmou věž a Dómu Panny Marie Nanebevzaté. Tentokrát jsme přijeli na jinou stranu města. Museli jsme projít kolem tržiště. Stánky lákaly všudy přítomné turisty ke koupi suvenýrů. Mě asi nejvíc zaujaly stánky s oblečením. Musím uznat, že Italové mají opravdu vkus. Některé kousky byly opravdu úžasné. V duchu jsem litovala, že jsem si pořídila dvoje nové šaty:-))). Organizace výdeje lístků i vstup na věž byl ukázkou dobré organizace. Nemuseli jsme nikde stát. Jedinou mini frontu jsme vystáli na úschovu batohů. Kdybych náhodou chtěla pochybovat, jestli je věž opravdu šikmá, tak při stoupání po schodech vzhůru pochybnosti zmizeli. Chvílemi jsem měla pocit, že se nakláním i já:-))). Musím říct, že výhled stál za těch 294 schodů nahoru. Z Šikmé věže jsme se přesunuli do dómu. Když jsem se tak dívala na tu nádheru kolem, tak jsem myslela na šikovnost tehdejších stavitelů, sochařů, malířů, řezbářů a dalších lidí, kteří se podíleli na stavbě této nádhery. Už při pohledu na věž jsem si nafotila pár detailů a při představě, že ty drobnosti musel někdo vytvořit rukama, má můj veliký obdiv. Řekla bych, že úterý bylo asi nejteplejším dnem naší dovolené. Možná to bylo také tím, že nefoukal vítr. Prohlídku města jsme nechali na jiný den a vyrazili k moři. Bylo tam nádherně. Výhodou léta je, že je den dlouhý. Díky tomu jsme mohli zajet do městečka Torre del Lago. Místo kde žil a komponoval opery Giacomo Puccini. Když jsem viděla jezero, před jeho domem a v dálce kouzelné hory, tak je mi jasné, kde bral inspiraci ke svým dílům. Tam se muselo tvořit skoro samo. Místo bylo naprosto kouzelné, tiché a klidné. Dokázala bych si představit, že v tom místě strávím celý týden. Krásným místem jsme zakončili úžasný den. Rija