Sviť měsíčku sviť, ať mi šije nit

 Nebojte se, nehodlám recitovat klasika, to je jen taková malá metafora, která částečně vystihuje můj uplynulý víkend. Až na ten měsíc, ten ještě není vidět. Měl to být po delší době klidný víkend doma. Doma jsme byli a poklidný moc nebyl. Už nějakou dobu mi na stole leží látky s podzimním dekorem, které jsem chtěla použít k letošní výzdobě chaloupky. V pátek odpoledne jsem začala stříhat a chybělo málo a měla jsem v sobotu do oběda hotovo. Jenže u ranní kávy nás napadlo zkusit rozšroubovat dveře od sprchového koutu, abych je mohla pořádně umýt, protože se ve spárách začala tvořit plíseň a protože jsou zasunovací nedá se do některých míst dostat. Asi výrobce nepředpokládal, že by se plíseň tvořila, případně, že by se našel někdo, kdy by je chtěl umývat:-). Nějakou chvíli to dalo manželovi zabrat, ale nakonec dveře povolily a já se mohla pustit do mytí. Mezi jednotlivými úkony jsem si odskakovala ke stroji a při té příležitosti střihla do další látky a ještě do další. Nebýt toho, že se začalo stmívat, tak jsme vůbec neměli ponětí o tom, kolik je hodin. Dveře se podařilo vyleštit, ale ne složit. Naštěstí rčení - ráno moudřejší večera zafungovalo a v neděli manžel dveře pokládal a máme opět funkční sprchový kout. Byl tak nadšený, že se mu daří, že během chvilky předělal dvě poličky, které jsem se po dlouhé době rozhodla předělat, protože se mi tam vlastně nehodí:-)))). A mě začalo druhé kolo leštění, přerovnávání a třídění. I když mi to zabralo celý den, večer jsem zajásala nad dokončenou prací korunovanou ušitými doplňky, hned do dvou místností. S tím jsem vůbec nepočítala, že bych mohla zvládnout šití. V rychlosti jsem udělala pidi výzdobu a zbytek dokončím snad v týdnu. Mám radost, že se vše povedlo a v hlavě už mi zrají další tvořivé plány. Tak snad brzy přijde na řadu realizace. Rija